Dle dostupných statistických údajů Evropské agentury pro BOZP vyplývá, že se jedná v rámci Evropy o druhý nejčastěji uváděný zdravotní problém, který souvisí s prací. Psychosociální rizika se týkají psychologických, fyzických a sociálních důsledků, které vyplývají z nevhodné organizace práce a řízení na pracovišti i ze špatných sociálních podmínek při práci. Patří sem například nadměrně náročná práce nebo nedostatek času na plnění úkolů, monotónní práce, práce pod časovým tlakem, práce ve vnuceném tempu, práce s rizikem možného ohrožení životů a zdraví, práce náročné na vzájemnou kooperaci a komunikaci, nesoulad mezi nároky na vykonávanou práci a kvalifikací zaměstnance, nedostatečné zapojení zaměstnanců do přijímání manažerských rozhodování, které mají vliv na zaměstnance nebo na výkon jeho práce. Dále sem určitě patří například nedostatečná podpora ze strany vedení a kolegů a špatné mezilidské vztahy, nespravedlivé udělování odměn, neefektivní komunikace, nevhodné nebo špatně zvládnuté organizační změny a nejistota zaměstnání, kombinované problémy v zaměstnání a v rodině.

     Vzhledem k výše uvedeným faktorům je důležité, aby zaměstnavatelé pečovali o zdravé pracovní prostředí, duševní zdraví a pohodu zaměstnanců tím, že budou vytvářet kvalitní psychosociální pracovní prostředí bez stresu. Pokud zaměstnavatelé toto nečiní, pak se na pracovištích, kde se vyskytují psychosociální rizika a stres, vyskytují z hlediska jednotlivce negativní účinky, jako je stres při práci, špatné duševní zdraví, vyhoření, problémy se soustředěním a větším počtem chyb při práci, problémy doma, užívání alkoholu a drog i špatné fyzické zdraví, zejména kardiovaskulární onemocnění a potíže pohybového aparátu. Dále to vede k dosahování horších pracovních výsledků, vyšší pracovní neschopnosti nebo k přítomnosti na pracovišti i v době nemoci, většímu počtu úrazů a zranění.
     Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost hodnotit a řídit psychosociální rizika na pracovištích. Zejména jsou povinni zavádět systém prevence a snižování těchto rizik a vytvářet vhodné psychosociální pracovní prostředí. Rovněž musí zajistit, aby byla rizika na pracovištích řádně a pravidelně hodnocena a kontrolována. Do tohoto procesu by však měli být zapojeni i samotní zaměstnanci, protože oni nejlépe rozumí problémům, které se na pracovišti vyskytují. K tomu je důležitá existence obousměrného dialogu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, což v praxi znamená hovořit spolu, vzájemně si naslouchat, sdělovat si navzájem svá stanoviska a informace a společně rozhodovat. Tento dialog je nesmírně důležitý pro úspěšné řešení problematiky psychosociálních rizik a stresu, neboť prostřednictvím dialogu a společných konzultací se vytváří ovzduší vzájemné důvěry a zaměstnanci se nebojí otevřeně vyjádřit o svých obavách.
     Vzhledem k aktuálnosti dané problematiky byla letos v dubnu zahájena kampaň Evropské agentury pro BOZP pod názvem Zdravé pracoviště zvládne i stres. Tato kampaň bude probíhat v letech 2014 – 2015 a Odborové sdružení železničářů se stalo oficiálním partnerem této kampaně, neboť i v rámci působnosti našeho odborového sdružení se na některých pracovištích u zaměstnavatelů problematika psychosociálních rizik a stresu vyskytuje. Tomuto tématu se budeme průběžně věnovat. Bližší informace o kampani na: http://www.healthy-workplaces.eu/cs

Právě přítomno: 285 hostů a žádný gestor