Ob­zor č. 31 – 10. 8. 1992

„Ob­ča­né by mě­li vě­dět, co je če­ká,“ ří­ká v roz­ho­vo­ru uve­řej­ně­ném na prv­ní stra­ně JUDr. Ri­chard Fal­br, pre­zi­dent Čes­ké a Slo­ven­ské kon­fe­de­ra­ce od­bo­ro­vých sva­zů (ČSKOS). Ge­ne­rál­ní ra­da ČSKOS teh­dy po­ža­do­va­la, aby pří­pad­né roz­dě­le­ní Čes­ko­slo­ven­ska pro­bí­ha­lo pou­ze ústav­ní ces­tou. Zpra­co­va­lo pro­to ma­te­ri­ál shr­nu­jí­cí eko­no­mic­ké dů­sled­ky to­ho­to roz­dě­le­ní. „Dá se ří­ci, že zá­vě­ry na­hrá­va­jí myš­len­ce udr­že­ní fe­de­ra­ce,“ ří­ká v roz­ho­vo­ru Ri­chard Fal­br.

V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ na­chá­zí­me in­for­ma­ci o po­kra­ču­jí­cích jed­ná­ních o pro­jek­tu že­lez­nič­ní zdra­vot­ní po­jiš­ťov­ny. Ře­ši­la se or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ra po­jiš­ťov­ny, kte­rá mě­la síd­lit v Pře­ro­vě s po­boč­ka­mi v Pra­ze a Plz­ni a s kan­ce­lá­ře­mi v mís­tech bý­va­lých kra­jů.
Ob­zor při­ná­ší ta­ké ob­sáh­lý člá­nek o vzta­zích me­zi OSŽ a Fe­de­ra­cí stroj­vůd­ců. Před­se­da ZV OSŽ lo­ko­mo­tiv­ní­ho de­pa Břec­lav v něm vy­zý­vá obě or­ga­ni­za­ce ke spo­leč­né­mu hle­dá­ní cest k jed­not­né­mu po­stu­pu, pře­de­vším při ko­lek­tiv­ním vy­jed­ná­vá­ní.

Na stra­ně 3 na­jde­me zku­še­nos­ti ze ško­le­ní čes­kých od­bo­rá­řů v ra­kous­kém Villa­chu, kte­ré se usku­teč­ni­lo na po­zvá­ní ra­kous­ké od­bo­ro­vé ústřed­ny ÖGB. Kaž­dé­ho jis­tě za­ujme in­for­ma­ce o tom, že ač je člen­ství v ÖGB dob­ro­vol­né, za­měst­nan­ci jej po­va­žu­jí za sa­mo­zřej­mý vý­raz so­li­da­ri­ty a je zde pro­to vy­so­ká od­bo­ro­vá orga­ni­zo­va­nost. Nej­vyš­ší orga­ni­zo­va­nost ze 14 od­bo­ro­vých sva­zů, spa­da­jí­cích pod ÖGB, měl Že­lez­nič­ní od­bo­ro­vý svaz, a to ne­uvě­ři­tel­ných 99,4 %. „ÖGB vy­do­by­lo svým čle­nům so­lid­ní exis­tenč­ní a so­ci­ál­ní za­jiš­tě­ní. Sou­čas­nou sna­hou je do­sáh­nout 35 h pra­cov­ní do­by týd­ně a za­ru­čit nej­niž­ší pří­jem 10 ti­síc ši­lin­ků,“ pí­še se v člán­ku mi­mo ji­né.

Ob­zor č. 32 – 17. 8. 1992

Ob­zor č. 32 při­ná­ší prv­ní část ob­sáh­lé stu­die Čes­ké a Slo­ven­ské kon­fe­de­ra­ce od­bo­ro­vých sva­zů s ná­zvem „Eko­no­mic­ké dů­sled­ky pří­pad­né­ho roz­dě­le­ní ČSFR“. Upo­zor­ňu­je se v ní mi­mo ji­né na to, že po roz­pa­du by do­šlo k vý­raz­né­mu zúže­ní vnitř­ní­ho tr­hu, vyš­ším ná­kla­dům, niž­ší ren­ta­bi­li­tě a vy­so­ké su­ro­vi­no­vé, ma­te­riá­lo­vé a ener­ge­tic­ké ná­roč­nos­ti vý­ro­by.

Dne 3. srp­na 1992 do­šlo me­zi žst. Budkovce a vý­hyb­nou Drahňov k tra­gic­ké že­lez­nič­ní ne­ho­dě – při střet­nu­tí vla­ků Mn 81 400 a Pn 61 159 by­lo usmr­ce­no šest pra­cov­ní­ků ČSD. Přes­to­že šet­ře­ní v do­bě vzni­ku to­ho­to čís­la ne­by­lo ješ­tě uza­vře­no, člá­nek kon­sta­tu­je, že bez­pro­střed­ní pří­či­nou byl ne­dů­sled­ný vý­kon do­prav­ní služ­by při mi­mo­řád­né ob­slu­ze za­bez­pe­čo­va­cí­ho za­ří­ze­ní. Ta­to mi­mo­řád­nost by­la způ­so­be­na, jak se zde uvá­dí, roz­krá­dá­ním prv­ků sdě­lo­va­cí a za­bez­pe­čo­va­cí tech­ni­ky.

Rub­ri­ka „Co se dě­je v ústře­dí“ při­ná­ší po­drob­né in­for­ma­ce ze se­tká­ní zá­stup­ců od­bo­ro­vých cent­rál na že­lez­ni­ci s no­vým ústřed­ním ře­di­te­lem ČSD Ing. Ja­ro­mí­rem Kunstem. No­vý ústřední ře­di­tel na něm při­slí­bil no­vou or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ru ČSD. Chys­ta­ný zá­kon o že­lez­ni­cích by měl po­dle je­ho slov vy­ře­šit na­po­je­ní na stát­ní roz­po­čet a také roz­dě­le­ní na část do­prav­ní a in­fra­struk­tur­ní. Dále uvedl, že by se ČSD  mě­ly trans­for­mo­vat na ak­cio­vou spo­leč­nost. Ústřed­ní ře­di­tel dá­le prohlásil, že so­ci­ál­ní po­li­ti­ka se bu­de ří­dit tím, ko­lik pro­střed­ků si ČSD bu­de schop­no svou přepravní výkonností a jinými aktivitami vy­tvo­řit. Ten­to pří­stup od­bo­rá­ři ozna­či­li pro že­lez­ni­ci za té­měř lik­vi­dač­ní, ne­boť by vzhle­dem ke sta­vu zá­klad­ních pro­střed­ků ne­by­lo mož­né, aby že­lez­ni­ce pře­šla na ten­to re­žim bez do­ta­cí stá­tu.

V roz­ho­vo­ru s před­se­dou před­sta­ven­stva a. s. Pa­ci­fik in­for­mu­je Ob­zor o za­mě­ře­ní té­to or­ga­ni­za­ce. Ta by­la v ro­ce 1992 trans­for­mo­vá­na z pod­ni­ku slu­žeb OSŽ Pa­ci­fik na ak­cio­vou spo­leč­nost a je­jím cí­lem by­lo or­ga­ni­zo­vat so­ci­ál­ní re­krea­ci, pro­vá­dět vy­da­va­tel­skou a na­kla­da­tel­skou čin­nost, eko­no­mic­ké po­ra­den­ství. V plá­nu by­lo též vy­tvo­řit sa­mo­stat­nou ces­tov­ní kan­ce­lář OSŽ.

Zdeň­ka Slád­ko­vá