Ob­zor č. 17 – 4. 5. 1992

„V le­toš­ním ro­ce má ČSD ze­ští­hlet o 25 ti­síc li­dí“, kon­sta­tu­je se v ti­tul­ku zprá­vy z jed­ná­ní Ústře­dí OSŽ ze dne 28. 4. Hos­té jed­ná­ní, zá­stup­ci Ústřed­ní­ho ře­di­tel­ství ČSD, na něm in­for­mo­va­li mi­mo ji­né o chys­ta­ném pro­pouš­tě­ní, při­čemž po­čet pro­pouš­tě­ných za­měst­nan­ců byl po­dle je­jich slov pod­lo­žen úda­ji z vý­kon­ných jed­no­tek. U čle­nů Ústře­dí vzbu­di­ly uve­de­né po­č­ty ne­dů­vě­ru.

Znač­ný pro­stor byl v Ob­zo­ru č. 17 vy­hra­zen mí­tin­ku před Ústřed­ním ře­di­tel­stvím, ko­na­ném 22. 4. Mi­mo ji­né zde by­lo otiště­no pro­hlá­še­ní ú­čast­ní­ků mí­tin­ku a ta­ké vý­ňat­ky z ně­kte­rých dis­kus­ních vy­stou­pe­ní. Na­pří­klad: „Je­di­ným cí­lem to­ho­to mí­tin­ku že­lez­ni­čá­řů je vy­jád­řit svůj ná­zor na níz­kou úro­veň ří­dí­cí prá­ce ve­de­ní s. o. ČSD a na do­sud pře­tr­vá­va­jí­cí ne­schop­nost vy­vést ten­to pod­nik z kri­tic­ké si­tua­ce.“ (před­se­da OSŽ Zde­něk Škop). „Špič­ky na Ústřed­ním ře­di­tel­ství si pře­se­da­li na žid­lích, pro­ho­di­li se v kan­ce­lá­řích, vy­mys­le­li dal­ší od­bo­ry a pak slad­ce usnu­li s po­ci­tem dob­ře vy­ko­na­né prá­ce za od­po­ví­da­jí­cí mzdu.“ (Ha­ry Špi­roch, žst. Dě­čín). „Jez­dí­me s ma­ši­na­mi, kte­ré pa­ma­tu­jí Ví­těz­ný únor, a jsme nu­ce­ni na nich jez­dit po­řád, přes­to­že je­jich hluč­nost nám ohro­žu­je zdra­ví. Bo­hu­žel, by­lo nám ře­če­no, že pe­ní­ze na opra­vy v žos­kách a de­pech sta­čí zhru­ba na mě­síc.“ (Ka­rel An­děl, LD Pra­ha–Li­beň). „Ne­lze mlu­vit o ří­ze­ní, ale o úřa­do­vá­ní ad­mi­nis­tra­tiv­ně by­ro­kra­tic­ké­ho apa­rá­tu, tak jak to uvá­dí stu­die A. D, Little.“ (Ra­dim Mouč­ka, pre­zi­dent Fe­de­ra­ce pro­voz­ních pra­cov­ní­ků). „No­vá mz­do­vá sou­sta­va je znač­ně ne­po­ve­de­ný pask­vil. Ne­dá­vá mož­nost od­li­šit kva­li­tu pra­cov­ní­ků – chy­bí ja­ká­ko­li sti­mu­la­ce.“ (P. Pa­jer, SZD Pra­ha).

„Cí­tím se pod­ve­den“,tak za­čí­ná ote­vře­ný do­pis mis­tra od­bor­né vý­cho­vy Střed­ní­ho od­bor­né­ho uči­liš­tě z Čes­kých Ve­le­nic, kte­rý uvá­dí roz­hod­nu­tí od­čle­nit uči­liš­tě od ČSD (do­šlo k ně­mu 30. 6. 1991). Než k od­čle­ně­ní do­šlo, by­lo to­tiž pra­cov­ní­kům sli­bo­vá­no, že jim zů­sta­nou so­ci­ál­ní vý­ho­dy. Po od­čle­ně­ní zjis­ti­li, že při­jdou o re­žij­ní vý­ho­dy.

Ob­zor č. 18 – 11. 5. 1992

„Zá­zrak se ne­stal – zá­kon o ČSD v Par­la­men­tu ne­pro­šel. Tou­to jed­nou la­ko­nic­kou vě­tou by­chom moh­li od­být vý­sle­dek po­sled­ní­ho za­se­dá­ní par­la­men­tu z 30. 4.“, pí­še se v člán­ku s ti­tul­kem „Vlá­da i par­la­ment ho­di­ly že­lez­ni­ci přes pa­lu­bu“ na prv­ní stra­ně to­ho­to čís­la. Zá­kon měl ře­šit vztah stá­tu k ČSD, zprů­hled­nit ty­to vzta­hy a ta­ké zprů­hled­nit eko­no­mi­ku uvnitř ČSD a umož­nit je­jich cel­ko­vou re­struk­tu­ra­li­za­ci. Jak se dá­le v člán­ku uvádí, s kon­krét­ní­mi ne­souhlasný­mi při­po­mín­ka­mi k ná­vr­hu ne­vy­stou­pil ani je­den po­sla­nec. Přes­to zá­stup­ci slo­ven­ských stran HZDS a SKHD jej na­vrh­li stáh­nout z pro­gra­mu, a to údaj­ně pro­to, že by se jím ote­vřel roz­por me­zi čes­ký­mi a slo­ven­ský­mi zá­jmy.

V pra­vi­del­né rub­ri­ce „Co se dě­je v Ústře­dí“ se kon­sta­tu­je, že ani při jed­ná­ní před zprostředko­va­te­lem ne­do­šlo k do­ho­dě a ko­lek­tiv­ní smlou­va na rok 1992 do­sud ne­by­la uza­vře­na. Zprostředko­va­tel měl před­lo­žit do 15. 5. své sta­no­vis­ko k ře­še­ní vznik­lé si­tua­ce.

Krát­ký člá­nek na prv­ní stra­ně in­for­mu­je o tom, že v Ži­li­ně do­šlo 1. květ­na k prv­ní roz­sáh­lej­ší ná­tla­ko­vé ak­ci že­lez­ni­čá­řů od za­čát­ku ko­lek­tiv­ní­ho vy­jed­ná­vá­ní. Roz­ho­dl se pro ni ko­lek­tiv po­su­no­va­čů. Již v prů­bě­hu stáv­ky za­ča­lo vy­jed­ná­vá­ní se stáv­ku­jí­cí­mi. Stáv­ka mě­la za cíl vy­jád­řit ne­sou­hlas s kri­tic­kou si­tua­cí na že­lez­ni­ci a se so­ciál­ní­mi ne­jis­to­ta­mi. Stáv­ka pro­bí­ha­la bez sou­hla­su ZV OSŽ, kte­rý se však od ní úpl­ně ne­distanco­val. V do­bě uzá­věr­ky čísla 18 stáv­ka stá­le tr­va­la.

Zdeň­ka Slád­ko­vá

Právě přítomno: 300 hostů a žádný gestor