Ob­zor č. 29 – 23. 7. 1991

V úvod­ním člán­ku to­ho­to čís­la se do­čí­tá­me, že ko­lek­tiv­ní vy­jed­ná­vá­ní o KS na rok 1991 s ČSD, s. o., je stá­le ve sle­pé ulič­ce. Od­bo­ry to­tiž po­ža­do­va­ly vy­ře­šit otáz­ku od­stup­né­ho, ná­růs­tu mezd a zdra­vot­ní způ­so­bi­los­ti a ge­ne­rál­ní ře­di­tel ČSD ře­še­ní při­slí­bil.

Otáz­ka zdra­vot­ní způ­so­bi­los­ti se však na pro­gram spo­leč­né­ho jed­ná­ní OSŽ a zá­stup­ců ČSD dne 12. 7. vů­bec ne­do­sta­la. Co se tý­ká ná­růs­tu mezd, zá­stup­ci ve­de­ní ČSD kon­sta­to­va­li, že ÚŘ ČSD na něj ne­má pro­střed­ky a vzhle­dem k pře­ne­se­ní kom­pe­ten­cí na ob­las­tní ře­di­tel­ství bu­de nut­no mzdy ře­šit i s ni­mi, což by­lo poté na jed­ná­ní do­hod­nu­to. Uza­vře­na by­la ale­spoň otáz­ka od­stup­né­ho při nad­by­teč­nos­ti (5mě­síč­ní plat při od­cho­du na zá­kla­dě do­ho­dy v prů­bě­hu prv­ní­ho mě­sí­ce vý­po­vě­di, při po­zděj­ším od­cho­du bu­de od­stup­né pří­sluš­ně krá­ce­no).

V čís­le na­jde­me dal­ší dis­ku­si o tra­ti Ra­kov­ník – Mla­do­ti­ce, na­va­zu­jí­cí na in­for­ma­ce z před­chozího čís­la, kde by­lo otiš­tě­na pe­ti­ce ob­ča­nů za za­cho­vá­ní pro­vo­zu na té­to tra­ti. Ten­to­krát Ob­zor uve­řej­nil vy­jád­ře­ní před­se­dy vlá­dy ČR Pet­ra Pitharta (kte­rý za­cho­vá­ní pro­vo­zu pod­po­řil, uve­dl však, že pro­ble­ma­ti­ka spa­dá do pů­sob­nos­ti Fe­de­rál­ní­ho mi­nis­ter­stva do­pra­vy), a do­pis po­rad­ce mi­nis­tra do­pra­vy Ing. No­vá­ka, kte­rý uvá­dí, že Fe­de­rál­ní mi­nis­ter­stvo do­pra­vy ne­má zá­jem na ru­še­ní tra­tí a po­va­žu­je to za kraj­ní mož­nost. „Sna­ží­me se pře­svěd­čit před­sta­vi­te­le stát­ní sprá­vy i zá­ko­no­dár­ných sbo­rů, že úspo­ra ná­kla­dů ze zru­še­né tra­tě je pou­ze po­my­sl­ná, pro­to­že na ji­ný způ­sob do­pra­vy mu­sí stát vy­na­lo­žit asi pět­krát vět­ší pro­střed­ky,“ uvá­dí se v je­ho do­pi­se Pet­ru Pitharto­vi.

Z předchozího čís­la po­kra­ču­je rovněž člá­nek shr­nu­jí­cí ar­gu­men­ty o tom, proč je ne­vý­hod­né dě­lit ČSD na čes­kou a slo­ven­skou část (při­po­meň­me, že v té do­bě se již ži­vě dis­ku­to­va­lo o roz­dě­le­ní Čes­ko­slo­ven­ska; do­šlo k ně­mu dne 1. 1. 1993).

Ob­zor č. 29 při­ná­ší ce­lo­strán­ko­vou re­por­táž ze Že­lez­nič­ních opra­ven a stro­jí­ren v Pra­ze Bub­nech s ná­zvem „V ne­jis­to­tě se pra­co­vat ne­dá“. Za­měst­nan­ci té­to „žos­ky“ se to­tiž do­zvě­dě­li, že byl po­ze­mek ČSD v Pra­ze–Bub­nech pro­dán ka­nad­ské fir­mě a že z to­ho dů­vo­du je­jich „žos­ka“ br­zy za­nik­ne. Ústřed­ní ře­di­tel ČSD Ing. Ivo Ma­li­na teh­dy tu­to do­mněn­ku od­bo­rá­řů vy­vrá­til a Ing. Ko­tas, spe­cia­lis­ta od­bo­ru eko­no­mi­ky a ob­chod­ní po­li­ti­ky ÚŘ ČSD, na schůz­ce se zá­stup­ci OSŽ uve­dl, že zá­stav­ba Bu­ben a Ho­le­šo­vic ja­ko atrak­tiv­ní ob­las­ti sa­mo­zřej­mě bu­de. „V žád­ném pří­pa­dě to ne­bu­de na úkor drá­hy. Tzn., jest­li­že tam dnes jsou ŽOS a dal­ší ob­jek­ty ČSD, tak mu­sí zů­stat za­cho­vá­ny. V žád­ném pří­pa­dě ne­při­pa­dá v úva­hu ně­ja­ké vy­vlast­ňo­va­cí ří­ze­ní na po­ze­mek ČSD. Drá­ha ta­ké ne­bu­de v žád­ném pří­pa­dě po­ze­mek pro­dá­vat,“ uvá­dí se v tex­tu. (Pozn. red.: ŽOS Bub­ny ukončily činnost v roce 1992, nástupnická firma ŽOS ATECO do roku 2013 opravovala a rekonstruovala osobní a poštovní vozy. Na podzim 2015 proběhla de-molilce budovy bývalé žosky. Ta byla sice v roce 2004 zapsána jako kulturní památka, ale po 4 letech bylo toto rozhodnutí zrušeno.)

 

Ob­zor č. 30 – 30. 7. 1991

Před­se­da OSŽ Zde­něk Škop se v úvod­ním člán­ku to­ho­to čís­la opět vě­nu­je vzta­hům OSŽ a ostat­ních od­bo­ro­vých sva­zů pů­so­bí­cích na že­lez­ni­ci. Při­po­mí­ná, že jim OSŽ již ně­ko­li­krát na­bí­ze­lo spo­lu­prá­ci, ne­set­ka­lo se to však s ode­zvou. Dá­le uvá­dí, že by mě­lo skon­čit ob­do­bí, kdy se ně­kte­ré men­ší od­bo­ro­vé or­ga­ni­za­ce chlu­bí ci­zím pe­řím a ne­uvá­dě­jí, ja­ký je je­jich sku­teč­ný po­díl na do­sa­že­ných vý­sled­cích při jed­ná­ní. „Ten, kdo roz­bí­jí od­bo­ry na že­lez­ni­ci a za­tím ne­umí kva­li­fi­ko­va­ně pře­destřít nic lep­ší­ho, to dě­lá buď z hlou­pos­ti, ne­bo slou­ží po­li­ti­ce, kte­rá sou­čas­ným od­bo­rům ško­dí,“ tvrdí v článku Zde­něk Škop.

Ob­zor č. 30 dá­le uve­řej­ňu­je in­for­ma­ce z po­ra­dy před­se­dů zá­klad­ních or­ga­ni­za­cí OSŽ při Ústřed­ním a ob­last­ních ře­di­telst­vích ČSD a na pro­voz­ních pra­co­viš­tích ČSD, kte­rá se ko­na­la dne 17. 7. Dis­ku­to­va­lo se na ní mi­mo ji­né o tom, zda pat­ří před­nos­to­vé do zá­klad­ní or­ga­ni­za­ce OSŽ, ko­ho lze po­va­žo­vat za za­měst­na­va­te­le a jak no­vě uspo­řá­dat za­stou­pe­ní tech­nic­kohos­po­dář­ských pra­cov­ní­ků v OSŽ. By­lo na­vr­že­no za­lo­žit sa­mo­stat­nou sek­ci OSŽ, kte­rá by za­stu­po­va­la tech­nic­kohos­po­dář­ské pra­cov­ní­ky, před­nos­ty i je­jich zá­stup­ce. „Ho­vo­ři­lo se i o cel­ko­vě ne­vy­ho­vu­jí­cí struk­tu­ře OSŽ, kte­rá pod­po­ru­je ri­va­li­tu me­zi jed­not­li­vý­mi slu­žeb­ní­mi od­vět­ví­mi. V za­hra­ni­čí ta­ko­vé dě­le­ní ne­zna­jí. Náš stá­le bu­jí­cí re­sortismus jen kom­pli­ku­je ži­vot a osla­bu­je sí­ly od­bo­rů,“ uvá­dí se v člán­ku. Účast­ní­ci po­ra­dy mi­mo ji­né zmi­ňo­va­li to, že v pro­vo­zu stá­le pře­vlá­dá ná­zor, že všich­ni THP jsou pří­živní­ci a lajdá­ci.„Měl by se na­jít most me­zi úřední­ky a pro­voz­ní­mi pra­cov­ní­ky tak, aby jed­ni re­spek­to­va­li prá­ci dru­hých a ne­roz­li­šo­va­li, co kdo dě­lá, ale pře­de­vším, jak to dě­lá,“ zdů­raz­ňu­je se v člán­ku.

Ob­zor rov­něž uve­řej­ňu­je roz­ho­vor s ře­di­te­lem pod­ni­ku slu­žeb OSŽ Pa­ci­fik, kte­rý teh­dy měl vel­mi am­bi­cióz­ní před­sta­vy o bu­dou­cí čin­nos­ti. Kro­mě or­ga­ni­zo­vá­ní zá­jez­dů a me­zi­ná­rod­ních spor­tov­ních ak­cí pro čle­ny OSŽ měl v úmys­lu zří­dit prv­ní od­bo­ro­vou úra­zo­vou po­jiš­ťov­nu a do­kon­ce za­čal jed­nat o za­lo­že­ní spe­di­térské ak­cio­vé spo­leč­nos­ti, kte­rá mě­la vy­uží­vat kom­bi­no­va­nou pře­pra­vu.

Zdeň­ka Slád­ko­vá

Právě přítomno: 465 hostů a žádný gestor