Bobří soutěska leží mezi městečky Kravaře a Verneřice. Do Kravař v Čechách vlak jezdí, ale do konce dubna 2022 se na celé trati Lovosice - Česká Lípa koná výluka traťové koleje pro hlavně pro celkovou modernizaci tratě v úseku Lovosice - Liběšice, kde se má průběžně zvyšovat traťová rychlost na 100 km/h.

Na sklonku června 2002, tedy před dvaceti lety, byla Báňským úřadem zastavena těžba černého uhlí v posledním dolem Kladna Libušín (dříve Schoeller, tato stará firma je zpět v ČR i nyní, např. https://www.schoeller-kresice.cz/o-nas/), koncem března 2002 byl zrušen i důl Tuchlovice, který byl ještě v roce 1997 spojen překopem s dolem Libušín. Již v roce 1982 byla ukončena těžba v dole Wannieck.

K přírodní rezervaci SOOS u Chebu můžeme použít vlak regionální tratě Cheb – Tršnice - Luby u Chebu. Trať řízena dle předpisu D3 z Tršnice. Začíná v km 1,095 v Tršnici a končí v km 20,973 v dopravně Luby u Chebu. Výchozí bod k rezervaci SOOS je u zastávky Nový Drahov (km 4,080). Název SOOS u Nového Drahova (Rohr) je staroněmeckého původu, který se zde vyskytuje již od 14. století a má několik významů- například pelech, prohlubeň či terénní sníženina (viz Květena SOOSu a okolí, Jiří Brabec, Jiří Velebil).

Zasvěcené části obecenstva je známo, že trať z Českých Velenic do Prahy přes Tábor – „Dráha císaře Františka Josefa“, oslavila loni 150 let svého provozu. Úsek z Velenic do Čerčan byl zprovozněn dne 3. září1871 a z Čerčan do Prahy, na nádraží Františka Josefa, se začalo jezdit od 14. prosince téhož roku. Přes řeku Sázavu v Čerčanech zprvu po provizorním dřevěném mostě. Až v roce 1882 byl zde postaven definitivní železný most. Od roku 1903 se poté mezi Prahou a Benešovem jezdí po dvou kolejích.

Trať Rakovník - Bečov nad Teplou jsme v „Cestujeme“ (23. 11. 2021) opustili v dopravně Chyše, nyní budeme pokračovat ve směru na Bečov nad Teplou. Koncem února jsem byl na léčebném pobytu v Mariánských Lázních a pro cestu z Prahy tam i zpět jsem zvolil cestu přes Rakovník – Žlutice – Bečov - Mariánské Lázně. Cesta z Prahy přes Bečov je dlouhá 194 km a přes Plzeň 183 km. Kdo chce zažít romantickou jízdu, volí cestu přes Žlutice.

Představovat zde Český Krumlov, perlu českých měst, městskou památkovou rezervaci a památku UNESCO (1992), není snad vůbec nutné. Snad jen málokdo nenavštívil alespoň jednou toto jihočeské město. Český Krumlov je zkrátka potřeba vidět na vlastí oči, toulat se jeho malebnými uličkami a „vstřebávat“ jeho specifickou atmosféru.

Z „úzkokolejkového“ města Nová Bystřice můžeme použít regionální autobus k středověkému hradu Landštejn (650 m nad mořem) https://www.hrad-landstejn.cz/cs/o-hradu/historie Statky Hrad Landštejn a Třešť patřily do roku 1945 rakouské hraběcí rodině Sternbach zum Stock und Luttach, rodu patří dosud několik statků v Rakousku a Jižním Tyrolsku - v dnešní Italii (např. zámek Mareta-Wolfsturm).

Trať Jindřichův Hradec - Nová Bystřice je starší sestrou tratě do Obrataně. 1. listopadu 1897 přijel do Nové Bystřice první vlak na bosenském rozchodu 760 mm. Po sto letech provozu měla být trať za tehdejší druhé Klausovy vlády ODS zrušena nebo zprivatizována. Naštěstí se tak nestalo - viz http://jhmd.cz/o-nas/historie

Úzkokolejná trať Jindřichův Hradec - Kamenice nad Lipou - Obrataň byla zprovozněna 23. prosince 1906. Trať začíná v km mínus -0,058 v žst. Jindřichův Hradec (malé nádraží) a končí zarážedlem v dopravně D3 Obrataň (km 45,562); v kolejovém rozvětvení dopravny navazuje podvalníkovou jámou na normálně rozchodnou trať SŽ žst. Obrataň (DOZ Pelhřimov). Na trati je devět (!) dopraven D3 a trvale nařízená ohlašovací povinnost je pouze v dopravně D3 Horní Skrýchov směr J. Hradec a v dopravně D3 Obrataň v obou směrech.

Od září 2022 bude těžce poškozen mezikrajový úsek tratě Mladějov v Čechách – Libuň - Lomnice nad Popelkou. Na trati má být ukončena pravidelná osobní doprava a zůstane možná jen turistický provoz. Již nyní je tento úsek pro pravidelného cestujícího prakticky neprůjezdný, navíc je u každého vlaku omezení jízdy, jízdní řád je zcela zaplevelen nepřehlednými poznámkami.

Fotogenické město Sobotka leží v Jičínské pahorkatině v nadmořské výšce 305 metrů nad mořem. Sobotka byla na město povýšena v roce 1498 králem Vladislavem II. Jagelonským. Feudálním panstvím patřila pod hrad Kost v Českém ráji. V roce 1666 postavil Humprecht hrabě Czernín z Chudenic (1628 - 1682) dominantu města lovecký zámeček Humprecht. Zámek patřil do roku 1926 šlechticům Kinský del Borgo Netolický, pak byl prodán městu, rodu patří dosud hrad Kost či zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou.

Toulky Hornosázavskou pahorkatinou začněme v žst. Uhlířské Janovice na trati Kolín - Ledečko. Trať byla postavena po částech. 15. prosince 1900 byl otevřen úsek Kolín - Ratboř (cukrovar) - Uhlířské Janovice, 6. srpna 1901 byl zprovozněn i zbylý úsek do Ledečka, kde se trať napojila na páteřní posázavskou trať Čerčany - Světlá nad Sázavou. V žst. Uhlířské Janovice nyní probíhá generální rekonstrukce zabezpečovacího zařízení.

Právě přítomno: 261 hostů a žádný gestor