Kladno-Dubí se seznámilo s železnicí již v roce 1855, kdy z tehdejí stanice Vejhybka (nyní Kladno) byla otevřena 5. 11. 1855 trať do Starého Kladna (nyní Kladno-Dubí), která byla za 11 dnů sjízdná až do Kralup nad Vltavou. 23. 2. 1872 byla mezi Kladnem a Kladnem- Dubí přeložena trať přes Kladno-Ostrovec (tehdy Nové Kladno), to vše v režii Buštěhradské dráhy. Z Kladna-Dubí navíc od roku 1875 odbočovala vlečka ve směru na Vinařice pro odvoz uhlí z dolu Mayrau, trať byla až v roce 1945 otevřena pro osobní dopravu a propojena s místní tratí přes Knovíz do Zvoleněvse.
Úsek Vinařice - Zvoleněvec byl však již k 28. 5. 1982 zrušen. Stav se vlastně revokoval do roku 1945 a trať se stala opět vlečkou, ale jen do Vinařic a současném skanzenu Mayrau. U žst. Kladno-Dubí můžeme dosud spatřit ruinu dolu Praga, původně přes koleje vedla z lomu i lanovka, což mi vyprávěl místní výpravčí. Také mi ukazuje v předsíně dopravní kanceláře v hrázděné budově nástěnku s fotografiemi v roce 2010 zbořené památkově chráněné (!) sousední budovy nákladní nádraží Staré Kladno. Kdo sejmul památkovou ochranu a dovolil demolici, jsem nevypátral, kuriózní je i fakt, že památková ochrana byla zrušena až 6 let po zboření budovy!
Žst. Kladno-Dubí je i rájem kladenských vleček, protože z něj odbočuje rozsáhlá vlečka DLT Kladno, která zásobuje podniky, vzniklé po divoké privatizaci 90. let 20. století. Poldi, a. s., nevyrábí od roku 2018 (propuštěno posledních 200 dělníků, prý se má rekonstruovat z peněz EU, ale kdoví). Strojírna Poldi, výroba klikových hřídelí, od roku 1904 funguje, neboť byla v roce 1992 odčleněna, strojírna vyrábí i klikové hřídele do železničních vozidel - odkazuje i na Regionovu (300 zaměstnanců).
Od výpravní budovy Kladno-Dubí se vydáme k hlavní silnici a dle serveru Mapy.cz si najdeme v areálu bývalé Hutě, strojírna Koněv, naučnou stezku, tabule instalovány nejsou. V areálu jsou desítky firmiček, které vyrůstají na celém komplexu ruin i nových staveb, opravdu bizardní pohled.
Mezitím procházíme kolejiště AWT provozovatele PKP Cargo, na konci procházky industriálním prostorem uzříme klenot - komíny Vojtěšské hutě. Vrátíme se zpět na hlavní ulici a dojdeme před hlavní náměstí, kde v ulici Hoffmanova spatříme od architekta Josefa Hoffmana (1870
Brtnice - 1956, Vídeň) hotel Hoffman. Jedinečná nadčasová stavba pro hosty hutě Poldi z roku 1903. Stavba Hoffmanova paláce v Bruselu je dokonce v UNESCO. U zámku Kladno je v zahradě medvědárium, medvědy jsem neviděl, jsou již staří, v roce 2001 byli nalezeni vyhozeni v bednách na jednom parkovišti.
Z centra Kladna přes železniční zastávku Kladno město budeme obdivovat sídliště s impozantními a jedinečnými věžáky z 50. let a výlet ukončíme na roku ulice Kořenského (čp. 193), kde se nachází trolejbusová měnírna, která měla sloužit pro nerealizovaný rozsáhlý trolejbusový provoz v Kladně z roku 1988. Měnírna slouží jako transformátor. Není bez zajímavosti, že v čtyřicátých a padesátých letech se vážně uvažovalo i s výstavbou tramvajových tratí a navazující rychlodráhou do Prahy. Již tehdy! Zatím se nekoplo. Začátek kolejové dráhy v Kladně bylo možno spatřit již v roce 1830 (190 let), kdy byla zprovozněna koněspřežka Lány-Bruska (nyní Praha-Dejvice). Více zde: http://www.kladnominule.cz/pribehy/mestska-hromadna-doprava-v-kladne
Do kladenské strojnické průmyslovky chodil v roce 1939 starší student Jan Smudek (1915 - 1999), odbojář, který zastřelil 7. 6. 1939 odcizenou zbraní německého policistu Kniesta. Kvůli tomu bylo v Kladně na příkaz K. H. Franka vyhlášeno stanné právo a 111 nevinných občanů Kladna skončilo v koncentračních táborech. Stálo to život i starostu Pavla, po němž je pojmenováno hlavní kladenské náměstí. Odbojáře Gestapo nedopadlo, avšak z důvodu dobrodružného odboje Jana Smudka bylo zatčeno v Protektorátu Čechy a Morava celkem 261 osob. Samotnému Smudkovi se podařilo dostat do Anglie k RAF. Můžeme spekulovat, že i proto si pak nacisté vybrali jako mstu Lidice u Kladna k likvidaci. https://www.stoplusjednicka.cz/dobrodruh-jan-smudek-nepolapitelny-odbojar
Martin Kubík
