5. února jsem navštívil nově zprovozněnou trať AŽD (Lovosice) – Čížkovice – Třebenice – Třebívlice – Libčeves – Obrnice - (Most). Trať byla uvedena do provozu 19. prosince 1898, do 70. let 20. století byla trať obsazena výpravčími, po té až do ukončení pravidelné osobní dopravy v režii ČD, a. s., v prosinci 2007 byla řízena dle předpisu D3.  V roce 2016 koupila trať firma AŽD, jejíž tradice začíná již v roce 1954, kdy začala vyrábět pro tehdejší ČSD zabezpečovací zařízení, návěstidla atd. V případě dopravce AŽD se tedy jedná o firmu, která má s železničním provozem tradici.

Podle toho vypadá i celkově modernizovaná trať s dálkovým řízením a jejím sídlem v žst. Lovosice. Do spuštění dálkového řízení byla obsazena výpravčím žst. Čížkovice, nyní je trať plně automatizována, stanice jsou vybaveny i informačním systémem pro cestující s aktuálním stavem či zpožděním vlaků. Motorové vozy jsou obsazovány vždy průvodčími. Při mé návštěvě jako dárek rozdávaly průvodčí štamprlata typického nápoje pro Švestkovou dráhu - slivovici, k tomu dávali deník Metro.
Nejprve jsem vystoupil v dálkově ovládané žst. Třebenice, po prohlídce města jsem pokračoval ze zastávky Třebenice-město do další dálkově ovládané žst. Třebívlice. V Třebenicích je možno v sezoně navštívit muzeum českých granátů umístěné v bývalém německém evangelickém novogotickém kostele z roku 1902. U náměstí naproti barokní faře (stavitel z okruhu Ottavio Broggia z roku 1730) je informační středisko s možností zakoupení různých suvenýrů.
Vystupuji v Třebívlicích. Zde pamatuji ještě v 90. letech mechanické závory, osobní pokladnu či občasnou vykládku a nakládku vozových zásilek, byla zde dokonce obrysnice. Při rekonstrukci firmou AŽD je sice v každé dálkově řízené žst. zachována jedna manipulační kolej, ale manipulační kolej je odsunuta na místo bývalé dopravní koleje a bývalá manipulační kolej, která byla umístěna u placu se stala dopravní kolejí, takže ve všech žst. je změnou technologie znemožněna jakákoli nakládka či vykládka z vozů. Přitom by zde jistě nějaký přepravní potenciál byl. Nové manipulační koleje lze využít pouze jako záložní pro odstavování mechanismů a jiných vnitřních potřeb majitele tratě. Dlužno podotknout, že všechny staniční budovy jsou opraveny a obydleny, opravena je i střecha na vodárně v Třebívlicích.
Třebívlice jsou hlavně známé díky majitelce zámku a poslední milence německého a evropského básníka J. W. von Goetha (1749 - 1832) Ulrice, baronce von Levetzow (1804 - 1899). Baronka se po smrti Goetha nikdy neprovdala a žila až do smrti v roce 1899 na svém zámku v Třebívlicích, dožila se tedy i zprovoznění Švestkové dráhy v roce 1898. Baronka se věnovala charitativní práci: založila v Třebívlicích přádelnickou školu a v Praze útulek pro bezdomovce (ano již v 19. století byli bezdomovci). Je pohřbena na hřbitově v Třebívlicích v rodinné hrobce. Hůře dopadl její příbuzný Karel Michael von Levetzow (1871 - 1945), majitel zámku Diváky a překladatel do němčiny díla bratří Mrštíků, zemřel po válce ve vězení Mírov (zdroj Petr Mašek, Modrá krev, 1999). V Třebívlicích je Ulrice zřízeno muzeum a v prodejně na náměstí je k dostání pivo Baronka.
Nastupme do vlaku AŽD a jeďme dál, do Libčevse. V Libčevsi je původní výpravní budova odsunuta od nástupiště a místo ní je přístřešek. Stejně tak je manipulační kolej pro přepravní činnost nepoužitelná, za mé návštěvy na ní stál vozík AŽD MUV 69. V Libčevsi můžeme spatřit ruinu zámku, který dříve patřil Lobkowiczům, nyní soukromé osobě. Na náměstí je kostel Stětí sv. Jana Křtitele a zachovalý německý památky padlým z Velké války 1914-18. Kdo má hlad, doporučuji restauraci Pošta na náměstí, v budově je i Obecní úřad, kde se dají koupit i pohlednice včetně retropohlednic s fotografiemi brigádníků - česačů ovoce (jablek a višní). Velmi pěkná vzpomínka na dobu, kdy studenti jezdili na brigády, kde se takzvaně utužoval kolektiv.
Martin Kubík