Od 1. března až do 14. června 2020 je v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy k vidění výstava 120. výročí otevření větve Posázavského pacifiku (Vrané nad Vltavou) -Odb.Skochovice – Davle - Jílové u Prahy - Týnec nad Sázavou - Čerčany. Výstava je v jedné velké místnosti dvorního traktu muzea, které se nachází na náměstí v Jílovém proti původně románskému kostelu sv. Vojtěcha (původně sv. Mikuláše, 13. století). Muzeum je t. č. z důvodu výskytu koronaviru do odvolání uzavřeno – než pomine nákaza, prohlédněte si exponáty alespoň na fotografiích, přiložených k tomuto článku.

Na výstavě můžeme obdivovat dopravní stůl, skřínku pro uzamykání klíčů z prapůvodního zabezpečovacího zařízení žst. Praha-Braník, typickou čekárnu s plastickou odjezdovou tabulí, železniční modely žst. Jílové u Prahy, interaktivní kupé plyšáku či plakát z 30. let 20. století, zvoucí k jízdě vlakem do Posázaví. Kuriozitou je jednotná (již tehdy integrovaná!) cena rekreačních jízdenek zakoupených na Wilsonově nádraží, Vinohradech (ano tehdy ještě toto výborně dostupné nádraží sloužilo), Vršovicích-Nuslích, Michle (již také neexistuje) a Krče (to však byla ještě stará Krč naproti současné novostavbě z roku 1964) překvapivě nikoli kultovního Braníka. http://www.muzeumjilove.cz/
Po prohlídce výstavy doporučuji navštívit stylovou restauraci Florian, kde je na čepu pivo Albrecht z pivovaru Frýdlant a funkční krb na topení dřevem. Z náměstí pak pokračujeme po modré značce, ale asi po třech kilometrech odbočíme po žluté značce k viaduktu Žampach, přičemž můžeme při cestě od dubna navštívit i štolu, kde se do poloviny 18. století dolovalo zlato. Ostatně těžba zlata byla v Jílovém ukončena až v roce 1968! I to se dozvíme v Regionálním muzeu, ale i na naučné stezce kolem Jílového.
Viadukt Žampach byl postaven italskými dělníky v letech 1898 - 1900, je nejvyšší kamennou stavbou (kámen granodiorit z blízkých lomů Kamenný Přívoz a Krhanice) u nás - výška 41,7 metrů, délka 110 metrů, 7 oblouků, na viadukt, který je ještě k tomu v oblouku, navíc navazuje tunel. Prostě železniční lahůdka.
Posázavský pacifik byl v roce 2015 - 2016 generálně rekonstruován a tato část je dálkově řízena z žst. Vrané nad Vltavou, osobní pokladna je mimo Vrané pouze v Týnci nad Sázavou, ta byla k 26. únoru vymístěna z historické budovy a přemístěna do přiléhající nové budovy dopravního terminálu: příměstský vlak S 8 /příměstské busy. Nový odbavovací pavilon nepatří ČD, a. s., ale městu Týnec nad Sázavou.
Vraťme se k viaduktu Žampach a pojďme k Sázavě, kde odbočíme na neznačenou cestu doprava a kolem chatových osad a hlavně kaňonu řeky Sázavy dojdeme na vlak do zastávky Luka pod Medníkem. Do poloviny 90. let 20. století byly Luka obsazenou stanicí výpravčím, při tehdejším šetření byl výpravčí zrušen, a místo aby při rekonstrukci tratě v roce 2016 byla v Lukách zřízena opět výhybna, byla asi již nenávratně změněna na neobsazenou zastávku.
Na trati Čerčany - Vrané existuje regionální nákladní doprava - hlavně nakládka dřeva v nz. Pecerady, lom Krhanice a vykládka uhlí v Jílovém. V Davli byla při rekonstrukci tak nešikovně zkrácena manipulační kolej, že byla znemožněna vykládka uhlí (nakladač se na malém prostoru již neotočí), ač o ní měl do doby před rekonstrukcí uhlíř zájem a pravidelně tam vykládal.
Martin Kubík