Vojenský újezd Brdy byl založen 19. února 1926 za I. Československé republiky, což byl zásadní rozdíl od dob Rakouska-Uherska, kdy si stát nedovolil konfiskovat soukromý majetek (až na výjimku, kdy při změně koncepce armády zřídil vojenský prostor u Milovic v roce 1904) a manévry c. k. armády se vždy konaly pouze příležitostně po žních či v neúrodných krajích, naposledy u Sarajeva v červnu 1914, kde došlo k atentátu na následníka trůnu arcivévodu Ferdinanda. Zde odkaz na VVP Milovice: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%BD_v%C3%BDcvikov%C3%BD_prostor_Milovice_%E2%80%93_Mlad%C3%A1

Vraťme se do Brd. Vojenský újezd Brdy obepíná několik strategických železničních tratí, které byly schopny přivážet k újezdu vojenskou techniku. Je to trať Zdice - Protivín, postavena 20. 12. 1875, dále pak hlavní trať Praha – Zdice – Hořovice - Plzeň, vystavěna Českou západní dráhou v roce 1862 a nakonec i lokální trať Rokycany – Mirošov - Nezvěstice z let 1882-83. Pohoří Brdy začleněné do VVP Jince má rozlohu 259 kilometrů čtverečních. Dle vědecké knihy Střední Čechy, Agentura ochrany přírody a krajiny z roku 2005 „...Brdy představují i velice svérázný krajinný celek, jaký nemá obdoby v českých zemích. Nehledě k nadmořské výšce (Tok 864,9 m. n. m.) je to především dáno horninovým podkladem, v němž převažují živinami velmi chudé kambrické pískovce, slepence a křemence, které se balvanovitě rozpadají…“
VVP Jince (Brdy) byl až na menší ostrůvky stále funkčního vojenského prostoru zrušen k 1. 1. 2016 (stejně jako nádraží Žižkov, podivná shoda). Některé prostory, hlavně dopadové plochy a části lesa kolem nich jsou mimo hlavní cesty z bezpečností důvodů dosud uzavřeny. Cestu proto navrhuji zahájit po vystoupení z vlaku v žst. Příbram. Žst. Příbram (DOZ Březnice) leží v km 73,620 tratě Zdice - Protivín. Výpravní budova byla nedávno opravena, je obsazena výdejnou vnitrostátních i mezinárodních jízdních dokladů, existuje v budově i nádražní hostinec s výzdobou s železniční tematikou, pivo Kozel (stav 19. 10.). Proti výpravní budově pro naši cestu použijeme autobus do obce Obecnice.
Z Obecnice postupujeme dle mapy https://mapy.cz/turisticka?x=13.9172637&y=49.7092326&z=14&source=muni&id=4031 k nejvyšší hoře Brd Toku, doporučuji se držet turistické značky pouze k hájovně Octárna a dále stoupáme Obrázeckou a Rusínskou cestou a dále přímo do vrchu lesní cestou (pozor mimo cestu je zákaz vstupu) přes bývalé dopadové plochy, z nichž je nádherný výhled směr Příbram. Od vrcholu Toku jdeme po červené značce až k další dopadové ploše Houpák, dále jdeme po neznačené cestě kolem bunkrů z roku 1936 (Československá armáda, v roce 1991 se zde točily scény z filmu Obecná škola od Jana Svěráka) a 1942 (Wehrmacht), po té projedeme po asfaltové silnici letištěm z roku 1942 (Wehrmacht) a pokračujeme po modré značce do obce Zaječov k původně středověkému klášteru Svatá Dobrotivá.
V Zaječově jsou dva hostince (Lidový dům a Hamburk, v obou piva Staropramen a Plzeň). Ze Zaječova použijeme autobus až před žst. Hořovice, kde výlet ukončíme nástupem do vlaku směr Praha nebo Plzeň.
Za II. světové války po větrné smršti nacisté zřídili několik pracovních táborů a vězni postavili dokonce lesní železnice na odtah dřeva a prostor znovu zalesnili. Po roce 1950 pracovní tábor u Zaječova sloužil pro vojáky PTP, kteří pracovali v lomu.
Martin Kubík
 

Právě přítomno: 414 hostů a žádný gestor