Trať Chrást u Plzně – Stupno - Radnice byla vystavěna Českou západní dráhou (Böhmische Westbahn - BWB) po částech. První část tratě Chrást u Plzně - Stupno byla zprovozněna již v roce 1863. Jedná se tak o jednu z prvních tratí na území bývalého Království českého lokálního významu. Stalo se tak hlavně pro přepravu uhlí z černouhelných dolů Radnické pánve ležící na panství hrabat ze Sternbergu, majitelů zámku Březina u Radnice. Právě zde působil jeden ze zakladatelů Národního muzea, botanik a geolog Kašpar Maria hrabě ze Sternbergu (1761-1838). V černouhelných dolech na Radnicku objevil četné fosilie.
Vraťme se k trati. V roce 1893 po třiceti letech provozu první části tratě byla trať ve Stupnu úvraťově prodloužena do města Radnice. Do zprovoznění Ejpovického tunelu v prosinci 2018 sídlil dirigující dispečer v žst. Chrást u Plzně (ještě předtím bylo sídlo dirigenta v úvraťovém Stupně). Od 30. 4. 2019 sídlí dirigující dispečer pro trať Ejpovice – Chrást – Stupno - Radnice v žst. Plzeň hlavní nádraží na stavědle Triangl. Diriguje dopravny Chrást se dvěma dopravními kolejemi, Chrást zastávka - dopravna bez kolejového rozvětvení, úvraťovou dopravnu Stupno a konečnou dopravnu Radnice. Na trati mezi dopravnami Stupno a Radnice je zaústěna v km 2,638 vlečka firmy Creditimmo. Vlečka je sice uvedena jako provozní, ale nepřepravuje v současné době nic a je zarostlá. Proslýchá se, že se to má změnit, proto není uvedena patrně jako neprovozní na rozdíl od vlečky ZZN v Radnicích, kde je „zákaz jízdy drážních vozidel.“ Přitom ZZN Radnice společnosti Kladrubská je využíváno: sila z 80. let od železáren Vítkovice či prastarý družstevní špejchar jsou dosud v provozu. Poblíž dopravny Radnice se nachází kuriózní pila, která využívá pro vnitropodnikovou manipulaci úzkokolejnou drážku. Cesta od nádraží Radnice do centra je ve stavu, že by se zde daly točit filmy z doby před rokem 1989 - rozpadající se chodníky, historická dlažba a omšelé domy tuto atmosféru podtrhují. Náměstí Kašpara Sternberga je živé, možno navštívit i městské muzeum Josefa Hyláka, kde je trvalá expozice o dolování uhlí či o léčitelce Boženě Kamenické (1898-1996). Léčitelka se zasloužila o mnoho vyléčených neplodných párů - fotografie dětí, narozených jejím léčením dětí jsou v expozici. V městě jsou i dva „garážové“ minipivovary, ale jejich pivo se nedá snadno koupit, nemají vlastní hostince ani označené prodejny.
Z Radnice jsem pokračoval mimo značené cesty k bývalému uhelnému dolu zvaného Ovčín, uhlí se zde těžilo ojedinělou pro těžbu černého uhlí - svrchní těžbou. V lomu se těžilo do roku 1987, poté byl lom zatopen 18 metrů hlubokým jezerem, ve vodě je od roku 2010 zakázáno koupat a provozuje se tam pouze sportovní rybolov. Sám jsem byl svědkem vylovení 15 kg kapra. Lokalita Ovčín je světově uznávaným nalezištěm fosilií, byla zde nalezena 1,3 metrů dlouhá fosilie plavuně, největší na světě! Nález je umístěn v Západočeském muzeu v Plzni. Od Ovčína se dá dojít přes obec Přívětice, kde je původně gotický kostel svatého Martina (je v majetku obce a mše se zde pro katastrofální nedostatek kněží i věřících nekonají), dále po červené značce polní a lesní cestou k zámečku a oboře Březina a Sternbergské lesní správě. Březinu spravují Sternbergové až ze vzdáleného Českého Šternberka. V Březině možno spatřit i původní hrad březina, který je upraven jako altán.
Z Březiny dojdeme po žluté značce příjemnou cestou až do Oseka u Rokycan, dále na vlak do Rokycan možno použít autobus. V Rokycanech doporučuji ochutnat pivo z minipivovaru U Stočesů, k dostání je v restauraci na náměstí či přímo v pivovárku - po červené značce od žst. Rokycany - podejít podchodem a mezi vilkami asi necelý kilometr.
Martin Kubík
