Po prohlídce Slavošovského tunelu a části nerealizovaných Gemerských spojek, které měly spojit trať Plešivec - Slavošovce s tratí Plešivec - Muráň (v žst. Lubeník) jsem se přesunul na noc do Revúce. V dopravně a nákladišti D3 Revúca se pravidelně nakládá dřevo. Na trati Plešivec - Muráň byla osobní doprava zastavena dokonce dvakrát - nejprve „za Dzurindy“ v únoru 2003, v červnu 2003 byla osobní doprava obnovena, ale s omezeným počtem vlaků, takže se stávala nepoužitelnou. Cíleně pak následovalo opětné zrušení osobní dopravy k 1. květnu 2011, což bylo tehdy vzhledem k blížící se turistické sezoně šokující, ale nikoli za dané situace na Slovensku překvapující.

Zajímavostí tratě Plešivec-Muráň je i to, že zjednodušená doprava panuje pouze v úseku Lubeník - Muráň. V Lubeníku sídlí dirigující dispečer pro úsek směr Muráň. Do Muráně jsem se tedy musel přesunout autobusem, při prohlídce koncové dopravny D3 a nákladišti jsem zjistil, že ač je u nádraží velký manipulační sklad dřeva, koleje nejeví známky větší ojetosti. Vedoucí dřevařského střediska na můj dotaz, zda nakládají dřevo do vozů po železnici, pravil: „Ano nakládáme, ale jednou za uherský měsíc, ZSSK Cargo nám řeklo, že pakliže si neobjednáme najednou vždy po pěti vozech, do Muráně prostě nepojedou, tak jsme víceméně přešli na kamiony, je to taková divná politika, asi jim je to jedno!“ Na to mu odvětím: „I u nás byla taková politika (po roce 2000 v zvláště Plzeňské oblasti i jinde).“
Rozloučím se a vycházím na další pouť do rozestavěné trati Gemerských spojek. Jdu po silnici směr Tisovec a asi po polovině cesty odbočuji vpravo (u rozcestníku žluté značky) a souběžně se silnicí jdu spolu s potokem, až tu uzřím zatopený vstup do přesně 2 km dlouhého tunelu „pod Dielikem“. Tento tunel na rozdíl od Slavošovského není průchozí, horní portál je zatopen jen potokem, ale spodní portál je zatopen až po strop. V tunelu je evropsky významné hnízdiště netopýrů. Zatopenost tunelu je velmi impozantní a vyvolává myšlenky zmaru. Kdo se chce bát, doporučuji vřele návštěvu obou portálů. V lese je možno spatřit i další památky na stavební činnost, jako zárubní zdi, propustky atd.
Není bez zajímavosti, že stavbu tunelu zahájil dokonce bývalý bulharský car Ferdinand I. Coburg (1861-1948, abdikoval 1918) spolu s ministrem dopravy Slovenského státu Júliusem Stano (1900-1971, 1945 zatčen, 1949 propuštěn) 10. listopadu 1940. Trať měla vycházet z žst. Revúca do žst. Tisovec. Tunel byl dokončen a počítalo se v roce 1990 s jeho revitalizací a dokončení výstavby tratě, k čemuž vlivem změny dopravní politiky, již nedošlo.
Západní portál tunelu můžeme objevit, když odbočíme vlevo asi po dvaceti minutách chůze od sedlo Dielik na polní cestu - po 150 metrech uzříme zatopený portál. Za zmínku stojí i ochutnávka minerálního pramenu kyselky před Tisovce–Šťavica, která je výborné chuti. Na vlak můžeme nastoupit v zastávce Tisovec město.
Zde odkaz na mapu - přerušovaná čára značí tunel Dielik:https://mapy.cz/zakladni?x=20.0003193&y=48.7058104&z=13&source=muni&id=20022
Martin Kubík