Obzor č. 47 – 26. 11. 1991

V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ se mů­že­me do­číst o tom, že Před­sta­ven­stvo OSŽ dne 11. 11. jme­no­va­lo pra­cov­ní tým, kte­rý mu­sel bě­hem tří dnů zpra­co­vat sta­no­vis­ko OSŽ k ná­vr­hu re­struk­tu­ra­li­za­ce ČSD (ten schvá­li­la po­ra­da mi­nis­trů 8. 11. 1991). Ve­de­ní OSŽ ve sta­no­vis­ku kon­sta­tu­je, že má-li být re­struk­tu­ra­li­za­ce ČSD účin­ná a funk­ční, mu­sí ji pod­po­řit ne­jen ve­dou­cí pra­cov­ní­ci, ale všich­ni pra­cov­ní­ci ČSD i od­bo­ro­vé or­gá­ny. „Bu­de-li však stá­le do­chá­zet ke sni­žo­vá­ní již tak na­ru­še­ných so­ci­ál­ních jis­tot pra­cov­ní­ků, do­jde spíš k od­po­ru pro­ti ní a ta­ké ni­kdo ne­mů­že oče­ká­vat, že za to­ho­to sta­vu od­bo­ro­vé or­gá­ny tu­to re­struk­tu­ra­li­za­ci pod­po­ří,“ uvá­dí se v člán­ku.

V té­že rub­ri­ce se mů­že­me do­číst o těž­kos­tech při pří­pra­vě zá­ko­na o za­měst­nan­cích ČSD, kte­rý by po­dle po­ža­dav­ků OSŽ měl le­gis­la­tiv­ně ošet­řit prv­ky so­ci­ál­ních jis­tot pro že­lez­ni­čá­ře, a ta­ké in­for­ma­ci o pří­pra­vě no­vé mzdo­vé sou­sta­vy, kte­rá by po­dle in­for­ma­ce tis­ko­vé­ho ta­jem­ní­ka ČSD moh­la být, zjed­no­du­še­ně ře­če­no, za­ve­de­na k 1. 1. 1992, ovšem bez zá­ru­ky kva­li­ty, ne­bo k da­tu 1. 4. 1992 s ga­ran­cí kva­li­ty. Ústře­dí OSŽ k to­mu ve svém sta­no­vis­ku kon­sta­to­va­lo, že po­va­žu­je tu­to in­for­ma­ci za ali­bis­tic­kou a v kaž­dém pří­pa­dě tr­vá na ga­ran­cích po­třeb­ných mzdo­vých pro­střed­ků od 1. 1. 1992.

Člá­nek s ti­tul­kem „Šo­ky v že­lez­nič­ním opra­vá­ren­ství po­kra­ču­jí“ in­for­mu­je o jed­ná­ní sek­ce že­lez­nič­ní­ho opra­vá­ren­ství OSŽ ze dne 12. 11. 1991, na nějž by­li při­zvá­ni i zá­stup­ci Fe­de­rál­ní­ho mi­nis­ter­stva do­pra­vy a Ústřed­ní­ho ře­di­tel­ství ČSD. Na pro­gra­mu by­lo do­da­teč­né pro­jed­ná­ní ná­vr­hu deeta­ti­za­ce a pri­va­ti­za­ce že­lez­nič­ní­ho opra­vá­ren­ství, kte­rý byl před­lo­žen na po­ra­du ústřed­ní­ho ře­di­te­le bez pro­jed­ná­ní s od­bo­ro­vou sek­cí. Od­bo­rá­ři se do­zvě­dě­li, že u ČSD bu­de po­ne­chán ta­ko­vý po­čet ŽOS (že­lez­nič­ní oprav­ny a stro­jír­ny), kte­rý ob­sáh­ne 40.% ka­pa­cit oprav že­lez­nič­ních ko­le­jo­vých vo­zi­del. Ne­do­zvě­dě­li se však, ja­ká kri­té­ria po­ne­chá­ní či ne­po­ne­chá­ní kon­krét­ních ŽOS u ČSD bu­dou. Sek­ce OSŽ se pro­to usnes­la svo­lat k té­to zá­le­ži­tos­ti dal­ší mi­mo­řád­né jed­ná­ní, a to těs­ně po dal­ším za­se­dá­ní ko­or­di­nač­ní ko­mi­se Ústředního ředitelství ČSD pro pri­va­ti­za­ci. „Lze vě­řit, že v té do­bě bu­dou ko­neč­ně před­lo­že­na zhodno­ce­ná kri­té­ria ve vzta­hu k za­tím pl­ně neobjasně­né­mu se­zna­mu,“ uvá­dí se v člán­ku.

 

Ob­zor č. 48 – 3. 12. 1991

„Vý­uka mlá­de­že už ne­ní ČSD za­po­tře­bí?“Pod tím­to ti­tul­kem na­jde­me ote­vře­ný do­pis mi­nis­tru do­pra­vy ČSFR, po­de­psa­ný 36 pra­cov­ní­ky střed­ních od­bor­ných uči­lišť že­lez­nič­ních (SOUŽ). V do­pi­se se kon­sta­tu­je, že uči­liš­tě by­la vy­čle­ně­na z pů­sob­nos­ti ČSD a pře­ve­de­na pod fe­de­rál­ní mi­nis­ter­stvo do­pra­vy (FMD), no­vá úpra­va však při­nes­la po­dle sig­na­tá­řů do­pi­su mi­ni­mál­ní spo­lu­prá­ci s FMD a ta­ké ztrá­tu vý­hod, kte­ré pra­cov­ní­ci SOUŽ do­sud ja­ko dlou­ho­le­tí za­měst­nan­ci ČSD mě­li. Mis­trům a vrch­ním mis­trům by­la sní­že­na zá­klad­ní mzda, hro­zí ztrá­ta re­žij­ních vý­hod i ná­ro­ku na jíz­den­ky FIP, uvá­dí se v tex­tu. „Ni­kdo z nás ne­chtěl od ČSD odejít, ni­kdo se nás na nic ne­ptal, znač­ná část pra­cov­ní­ků při­šla pří­mo z pro­vo­zu ČSD. Kdy­by nám by­lo sro­zu­mi­tel­ně ře­če­no, co pro nás pře­chod pod FMD bu­de zna­me­nat, mno­zí pra­cov­ní­ci by se to­mu brá­ni­li i za ce­nu od­cho­du ze SOUŽ,“ uvá­dí se v do­pi­se. „To vše po­va­žu­je­me za ne­cit­li­vé jed­ná­ní vů­či nám, pra­cov­ní­kům SOUŽ, kte­ří jsme snad za ta lé­ta u ČSD pro drá­hu ně­co udě­la­li. Dou­fá­me pro­to, že se bu­de­te tím­to pro­blé­mem za­bý­vat a že se nás ně­kdo za­sta­ne,“ uvá­dí se v zá­vě­ru.

V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ na­jde­me in­for­ma­ci o jed­ná­ní zá­stup­ců OSŽ u mís­to­před­se­dy vlá­dy ČSFR za účas­ti mi­nis­tra do­pra­vy a ná­měst­ka mi­nis­tra prá­ce a so­ci­ál­ních vě­cí. Mís­to­před­se­da vlá­dy na tom­to jed­ná­ní in­for­mo­val mj. o vel­kých pro­blé­mech při se­sta­vo­vá­ní roz­poč­tu fe­de­ra­ce na rok 1992 a uve­dl, že buď bu­dou pro­střed­ky na roz­voj že­lez­ni­ce, ne­bo na mzdy. Od­bo­ry argu­men­to­va­ly tím, že ne­lze dě­lat no­vou mzdo­vou sou­sta­vu na úkor roz­vo­je že­lez­ni­ce, ani mo­der­ni­zo­vat že­lez­ni­ci bez ohle­du na fi­nanč­ní pod­mín­ky těch, kteří na ní pra­cu­jí. By­lo při­ja­to opa­tře­ní do­pra­co­vat ma­te­ri­ál o za­ve­de­ní no­vé mzdo­vé sou­sta­vy tak, aby jej by­lo mož­no před­lo­žit vlá­dě dří­ve, než bu­de pro­jed­ná­ván roz­po­čet fe­de­ra­ce na rok 1992.

Ja­ko pro­ble­ma­tic­ká se uká­za­la i snaha prosadit vznik zá­ko­na, kte­rý by sta­no­vil pod­mín­ky pro dří­věj­ší od­chod že­lez­ni­čá­řů do dů­cho­du. OSŽ po­ža­do­va­lo při­jmout ta­ko­vý zá­kon co nej­dří­ve. Dru­há stra­na opo­no­va­la tím, že vznik zá­ko­na je brz­děn ne­vy­jas­ně­ný­mi kom­pe­ten­ce­mi me­zi ná­rod­ní­mi vlá­da­mi a vlá­dou ČSFR.     

Zdeň­ka Slád­ko­vá

Právě přítomno: 283 hostů a žádný gestor