Obzor č. 5– 5. 2. 1991
Z mnoha informací a názorů, které přináší Obzor č. 5, považujeme za důležitý článek „Čtyři názory ze ŽOS Nymburk“, v němž se zaměstnanci ŽOS (Železniční opravny a strojírny) Nymburk vyjadřují k budoucnosti železničního průmyslového opravárenství. V té době se totiž diskutovalo o jeho dvou možných organizačních podobách: stávajícím začlenění v rámci ČSD, nebo vzniku akciové společnosti holdingového typu.
„Vrámci ČSD míníme zůstat tak jako tak. Velká nebo absolutní privatizace by se ŽOS týkat neměla,“ řekl tehdejší ředitel ŽOS Nymburk a dodal, že železniční opravárenství by podle jeho názoru mělo přejít do holdingu. Poznamenal také, že lidé mají velmi málo informací o tom, co by pro ně přechod do tohoto uspořádání znamenal a zda by neohrozil jejich sociální jistoty. „Lidé si zatím raději přejí sociální jistoty. Víme, že v holdingu by nám určitě vzali zahraniční jízdní výhody FIP,“ poznamenal k problematice předseda ZV OSŽ ŽOS Nymburk. Jak vyplynulo z článku, názory lidí v „žoskách“ byly nejednotné, na jednu stranu by vítali možnost více podnikat, na druhou stranu chtěli zachovat sociální jistoty a obávali se propouštění. Převládal názor, že pro zaujetí jednoznačného stanoviska není dostatek informací.
Totéž dokládá v tomtéž čísle i článek z mimořádného zasedání sekce železničního průmyslového opravárenství. „Přes přítomnost hospodářských představitelů ÚŘ ČSD a FMD (na jednání Ústředí OSŽ) se odboráři mnoho o budoucnosti železničního opravárenství nedověděli. Zdá se, že se odpovědnost přesouvá z jednoho na druhého, odsouvají se i termíny pro zásadní rozhodnutí,“ uvádí se v článku.
Na první straně, v rubrice „Z jednání ústředí OSŽ“ se mimo jiné dozvídáme o tom, že stále pokračují práce na tvorbě nového mzdového systému ČSD. Odboráři si od něj slibovali především nárůst mezd; na to, zda na nárůst budou mzdové prostředky, však představitelé ČSD odpovídali jen mlhavě.
Obzor č. 6– 12. 2. 1991
„Dalšífederace na obzoru?“ článek s tímto názvem informuje o setkání zástupců průvodčích JLV (Jídelní a lůžkové vozy) v Košicích, kde vznikl návrh na vznik samostatného odborového sdružení – Federace průvodčích JLV. Podle jejich názoru totiž OSŽ nedostatečně obhajuje jejich požadavky a zájmy. Přípravný výbor, jak se dále dočítáme, se poté sešel se zástupci vedení OSŽ a po tomto jednání zástupci JLV dospěli k názoru, že na způsobu spolupráce v rámci OSŽ je možno se dohodnout.
Odstředivé tendence zazněly i na jednání federální sekce odvětví dopravy a přepravy OSŽ dne 23. 1. 1991, jehož se zúčastnil i zástupce vznikající Federace posunovačů. Zazněla zde mimo jiné informace o tom, že posunovačům poskytl prostředky na založení jejich federace prezident Federace strojvůdců pan Slunka. „Znovu vychází na povrch, kdo se snaží v této těžké době, plné sociálních nejistot, kdy je nanejvýš nutná jednotnost odborů, tuto jednotu rozbít, čímž nahrává jen hospodářskému vedení při řešení požadavků odborářů,“ uvádí se v závěru článku.
V rubrice Názory vyšel příspěvek delegáta I. řádného sjezdu OSŽ, velmi kritický k činnosti odborů. „V posledním období prohráváme jednu bitvu za druhou, takže to na člověka působí, že jsme si už zvykli prohrávat a nechali jsme se různými sliby uspat,“ uvádí se v článku. „Bylo již publikováno dost pěkných programů i sociálních, jenže v běžném životě není zatím vidět takřka vůbec žádná změna k lepšímu,“ dodává autor a vyzývá vedoucí pracovníky ČSD, aby si sebekriticky přiznali, zda stačí na tak vysoké nároky, které na ně budou kladeny, a vyvodili z toho patřičné závěry.
Zdeňka Sládková