Obzor č. 39 – 1. 10. 1991

Úvod­ní člá­nek na­zva­ný „O bu­douc­nos­ti že­lez­ni­ce“, psa­ný for­mou roz­ho­vo­ru s ústřed­ním ta­jem­ní­kem OSŽ M. Ja­náč­kem, in­for­mu­je o se­mi­ná­ři k re­struk­tu­ra­li­za­ci ČSD, zorga­ni­zo­va­ném fe­de­rál­ním mi­nis­ter­stvem do­pra­vy. Se­mi­ná­ře se zú­čast­ni­li před­sta­vi­te­lé ČSD a od­bo­ro­vých cent­rál na že­lez­ni­ci a moh­li na něm pre­zen­to­vat své ná­zo­ry k před­lo­že­né­mu ma­te­ri­á­lu.

„Je po­tě­ši­tel­né, že hos­po­dář­ští pra­cov­ní­ci do jed­no­ho bo­jo­va­li o že­lez­ni­čá­ře, o je­ho objek­tiv­ní so­ci­ál­ní za­řa­ze­ní a ohod­no­ce­ní, tak­že v pod­sta­tě ne­byl roz­díl me­zi po­sto­jem od­bo­rů a hos­po­dář­ských pra­cov­ní­ků,“ uvá­dí se v roz­ho­vo­ru. Na jed­ná­ní mi­mo ji­né za­zní­va­ly ná­mit­ky od­bo­rů ke způ­so­bu „ze­štíh­lo­vá­ní“ na že­lez­ni­ci, ne­boť se ne­vy­chá­zí ze sku­teč­ných objekti­vi­zo­va­ných po­třeb, ale z tvr­dé­ho ploš­né­ho sní­že­ní sta­vů. Zá­ro­veň by­lo do­hod­nu­to, že se tak na­dá­le po­stu­po­vat ne­bu­de, ale že se do kon­ce ro­ku 1991 zpra­cu­je objek­ti­vi­za­ce no­rem prá­ce. Zá­stup­ci OSŽ dá­le vy­jád­ři­li ne­sou­hlas s před­lo­že­ným so­ci­ál­ním pro­gra­mem, ne­boť v něm po­strá­da­li mi­mo ji­né zmín­ku o pracovní­cích, kte­ří na ČD zů­sta­nou a kte­ří stá­le po­strá­da­jí kva­lit­ní mzdo­vou sou­sta­vu.

V člán­ku „OSŽ od­mí­tá ne­chat se vtáh­nout do bo­je o moc“ je zdů­vod­ně­no, proč OSŽ ne­pod­po­ři­lo stáv­ko­vou po­ho­to­vost, vy­hlá­še­nou zby­lý­mi šes­ti od­bo­ro­vý­mi sva­zy v do­pra­vě. Dů­vo­dy pro­tes­tu jsou si­ce to­tož­né s vý­tka­mi OSŽ (ne­exis­ten­ce do­prav­ní po­li­ti­ky, chy­bě­jí­cí zá­klad­ní práv­ní nor­my ČSD či ne­ře­še­ní or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ry ČSD aj.), po­dle ná­zo­ru OSŽ se však od­bo­ry v če­le s Fe­de­ra­cí stroj­vůd­ců ne­cha­ly vtáh­nout do bo­je o moc a pres­tiž na Ústřed­ním ře­di­tel­ství ČSD, na mi­nis­ter­stvu do­pra­vy a ve vlá­dě.

Na prv­ní strán­ce se dá­le do­čte­me o jme­no­vá­ní no­vé­ho ústřed­ní­ho ře­di­te­le ČSD – od 25. 9. 1991 se jím stal Ing. Jan Hampl. Ob­zor dá­le in­for­mu­je o jed­ná­ní ně­kte­rých od­vět­vo­vých sek­cí OSŽ. Na jed­ná­ní fe­de­rál­ní sek­ce OSŽ služ­by 24 (e­lekt­ro) na­pří­klad za­zněl po­ža­da­vek na roz­ší­ře­ní po­č­tu pro­fe­sí, kte­ré by mě­ly mít ná­rok na del­ší do­vo­le­nou a ta­ké po­vzdech nad ma­lou in­for­mo­va­nos­tí na pra­co­viš­tích.

 

Ob­zor č. 40 – 8. 10. 1991

 V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ na stra­ně 1 za­ujme ti­tu­lek „Že­lez­ni­ce vře“, v němž je opět vy­svět­lo­ván po­stoj OSŽ ke stáv­ko­vé po­ho­to­vos­ti vy­hlá­še­né šes­ti od­bo­ro­vý­mi cen­trá­la­mi na že­lez­ni­ci. „Přes řa­du vý­hrad k po­stu­pu a ně­kte­rým roz­hod­nu­tím mi­nis­tra do­pra­vy se Ú OSŽ ne­zto­tož­ňu­je s úsi­lím FS do­sáh­nout je­ho od­stou­pe­ní,“ uvá­dí se v člán­ku s po­znám­kou, že pa­ra­do­xem je i ten fakt, že k vy­hlá­še­ní stáv­ko­vé po­ho­to­vos­ti se při­hlá­si­la i Unie že­lez­nič­ních za­měst­nan­ců, v je­jímž če­le sto­jí ti, kte­ří z ti­tu­lu svých hos­po­dář­ských funk­cí ma­jí v po­vin­nos­tech všech­ny stá­va­jí­cí pro­blé­my ČSD ře­šit.

Ob­zor dá­le při­ná­ší ná­zo­ry no­vé­ho ústřed­ní­ho ře­di­te­le Ing. Ja­na Hampla z tis­ko­vé kon­fe­ren­ce po jeho na­stou­pe­ní do funk­ce. Jan Hampl bez­pro­st­řed­ně po svém ná­stu­pu do funk­ce od­vo­lal – kro­mě prv­ní­ho ná­měst­ka – všech­ny zbý­va­jí­cí ná­měst­ky a ře­di­te­le od­bo­rů. Zdů­raz­nil, že dů­vo­dy ne­by­ly po­li­tic­ké ne­bo stra­nic­ké, ale čis­tě jen pro­fe­sní. Ře­kl, že po­ža­du­je, aby v těch­to funk­cích by­li li­dé schop­ní pro­sa­dit ta­ko­vé změ­ny, kte­ré po­ve­dou k pro­spe­ri­tě že­lez­ni­ce. „Veš­ke­rá má roz­hod­nu­tí i roz­hod­nu­tí tý­mu mých spo­lu­pra­cov­ní­ků bu­dou pod­ří­ze­na jed­not­né­mu, je­di­né­mu a hlav­ní­mu kri­té­riu – kri­té­riu eko­no­mic­ké­mu,“ zdů­raz­nil Ing. Hampl.

Ob­zor při­ná­ší i in­for­ma­ci o tom, že Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců (FS) tr­vá na od­stou­pe­ní mi­nis­tra do­pra­vy a po­kud tak mi­nis­tr do 27. 9. ne­uči­ní, bu­de vy­hlá­še­na stáv­ka (předpokládaná dél­ka v člán­ku ne­ní uve­de­na). Po jed­ná­ní s pre­zi­den­tem Vác­la­vem Hav­lem se FS roz­hod­la stáv­ku zkrá­tit na jed­nu ho­di­nu.

Na stra­ně 3 je uve­řej­ně­na ob­sáh­lá re­por­táž z tra­ti Otro­ko­vi­ce – Vi­zo­vi­ce s ná­zvem „Jak vy­ro­bit ren­ta­bil­ní trať“. Na té­to tra­ti to­tiž do­šlo od 18. srp­na 1991 k roz­ší­ře­ní osob­ní do­pra­vy po­té, co u Do­prav­ní­ho pod­ni­ku Zlín by­ly zvý­še­ny ce­ny jíz­de­nek. Zá­slu­hou ini­cia­ti­vy zdej­ších že­lez­ni­čá­řů by­lo za­ve­de­no 65 mo­to­ro­vých osob­ních vla­ků s vý­hod­ný­mi pří­po­ji, kte­ré moh­ly ce­no­vě kon­ku­ro­vat do­sud za­ve­de­né­mu pře­prav­ci. Jak se v člán­ku uvá­dí,„trať bu­de mít ve své čás­ti me­zi Otro­ko­vi­ce­mi a Zlí­nem nej­hust­ší osob­ní do­pra­vu v ce­lé sí­ti ČSD. Ne­vy­rov­ná se jí ani trať Pra­ha–Smí­chov – Be­roun, kde jez­dí 62 osob­ních vla­ků.“

V čís­le 40 Ob­zor uve­dl prv­ní díl no­vě za­ve­de­né rub­ri­ky „Co vám ztrp­ču­je ži­vot ve va­ší pro­fe­si“, kte­rá by­la ten­to­krát vě­no­vá­na vla­ko­vým če­tám. „Prů­vod­čí a vlak­ve­dou­cí osob­ní do­pra­vy dě­la­jí ve vla­ku vlast­ně po­li­caj­ty, a to bez ja­kých­ko­li po­mů­cek a práv­ní ochra­ny,“ uvá­dí se v člán­ku mi­mo ji­né. Po­dle au­to­ra tex­tu by mě­li do­stat zpět sta­tut ochra­ny ve­řej­né­ho či­ni­te­le a ta­ké by si za­slou­ži­li vyš­ší pla­to­vé oce­ně­ní.                            

                                                                                       Zdeň­ka Slád­ko­vá

Právě přítomno: 263 hostů a žádný gestor