Další zajímavou tratí v okolí rakouského Grazu, kterou je možno navštívit, je trať Feldbach - Bad Gleichenberg, která odbočuje z tratě Graz – Fehring - Szombathely. Trať byla sice navržena již před rokem 1914, ale rozhodnutí ke stavbě přerušila 1. světová válka a neschopnost dohodnout se na konečné trase tratě - původně se totiž počítalo s propojením do lázní Bad Radkersburg na slovinských hranicích. Jednalo by tak o lázeňskou trať, jako je u nás například trať Mariánské Lázně - Karlovy Vary.

Železniční stanice Bor u Tachova leží na jednokolejné trati Domažlice - Planá u Mariánských Lázní v km 57,5 a na spojovací dráze Svojšín - Bor v km 15,2. První spojení s železničním světem dostal Bor 20. 9. 1903 od Svojšína a až 1. 8. 1910 od Domažlic a Plané. Žst. Bor je sídlem dirigujícího dispečera pro úsek tratě Bělá nad Radbuzou – Bor -Tachov. Mezi Borem a Svojšínem je doprava dle předpisu SŽDC D1 (nyní již jen lidově dé dvojka). Žst. Bělá nad Radbuzou je obsazena přilehlým výpravčím. Mezi Poběžovicemi a Bělou je však opět zjednodušená doprava řízena dirigentem z Poběžovic.

Za návštěvu zcela jistě stojí gotické město Horažďovice, které leží na trati Horažďovice předměstí - Klatovy - Domažlice. Trať byla otevřena 1. října 1888 jako součást Českomoravské transverzální dráhy, jednotu dráhy vykazuje většina budov s neomítnutou cihlovou stavbou. Železniční stanice Horažďovice leží v km 2,681 a je vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením, hradlový řídicí přístroj můžeme spatřit oknem přes osobní pokladnu.

Trochu stranou cestovatelského zájmu leží půvabná lokální trať Nepomuk - Blatná (trať 191). Trať byla otevřena 11. června 1899 současně s „hlavní“ tratí Březnice – Blatná - Strakonice. „Hlavní“ uvádím záměrně, protože po ní jezdil léta dělený volarský rychlík. Rychlík sloužil hlavně pro potřeby dislokovaných vojenských posádek západního okruhu, pro cesty vojáků na dovolenky atd., současně s ním ho hojně využívali místní lidé. Po útlumu armády po roce 1990 byl zrušen i tento rychlík, resuscitace firmou KŽC se jaksi nepovedla, neboť byl od 10. 6. 2018 opět zrušen, ale v návrhu na GVD 2019 je opět uveden. Takže se nechme překvapit.

Stalo se již tradicí, že ZO OSŽ železniční stanice Olomouc hl. n. a ZO OSŽ SŽDC OŘ Olomouc pořádají pro své členy pěší a cyklistické výlety pod hlavičkou „Modrý vandr“. Sympatická na tomto počinu je mimo jiné také skutečnost, že „vandrování“ je organizováno každý rok v jiné lokalitě. A tak vedle loňských a předloňských výletů do Jeseníků, Beskyd, Litovelského Pomoraví a dalších míst na Moravě byla letos vybrána trasa, vedoucí z olomouckých rovin do nedaleké Drahanské a Konické vrchoviny. Dvě pěší trasy (12 a 16 km) byly doplněny cyklotrasou na 48 km, přičemž cíl byl ve všech případech v rekreačním letovisku v Ptenském Dvorku, které patří TJ Sokol Prostějov.

Dalším traťovým úsekem, kde kraje bez milosti „neobjednaly“ vlaky, je devítikilometrový úsek Holice (v Čechách) – Borohrádek. Trať Heřmanův Městec - Chrudim město (viz Cestujeme 5. březen 2018) - Moravany - Borohrádek byla zprovozněna 26. září 1899. V současné době (po 10. červnu 2018) je v plnohodnotném provozu již jen úsek Chrudim město – Moravany - Holice (na snímku).

Další tratí, která byla na doporučení SŽDC zrušena a posléze změněna na cyklostezku, je trať Hostašovice (původně Hodslavice-Hostašovice) - Nový Jičín horní nádraží. Trať byla otevřena 1. června 1889 jednak pro snadnou přepravu osob na trať Ostrava - Kojetín, ale hlavně pro potřebu továrny na klobouky (TONAK) a ostatních místních produktů. Katastrofou pro trať se stal 24. červen 2009, kdy Novojičínsko postihl silný přívalový déšť, a trať byla na několika místech poškozena. Nebyla ale zničena jako neopravitelná. Na opravu byly dokonce vládou vyčleněny peníze, protože se jednalo o živelní katastrofu a na povodně se vždy peníze uvolní!

Výlet vlakem do Králík (na snímku) je možno netradičně zahájit v bývalé železniční stanici, nyní pouze nákladiště zastávka (nz) Červený Potok. Červený Potok leží na trati Hanušovice - Dolní Lipka, původně trať (Praha) - Hradec Králové - Hanušovice. Přes Červený Potok jezdil celá desetiletí tradiční rychlík Praha – Hanušovice - Jeseník, k 9. 12. 2006 byl nesmyslně zrušen, místo vlaku ČD v současné době jezdí z Prahy do lázní Jeseník soukromá společnost Arriva dokonce šesti páry spojů autobusy! Prostě dráha vyklízí pole dobrovolně.

Postoloprty leží od roku 1872 na trati (Most) - Obrnice - Počerady - Žatec, od roku 1895 na trati Louny - Postoloprty. Železniční síť kolem Postoloprt byla ukončena v roce 1904 spojovacím obloukem z trati Rakovník - Louny předměstí - (Louny). Tento oblouk léta využíval legendární rychlík Bezdrev, který byl před desíti lety s konečnou platností zrušen, pamatuji na něm skvělý bufetový vůz v 80. letech, v němž se dalo pohodlně konzumovat a sledovat přitom zrající šišky zeleného zlata - chmelnic.

Kdo dojede do městečka Zborovice po trati Kroměříž - Zborovice, může se vydat polní cestou (viz mapy.cz) do souměstí Morkovice-Slížany (asi 5 km), po cestě uvidí kapli sv. Anny z roku 1848 (na snímku), která byla vystavěna na paměť zrušení roboty. V Morkovicích-Slížanech možno zvenku prohlédnout původně renezanční, barokně přestavěný a nyní zcela rekonstruovaný zámek. Jeho poslední šlechtičtí majitelé byli do roku 1945 Kinští. Pod kostelem na náměstí v Morkovicích je košíkářské muzeum.

Z Kroměříže, města UNESCO, odbočuje příměstská místní dráha do Zborovic. Trať byla otevřena v říjnu roku 1881 a do zestátnění v roce 1906 ji provozovala slavná Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Podnět ke stavbě tratě dal majitel jednoho z prvních moravských cukrovarů ve Zborovicích Abraham Popper. Zajímavostí je, že v letech 1916 - 1958 cukrovar zásobovala řepou úzkokolejná dráha ze Zborovic přes Troubky ke koncovému nákladišti mezi Zdislavicemi a Honěticemi, avšak již v roce 1949 byl cukrovar přebudován na strojírenský podnik Pilana, který zde sídlí dosud. Je pozoruhodné, že drážka cukrovar ještě o pár let přežila.

Kdo se zdržuje v lázeňské oblasti na Chebsku, může využít pro jízdu do Bavorska jízdenku Egronet, která platí ve vlacích, autobusech i MHD ve vyjmenované oblasti. Například z Aše dojedeme vlakem do Hofu a dále ve směru na Bamberg vystoupíme ve stanici s mechanickými návěstidly Münchberg (trať krále Ludvíka /LSNB/ byla otevřena již v roce 1848), pod nádražím si můžeme prohlédnout čtyři pravé plynové lampy (na snímku jedna z nich) před městskou správou města (Stadtwerke), poté nasedneme do motoráku na lokální trať Münchberg - Helmbrechts.

Právě přítomno: 199 hostů a žádný gestor