Obzor č. 21 – 28. 5. 1991
„Stávková pohotovost zrušena!“oznamuje zpráva z jednání Ústředí OSŽ, uveřejněná na první straně. Stávkovou pohotovost, vyhlášenou na podporu zachování železničářských jízdních výhod, označilo Ústředí OSŽ jako úspěšnou.
Na rozhodujícím jednání dne 15. 5. 1991 za účasti zástupců ministerstev práce a sociálních věcí, financí a dopravy a představitelů Odborového sdružení železničářů totiž bylo po pětihodinovém jednání dosaženo dohody o zachování režijních výhod v původním rozsahu.
Části zasedání Ústředí OSŽ se zúčastnili zástupci železničářů z Moravy, kteří s ukončením stávkové pohotovosti nesouhlasili. Argumentovali především tím, že stále ještě není vyřešeno postavení železnice ve státě a mezi železničáři převládá nedůvěra k práci ministerstva dopravy i vedení ČSD. Navrhli proto vyhlásit celosíťovou stávku. Ústředí OSŽ však jejich návrh nepřijalo.
V rubrice „Co se děje v ústředí“ se dočítáme mimo jiné i to, že předseda OSŽ Zdeněk Škop odmítl podepsat dodatek č. 2 ke kolektivní smlouvě na rok 1991, který se týkal zkrácení týdenní pracovní doby lokomotivních čet na 36 hodin. Nepodepsal jej proto, že tento požadavek byl součástí dosud nepodepsané kolektivní smlouvy ČSD a řešení jen tohoto problému by mohlo podle jeho názoru ohrozit podpis celkové kolektivní smlouvy. Ze strany vedení Federace strojvůdců to vyvolalo velmi nepřátelskou odezvu.
Obzor č. 21 obsahuje rovněž informaci o možnosti svobodné volby lékaře, která platila pro všechny železničáře na celé síti ČSD od 1. 6. 1991; v dalším článku vysvětluje odvětvový tajemník OSŽ složitý postup při vypořádávání majetku po bývalém Revolučním odborovém hnutí.
Obzor č. 22 – 4. 6.1991
„Kolektivní smlouva konečně podepsána!“dočítáme se v rámečku na první straně tohoto čísla. K podpisu došlo 23. 5. 1991, po ukončení jednání vlády, která rozhodla o uvolnění úvěru pro železniční dopravu. Nová kolektivní smlouva přinesla mimo jiné pro některé profese snížení pracovní doby a navýšení dovolené o jeden týden. Pracovník ústředí OSŽ v článku „Několik slov ke snižování počtu pracovníků“ upozornil na to, že úkol snížit počet pracovníků ČSD o 19 tisíc (někdy se uvádělo i 24 tisíc) byl rozepsán na oblastní ředitelství a posléze na výkonné jednotky v procentuálním vyjádření bez ohledu na stávající stav a místní podmínky. Podle názoru OSŽ nebyl při snižování počtu pracovníků na výkonných jednotkách brán zřetel na bezpečnostní předpisy a právní normy, včetně služebních předpisů. „V mnoha případech není respektován zákoník práce, např. výpovědi ze strany organizace nejsou prováděny na základě prokazatelných organizačních změn,“ uvádí autor v článku mimo jiné a připomíná, že by odboráři neměli zapomínat na to, že odborové orgány mají při těchto změnách právo kontroly.
Číslo 22 informuje mimo jiné o dalším osudu „žosek“ (železničních opraven a strojíren), a to ve zprávě z jednání náměstka ministra dopravy s vedoucími pracovníky ŽOS a příslušných závodních výborů OSŽ. Vyplynula z něj snaha o restrukturalizaci a privatizaci tohoto odvětví. V závěru článku je otištěno stanovisko jednoho z účastníků jednání, předsedy ZV OSŽ ze ŽOS Plzeň: „Dílenští zaměstnanci se více než 100 let cítili vždy plnoprávnými železničáři a teď je železnice ze svého středu vylučuje. Vynechám-li ekonomická hlediska, uvědomil si někdo, jak těžký psychický dopad to na pracovníky železničního opravárenství bude mít? Prosíme ostatní železničáře o podporu, aby železniční opravárenství zůstalo nadále nedílnou součástí s. o. ČSD.“
Pod titulkem „Komu slouží praktiky vedení Federace strojvůdců?“ najdeme konfrontační názory zástupců Federace strojvůdců i Odborového sdružení železničářů v souvislosti s průběhem jednání OSŽ při podpisu dodatku ke kolektivní smlouvě (jak je uvedeno výše, OSŽ jej odmítlo podepsat).
Na poslední straně tohoto čísla je uveřejněna informace o akcích Mezinárodního sportovního sdružení železničářů USIC a především o 14. mezinárodním mistrovství v tenise USIC, jehož organizací bylo pověřeno Odborové sdružení železničářů.
Zdeňka Sládková