Obzor č. 41 – 15. 10. 1991

Na jed­ná­ní fe­de­rál­ní vlá­dy dne 5. zá­ří 1991 byl schvá­len se­znam pod­ni­ků, ur­če­ných pro pri­va­ti­za­ci. By­ly v něm za­hr­nu­ty stát­ní pod­ni­ky, pe­něž­ní ústa­vy, pod­ni­ky za­hra­nič­ní­ho ob­cho­du a ta­ké or­ga­ni­za­ce, je­jichž čin­nost se do­tý­ká že­lez­nič­ní do­pra­vy. In­for­mu­je o tom člá­nek na prv­ní stra­ně Obzoru č. 41 s ti­tul­kem „Ve vlá­dě o pri­va­ti­za­ci v do­pra­vě“.

Do prv­ní vl­ny pri­va­ti­za­ce by­ly mi­mo ji­né za­hr­nu­ty pod­ni­ky: Že­lez­nič­ní­ sta­vi­tel­ství Pra­ha, Br­no a Bra­ti­sla­va, Že­lez­nič­ní prů­mys­lo­vá a sta­veb­ní vý­ro­ba Uher­ský Ostroh, Intrans Pra­ha, Stát­ní ústav do­prav­ní­ho pro­jek­to­vá­ní (SU­DOP) Pra­ha, Bra­ti­sla­va a Pl­zeň či Na­kla­da­tel­ství do­pra­vy a spo­jů Pra­ha. Do dru­hé vl­ny by­ly za­hr­nu­ty E­lekt­ri­za­ce že­lez­nic Pra­ha, Au­to­ma­ti­za­ce že­lez­nič­ní do­pra­vy Pra­ha a Bra­ti­sla­va a SU­DOP Br­no, Par­du­bi­ce, Ko­ši­ce a Hra­dec Krá­lo­vé. Kro­mě to­ho by­ly do ná­vr­hu dru­hé vl­ny pri­va­ti­za­ce za­hr­nu­ty Jí­del­ní a lůž­ko­vé vo­zy Pra­ha, Ces­tov­ní kan­ce­lář ČSD Pra­ha, Že­lez­nič­ní opra­vy a stro­jír­ny Čes­ká Lí­pa, Lou­ny, Nym­burk, Ostra­va, Pl­zeň, Šum­perk, Tr­na­va, Mar­tin, Vrút­ky a Zvo­len, Me­cha­ni­za­ce tra­ťo­vé­ho ho­spo­dář­ství Pra­ha a Mar­tin–Vrút­ky a Ústav vý­vo­je a ra­cio­na­li­za­ce že­lez­nič­ní­ho opra­vá­ren­ství Nym­burk.

Pro­ti zá­mě­ru pri­va­ti­zo­vat že­lez­nič­ní prů­mys­lo­vé opra­vá­ren­ství se zved­la vel­ká vl­na od­po­ru. OSŽ pro­ti ně­mu na­mí­ta­lo zvláš­tě to, že ná­vrh je ne­dopra­co­va­ný a eko­no­mic­ky nezdů­vodně­ný.

V Ob­zo­ru č. 41 se dá­le mů­že­me do­číst, že Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců (FS) za­blo­ko­va­la ko­lek­tiv­ní vy­jed­ná­vá­ní ohled­ně změ­ny č. 3 PKS o vy­rov­ná­ní mzdy při ztrá­tě zdra­vot­ní způ­so­bi­los­ti. Ve svém pro­hlá­še­ní uved­la, že o na­vr­že­nou „almuž­nu“ ne­sto­jí a svůj pod­pis pod­mi­ňo­va­la mj. i od­cho­dem I. ná­měst­ka ÚŘ ČSD Ing. Cho­va­na z funk­ce.                                                                                                                                                                                    

Ce­lá tře­tí stra­na Ob­zo­ru je vě­no­vá­na prů­bě­hu stáv­ky Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců, kte­rá se usku­teč­ni­la 1. říj­na 1991 od 5.00 do 6.00 h (pů­vod­ně vy­hlá­še­ná tří­ho­di­no­vá stáv­ka by­la po jed­ná­ní zá­stup­ců FS s pre­zi­den­tem Hav­lem zkrá­ce­na na jed­nu ho­di­nu). Stáv­ka se do­tkla 656 vla­ků osob­ní pře­pra­vy, kte­ré k 6.00 h mě­ly cel­ko­vé zpož­dě­ní 483 mi­nut. Pů­vod­ním mo­ti­vem stáv­ky by­lo od­vo­lá­ní mi­nis­tra do­pra­vy z funk­ce, po­té FS před­lo­ži­la po­ža­dav­ky, kte­ré by­ly opráv­ně­né a tý­ka­ly se ce­lé že­lez­ni­ce (chy­bě­jí­cí kon­cep­ce do­pra­vy, ne­exis­ten­ce zá­klad­ních práv­ních no­rem ČSD, ne­ře­še­ná de­fi­ni­ti­va, ne­funkč­ní or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ra a ří­ze­ní ČSD). Ty­to po­ža­dav­ky, kte­ré již dříve po­ža­do­va­lo OSŽ, zís­ka­ly pod­po­ru že­lez­ni­čá­řů, ne­jen členů FS. OSŽ však stáv­ku po­va­žo­va­lo pře­de­vším za po­li­tic­kou, pro­to se k ní ne­při­po­ji­lo. Po ukon­če­ní stáv­ky by­lo mož­no jen kon­sta­to­vat, že nic ne­vy­ře­ši­la.„Co se však ve stáv­ce uká­za­lo vel­mi sil­ně a va­rov­ně, byl de­struk­tiv­ní cha­rak­ter ne­jed­no­ty v od­bo­rech,“ uvá­dí se na zá­věr člán­ku.                                                                                                                                                                                           

Obzor č. 42 – 22. 10. 1991

Ob­zor na své prv­ní stra­ně uve­řej­nil do­pis ústřed­ní­ho ře­di­te­le ČSD že­lezni­čá­řům s ti­tul­kem „Eko­no­mic­ká si­tua­ce s. o. ČSD je vel­mi kri­tic­ká“. Ing. Hampl v něm ob­ha­ju­je chys­ta­nou re­struk­tu­ra­li­za­ci ČSD, je­jíž sou­čás­tí je mj. zba­ve­ní se ne­ren­ta­bil­ních čin­nos­tí a slu­žeb. „Od­stra­ňo­vá­ní ne­ren­ta­bil­ních čin­nos­tí, u nichž se ne­na­jde ře­še­ní, se ne­ga­tiv­ně pro­je­ví v za­měst­na­nos­ti,“ uvá­dí ústřed­ní ře­di­tel a zá­ro­veň vy­zý­vá od­bo­ry ke kon­struk­tiv­ní­mu pří­stu­pu k těm­to změ­nám.                            

Krát­ký člá­nek in­for­mu­je o tom, že 11. 10. 1991 za­ča­la pra­co­vat ko­mi­se pro po­sou­ze­ní mož­nos­tí od­cho­du do dů­cho­du pra­cov­ní­ků ČSD o tři ro­ky dří­ve, než je sou­čas­ná vy­hláš­ka. Ko­mi­si tvo­ři­li zá­stup­ci mi­nis­ter­stva do­pra­vy, mi­nis­ter­stva prá­ce a so­ci­ál­ních vě­cí, Ústřed­ní­ho ře­di­tel­ství ČSD a od­bo­ro­vých sva­zů na že­lez­ni­ci. „Všech­ny zúčast­ně­né stra­ny po­tvr­di­ly, že na zá­kla­dě re­struk­tu­ra­li­za­ce s. o. ČSD jsou nut­né so­ci­ál­ní kom­pen­za­ce ga­ran­to­va­né stá­tem,“ uvá­dí se v člán­ku.

Na prv­ní stra­ně na­jde­me ta­ké in­for­ma­ci o tom, že do­da­tek č. 3 KS ČSD o fi­nanč­ním vy­rov­ná­ní při pře­řa­ze­ní na ji­nou prá­ci na zá­kla­dě zdra­vot­ní způ­so­bi­los­ti po­de­psa­li zá­stup­ci všech čtyř od­bo­ro­vých sva­zů, te­dy i Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců, kte­ří do­ho­du do­sud blo­ko­va­li.

Ob­zor dá­le při­ná­ší zpra­vo­daj­ství z ak­ti­vů před­se­dů ZO OSŽ, kte­ré pro­běh­ly v Br­ně, Pře­ro­vě, Ko­ši­cích, Zvo­le­nu a Trna­vě.                    

                                                          Zdeň­ka Slád­ko­vá

Právě přítomno: 240 hostů a žádný gestor