Ob­zor č. 11– 19. 3. 1991

Úvod­ní člá­nek v čís­le 11 tvo­ří ob­sáh­lý do­pis mi­nis­tra do­pra­vy ČSFR, kte­rý za­slal ja­ko od­po­věď na ote­vře­ný do­pis před­se­dy Od­bo­ro­vé­ho sdru­že­ní že­lez­ni­čá­řů.

Mi­nis­tr do­pra­vy od­mí­tá po­chyb­nos­ti před­se­dy OSŽ o prá­ci vlá­dy a mi­nis­ter­stva do­pra­vy ve vztahu k že­lez­nič­ní do­pra­vě. V dopise se uvá­dí, že Federální ministerstvo dopravy (FMD) při­pra­vu­je pro­gram mo­der­ni­za­ce že­lez­nič­ní sí­tě včet­ně vý­stav­by vy­so­korych­lost­ních tra­tí. „Jed­ním z prvo­řa­dých úko­lů sou­čas­nos­ti je zefek­tiv­ně­ní má­lo vy­uži­tých tra­tí a je­jich pří­pad­né ru­še­ní. FMD a ÚŘ ČSD při­pra­vu­jí zá­sa­dy, jak v těch­to pří­pa­dech po­stu­po­vat,“ dočítáme se v odpovědi mimo jiné. Dále ministr dopravy sli­bu­je zlep­še­ní slu­žeb pro ces­tu­jí­cí i pra­cov­ních a so­ci­ál­ních pod­mí­nek že­lez­ni­čá­řů, včet­ně va­lo­ri­za­ce mezd. Zmiňuje se i o že­lez­nič­ním zdra­vot­nic­tví, které je sou­čás­tí stát­ní or­ga­ni­za­ce ČSD, a jak uvádí, se změ­nou se ne­po­čí­tá. Dá­le se v do­pi­se dočteme o tom, že ÚŘ ČSD má do kon­ce květ­na 1991 před­lo­žit vlá­dě dlou­ho­do­bý pro­gram zá­sad­ních úspor­ných opa­tře­ní, je­hož sou­čás­tí bu­de i po­stup v ob­las­ti ra­cio­na­li­za­ce po­č­tu pra­cov­ní­ků.

V pra­vi­del­né rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ se do­čí­tá­me mi­mo ji­né o tom, že praž­ská Oblast­ní ra­da od­vět­vo­vé sek­ce OSŽ služby 11 (do­pra­va a pře­pra­va) za­uja­la kri­tic­ké sta­no­vis­ko k ře­še­ní otáz­ky za­měst­na­nos­ti a zá­ro­veň po­žá­da­la o za­sta­ve­ní všech útlu­mo­vých pro­gra­mů do do­by jed­ná­ní s oblast­ním ře­di­te­lem. „Uka­zu­je se to­tiž, že ná­vr­hy ře­še­ní OŘ Pra­ha i ÚŘ ČSD se dě­la­jí, jak je ustá­le­ným zvy­kem, od sto­lu bez hlub­ších po­znat­ků a bez ja­ké­ko­liv sna­hy vzít v po­taz ná­zo­ry z vlast­ních pra­co­višť a ově­řit si zá­klad­ní pod­mín­ky pří­sluš­ných pro­vo­zů.“ Od­vět­ví 11 se zá­ro­veň na tom­to jed­ná­ní za­bý­va­lo způ­so­bem a for­mou kraj­ních pro­tes­tů pro pří­pad, že ne­do­jde k vy­jas­ně­ní roz­po­rů a k uza­vře­ní od­po­ví­da­jí­cí ko­lek­tiv­ní smlou­vy.

 

Ob­zor č. 12– 26. 3. 1991

Úvod­ní člá­nek to­ho­to čís­la nás se­zna­mu­je s prů­bě­hem schůz­ky zá­stup­ců OSŽ s ná­měst­kem ústřed­ní­ho ře­di­te­le ČSD ze dne 14. 3. 1991. Od­bo­rá­ři na ní by­li se­zná­me­ni s po­ky­nem ústřed­ní­ho ře­di­te­le, kte­rý ulo­žil sní­žit v ro­ce 1991 po­čet pra­cov­ní­ků ČSD o 19 ti­síc. To­to roz­hod­nu­tí by­lo vy­svět­le­no tím, že jed­nak do­šlo k po­kle­su vý­ko­nů v že­lez­nič­ní do­pra­vě a jed­nak je třeba po­krýt mzdo­vý ná­růst. Vzhle­dem k ne­sou­hla­su od­bo­rů by­lo poté opa­tře­ní zmírně­no a by­lo do­hod­nu­to, že se bu­dou hle­dat opa­tře­ní, kte­rá by moh­la za­mýš­le­né uvol­ňo­vá­ní za­měst­nan­ců zmír­nit.

Na­jde­me zde i zmín­ku o dru­hém za­se­dá­ní Čes­komo­rav­ské ko­mo­ry OSŽ, kte­rá vznik­la ja­ko pro­ti­vá­ha slo­ven­ské re­pub­li­ko­vé ko­mo­ry, přes-tože česká strana se tomuto dělení bránila a považovala je za zbytečné. Vznik republikových komor OSŽ před­zna­me­nal or­ga­ni­zač­ní a po­zdě­ji (v roce 1993) i fak­tic­ké od­dě­le­ní čes­ké a slo­ven­ské čás­ti OSŽ, kte­ré ná­sle­do­va­lo po roz­dě­le­ní Čes­ko­slo­ven­ska.

Téměř celá stránka by­la vy­hra­ze­na re­por­tá­ži z tra­ti Cho­ceň – Li­to­myšl, kte­rá by­la jed­nou z tra­tí, od­sou­ze­ných roz­hod­nu­tím Ob­last­ní­ho ře­di­tel­ství ČSD Pra­ha k za­sta­ve­ní do­pra­vy. Re­por­táž ob­sa­hu­je ná­zo­ry že­lez­ni­čá­řů i ces­tu­jí­cích a za­mýš­lí se i nad ne­vy­ho­vu­jí­cím gra­fi­ko­nem. Vzhle­dem k vel­ké­mu od­po­ru, který se pro­ti to­mu­to roz­hod­nu­tí zvedl, by­lo ne­bez­pe­čí za­sta­ve­ní pro­vo­zu na té­to tra­ti za­žeh­ná­no.

  Zdeň­ka Slád­ko­vá

Právě přítomno: 298 hostů a žádný gestor