Výlet vlakem do města s poetickým názvem Toužim je nevšedním dobrodružstvím. Pojedeme totiž jednou z našich z nejdelších lokálek: Rakovník - Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou. Nejkrásnější část tratě je právě úsek Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou. Do roku 2013 bylo dlouhá léta sídlo dirigujícího dispečera D3 v žst. Žlutice, ta je nyní degradována na pouhou dopravnu D3.

Osiřela dopravní kancelář, zbyly pouze zatím přesně jdoucí hodiny v okně bývalé kanceláře. Výdejna jízdních dokladů není v současné době v úseku Blatno - Bečov nikde. Časy, kdy byli komerční pracovníci ještě v Toužimi, jsou nenávratně pryč. Budova dopravny D 3 Protivec byla v roce 2017 srovnána se zemí, ostatní budovy jsou pěkně opraveny, ale některé jsou neobydleny. Proč? Prý drahé nájemné? Výpravní budova dopravny D3 Toužim je opravena i obydlena. Proč to v Toužimi jde? Otázky bez odpovědí.
Trať má také další smůlu, leží na hranicích dokonce čtyř krajů a to je pro smysluplný jízdní řád smrtící koktejl. Část tratě leží v Karlovarském kraji, část v Ústeckém, část ve Středočeském a okrajově se dotýká i Plzeňského kraje. Ta okrajovost dotyku s Plzeňským krajem a Ústeckým má hororový scénář nepřípojů v uzlové a dirigující žst. Blatno u Jesenice. Nejhorší stav je v Rakovníku, kde Středočeský kraj není schopen zajistit přípojovost na trať Beroun - Rakovník, kterou provozují ČD, a. s. Od Plzně a Žatce se totiž na naši sledovanou trať nedá již dostat s „národním dopravcem“ ČD, a. s., ale pouze se soukromou společností GW Train Regio, vlaky ČD, a. s., v Blatnu vesměs od Rakovníka nenavazují. Ač jsem si na tuto skutečnost léta stěžoval, nedošlo ani v GVD 2019 k nápravě. Podle toho vypadá i frekvence ve vlacích, ale o to patrně krajům jde.
Další nepřekonatelný oříšek tvůrců GVD a jejich mentorů - krajů je dopravna Žlutice, kde některé vlaky stojí i hodinu a půl, naštěstí je u nádraží hostinec, ale to pravidelné cestující nezajímá, takže vlakem za těchto podmínek nepojedou.
Vystupme tedy v Toužimi a prohlédněme si město. Na náměstí je Mariánský sloup z roku 1705, obklopen sochami světců, v západní části náměstí je hrad-zámek, původně již z 12. století, do roku 1945 byl majetkem vévodů Beaufort-Spontin společně s legendárním Bečovem nad Teplou. V devadesátých letech 20. století se zámek stal obětí spekulantů a upadl do stavu ruiny, v současné době prý patří městu, které ho spolu s vévodským pivovarem dává postupně do pořádku. Na náměstí jsou některé domy renesanční. Ve městě je i pekárna s chlebem z pivovarských kvasnic z pivovaru Chyše (leží také na trati). Jelikož při cestě zpět jsem odmítl stát hodinu v Žluticích a hodinu a půl v Rakovníku (vlak na Beroun ujede pár minut před příjezdem vlaku od Bečova, stejně jako opačně!), použil jsem do Plzně železničně „kacířsky“ autobus. Je poněkud zvláštní, že autobus linky Karlovy Vary - Plzeň nemá s krajskými hranicemi žádný problém. Čím to asi je?
Martin Kubík