Ob­zor č. 5– 5. 2. 1991

Z mno­ha in­for­ma­cí a ná­zo­rů, kte­ré při­ná­ší Ob­zor č. 5, po­va­žu­je­me za dů­le­ži­tý člá­nek „Čty­ři ná­zo­ry ze ŽOS Nym­burk“, v němž se za­měst­nan­ci ŽOS (Že­lez­nič­ní oprav­ny a stro­jír­ny) Nym­burk vy­jad­řu­jí k bu­douc­nos­ti že­lez­nič­ní­ho prů­mys­lo­vé­ho opra­vá­ren­ství. V té do­bě se to­tiž dis­ku­to­va­lo o je­ho dvou mož­ných or­ga­ni­zač­ních po­do­bách: stá­va­jí­cím za­čle­ně­ní v rám­ci ČSD, ne­bo vzni­ku ak­cio­vé spo­leč­nos­ti hol­din­go­vé­ho ty­pu.

„Vrám­ci ČSD mí­ní­me zů­stat tak ja­ko tak. Vel­ká ne­bo ab­so­lut­ní pri­va­ti­za­ce by se ŽOS tý­kat ne­mě­la,“ ře­kl teh­dej­ší ře­di­tel ŽOS Nym­burk a do­dal, že že­lez­nič­ní opra­vá­ren­ství by po­dle je­ho ná­zo­ru mě­lo pře­jít do hol­din­gu. Po­zna­me­nal také, že li­dé ma­jí vel­mi má­lo in­for­ma­cí o tom, co by pro ně pře­chod do to­ho­to uspo­řá­dá­ní zna­me­nal a zda by ne­ohro­zil je­jich so­ci­ál­ní jis­to­ty. „Li­dé si za­tím ra­dě­ji pře­jí so­ci­ál­ní jis­to­ty. Ví­me, že v hol­din­gu by nám ur­či­tě vza­li za­hra­nič­ní jízd­ní vý­ho­dy FIP,“ po­zna­me­nal k pro­ble­ma­ti­ce před­se­da ZV OSŽ ŽOS Nym­burk. Jak vy­ply­nu­lo z člán­ku, ná­zo­ry li­dí v „žos­kách“ by­ly ne­jed­not­né, na jed­nu stra­nu  by vítali mož­nost ví­ce pod­ni­kat, na dru­hou stra­nu chtě­li za­cho­vat so­ci­ál­ní jis­to­ty a obá­va­li se pro­pouš­tě­ní. Pře­vlá­dal ná­zor, že pro za­uje­tí jed­no­znač­né­ho sta­no­vis­ka ne­ní do­sta­tek in­for­ma­cí.

To­též do­klá­dá v tom­též čís­le i člá­nek z mi­mo­řád­né­ho za­se­dá­ní sek­ce že­lez­nič­ní­ho prů­mys­lo­vé­ho opra­vá­ren­ství. „Přes pří­tom­nost hos­po­dář­ských před­sta­vi­te­lů ÚŘ ČSD a FMD (na jed­ná­ní Ústře­dí OSŽ) se od­bo­rá­ři mno­ho o bu­douc­nos­ti že­lez­nič­ní­ho opra­vá­ren­ství ne­do­vě­dě­li. Zdá se, že se od­po­věd­nost pře­sou­vá z jed­no­ho na dru­hé­ho, od­sou­va­jí se i ter­mí­ny pro zá­sad­ní roz­hod­nu­tí,“ uvá­dí se v člán­ku.

Na prv­ní stra­ně, v rub­ri­ce „Z jed­ná­ní ústře­dí OSŽ“ se mi­mo ji­né do­zví­dá­me o tom, že stá­le po­kra­ču­jí prá­ce na tvor­bě no­vé­ho mzdo­vé­ho sys­té­mu ČSD. Od­bo­rá­ři si od něj sli­bo­va­li pře­de­vším ná­růst mezd; na to, zda na ná­růst bu­dou mzdo­vé pro­střed­ky, však před­sta­vi­te­lé ČSD od­po­ví­da­li jen ml­ha­vě.

 

Ob­zor č. 6– 12. 2. 1991

„Dal­šífe­de­ra­ce na ob­zo­ru?“ člá­nek s tím­to ná­zvem in­for­mu­je o se­tká­ní zá­stup­ců prů­vod­čích JLV (Jí­del­ní a lůž­ko­vé vo­zy) v Ko­ši­cích, kde vzni­kl ná­vrh na vznik sa­mo­stat­né­ho od­bo­ro­vé­ho sdru­že­ní – Fe­de­ra­ce prů­vod­čích JLV. Po­dle je­jich ná­zo­ru to­tiž OSŽ ne­do­sta­teč­ně ob­ha­ju­je je­jich po­ža­dav­ky a zá­jmy. Pří­prav­ný vý­bor, jak se dá­le do­čí­tá­me, se po­té se­šel se zá­stup­ci ve­de­ní OSŽ a po tom­to jed­ná­ní zá­stup­ci JLV do­spě­li k ná­zo­ru, že na způ­so­bu spo­lu­prá­ce v rám­ci OSŽ je mož­no se do­hod­nout.

Od­stře­di­vé ten­den­ce za­zně­ly i na jed­ná­ní fe­de­rál­ní sek­ce od­vět­ví do­pra­vy a pře­pra­vy OSŽ dne 23. 1. 1991, je­hož se zú­čast­nil i zá­stup­ce vzni­ka­jí­cí Fe­de­ra­ce po­su­no­va­čů. Za­zně­la zde mi­mo ji­né in­for­ma­ce o tom, že po­su­no­va­čům po­sky­tl pro­střed­ky na za­lo­že­ní je­jich fe­de­ra­ce pre­zi­dent Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců pan Slun­ka. „Zno­vu vy­chá­zí na po­vrch, kdo se sna­ží v té­to těž­ké do­bě, pl­né so­ci­ál­ních ne­jis­tot, kdy je na­nej­výš nut­ná jed­not­nost od­bo­rů, tu­to jed­no­tu roz­bít, čímž na­hrá­vá jen hos­po­dář­ské­mu ve­de­ní při ře­še­ní po­ža­dav­ků od­bo­rá­řů,“ uvá­dí se v zá­vě­ru člán­ku.

V rub­ri­ce Ná­zo­ry vy­šel pří­spě­vek de­le­gá­ta I. řád­né­ho sjez­du OSŽ, vel­mi kri­tic­ký k čin­nos­ti od­bo­rů. „V po­sled­ním ob­do­bí pro­hrá­vá­me jed­nu bit­vu za dru­hou, tak­že to na člo­vě­ka pů­so­bí, že jsme si už zvyk­li pro­hrá­vat a ne­cha­li jsme se růz­ný­mi sli­by uspat,“ uvá­dí se v člán­ku. „By­lo již pub­li­ko­vá­no dost pěk­ných pro­gra­mů i so­ci­ál­ních, jen­že v běž­ném ži­vo­tě ne­ní za­tím vi­dět tak­řka vů­bec žád­ná změ­na k lep­ší­mu,“ do­dá­vá au­tor a vy­zý­vá ve­dou­cí pra­cov­ní­ky ČSD, aby si sebe­kri­tic­ky při­zna­li, zda sta­čí na tak vy­so­ké ná­ro­ky, kte­ré na ně bu­dou kla­de­ny, a vy­vo­di­li z to­ho pat­řič­né zá­vě­ry.

Zdeň­ka Slád­ko­vá