Kdo má rád Dolnorakouskou vinařskou oblast Weinviertel Niederösterreich, neměl by cestu oddalovat. Dr. Ludwig Schleritzko, zemský rada spolkové země Dolní Rakousko přes finance a dopravu (mobilitu) navrhl od prosince 2019 zrušení osobní dopravy na trati Gänsendorf - Groß Schweinbarth/Bad Pirawarth/Obersdorf. Trať leží blízkosti českých hranic a odbočuje před Vídní z hlavní tratě Vídeň-Břeclav v Gänsendorfu.

Počátek rušení tratě „salámovou“ metodou nastal již v roce 1988, kdy byl z důvodu stavby různých silnic a dálnice u Vídně a neochotě stavět mosty, zrušen úsek tratě Wien-Stammdorf (kde bylo napojení na tramvaj č. 30 a 31) až Obersdorf. V Obersdorfu od té doby trať končí šturcem u přestupního bodu na trať Laa an der Thaya - Vídeň (bývalá část tratě Vídeň – Hevlín – Praha - Děčín, StEG). Tato část tratě je změněna cyklostezku, kterou jsem nyní kontrolně prošel, až jsem se ztratil v části, kde ji přerušuje dálnice, a pak ji opět našel. No nic.
V Bad Pirawarth se dá ubytovat přímo u tratě v hostinci Novakovic, kde je srbsko-rakousko-slovenská obsluha. Jinak je v Bad Pirawarth obrovská klinika pro léčbu i rekreaci, ale termální bazén není pro lidi zde neubytované přístupný. V žst Großschweinbarth je obsazen výpravčí (i ten bude jistě po neobjednání dopravy bez práce nebo přeložen z lokálkového klidu), tato stanice prakticky slouží jako úvrať pro trať Obersdorf - Gänsendorf a jako odbočka do Bad Pirawarth. Do roku 2010 vlak pokračoval z Bad Pirawarth do Sulz Museumsdorf (dříve a nyní opět Sulz-Nexing). V současné době je tento úsek jako muzejní trať, ale od prosince 2018 nevyvíjí žádnou viditelnou činnost a trať začíná pustnout. To je tak, když stát dává ruce pryč od fungující železnice, soukromník to bez subvencí stejně nespasí.
Přitom právě v obci Niedersulz v blízkosti stanice Sulz-Museumsdorf, nyní Sulz-Nexing je místo kam chci pozvat čtenáře Obzoru. Nachází se zde rozsáhlý skanzen typické Dolnorakouské vesnice a je zde postaven i jihomoravský statek jako připomínka bývalého německého (rakouského) osídlení na jižní Moravě v letech 1000 - 1945. Vesnice má navozovat atmosféru konce 19. století, skanzen je živý - jsou v něm hospodářská zvířata i funkční vesnická hospoda či mlýn, škola, kostel ba i hřbitov. Z Bad Pirawarth jedu v muzejní vesnici regionálním autobusem. Autobusy jsou oproti vlaků ještě méně využívané, navíc se někdy nedá pořádně najít ani správná zastávka, ale to úředníkům, kteří jezdí auty, vlastně nevadí. Hlavně že se stávkuje za ochranu klimatu v celé Evropě. Politici si prostě jedou dál po svém. Rušit od stolu je přeci tak jednoduché.
Martin Kubík