I pozdně podzimní dny vybízejí k cestám na udržení fyzické kondice. Tentokrát vystoupíme na zastávce v Srbsku ležící na trati Praha – Beroun – Plzeň - Cheb v km 33,5 mezi žst. Karlštejn a Beroun v prostorovém oddíle Hr. Korno (km 32,8) a Hr. Tetín (km 35,9). Zastávka Srbsko byla do 26. října 1962 i přípojovým nákladištěm vlečky, která navazovala na víc jak kilometr dlouhou lanovku přes řeku Berounku do lomu Chlum. První politická pochůzka před otevřením lomu se uskutečnila v sychravý den 21. listopadu 1916 (právě tento den zemřel i císař František Josef I., 1830-1916). Výstavba vlečky a lanovky do lomu byla zahájena také ještě za Rakouska-Uherska a to 2. dubna 1918.

Vykládací stanice a rampy lanovky dlouhá léta ještě stály opuštěny u zastávky Srbsko a byly zbořeny až v roce 1991. Na zastávce Srbsko byla ještě v první dekádě 21. století výdejna jízdenek. Původně spojoval zastávku s obcí Srbsko také říční přívoz, nyní je zde po povodni v roce 2002 vybudována lávka pro pěší i se střídavým provozem pro auta. U zastávky je původní trampská restaurace U nádraží, v restauraci je možno celoročně dostat teplá jídla. V letní sezoně je navíc u zastávky ještě bufet.
V Srbsku si vůbec návštěvník připadá jako v ráji trampských časů. Srbsko je totiž bránou do CHKO Český kras, která byla vyhlášena v roce 1972. U Srbska od vsi Bubovice podél Bubovického potoka byly ještě před pár lety světoznámé vodopády, ty však byly zničeny výstavbou čističky odpadních vod v obci Bubovice, při čemž byly, prý na příkaz CHKO Český kras (!), vybudovány dva vsakovací rybníky, aby prý voda z čističky nepoškodila CHKO. Takže nyní turista prochází vyschlým řečištěm potoka!
Proto je lepší se zaniklým vodopádům vyhnout a vydat se rovnou kolem Berounky a obce Hostím do Svatého Jana pod Skalou, kde již v 9. století žil poustevník svatý Ivan (někdo tvrdí, že přišel z východu z Byzance). Více o areálu, který je od roku 2018 Národní kulturní památkou se dozvíte zde: https://www.svatyjan.cz/ V bývalém klášteru byli v roce 1949-1950 shromažďováni komunistickému státu nepřátelští občané, jako byli větší živnostníci, továrníci, advokáti, sedláci atd., kteří zde dostávali od lidového soudu hromadné tresty – dva roku pobytu v táborech nucených prací. V roce 1949 zde byl souzen i můj děda, advokát, v rozsudku mu spletli o pět let datum narození, když se ohradil, bylo mu řečeno „to máte jedno, budete sedět dva roky jako každý a že jste byl příslušník nekomunistického odboje za války v koncentráku, tak to je pro Vás ještě přitěžující okolnost, tak raději mlčte!“
No nic, dost historie a vydejme se na vrch nad klášterem, je tam krásná vyhlídka na Český kras. A dále můžeme jít na vlak do dálkově řízené žst. Vráž u Berouna či do Loděnic (trať Beroun-Rudná-Praha Smíchov zvaná Hrbatá). Z Vráže u Berouna totiž za časů, kdy ve Svatém Janu byly vzdušné i vodoléčebné lázně (1904-1912), vozil hosty kočár.
Martin Kubík