Obzor č. 31 – 10. 8. 1992
„Občané by měli vědět, co je čeká,“ říká v rozhovoru uveřejněném na první straně JUDr. Richard Falbr, prezident České a Slovenské konfederace odborových svazů (ČSKOS). Generální rada ČSKOS tehdy požadovala, aby případné rozdělení Československa probíhalo pouze ústavní cestou. Zpracovalo proto materiál shrnující ekonomické důsledky tohoto rozdělení. „Dá se říci, že závěry nahrávají myšlence udržení federace,“ říká v rozhovoru Richard Falbr.
V rubrice „Co se děje v ústředí“ nacházíme informaci o pokračujících jednáních o projektu železniční zdravotní pojišťovny. Řešila se organizační struktura pojišťovny, která měla sídlit v Přerově s pobočkami v Praze a Plzni a s kancelářemi v místech bývalých krajů.
Obzor přináší také obsáhlý článek o vztazích mezi OSŽ a Federací strojvůdců. Předseda ZV OSŽ lokomotivního depa Břeclav v něm vyzývá obě organizace ke společnému hledání cest k jednotnému postupu, především při kolektivním vyjednávání.
Na straně 3 najdeme zkušenosti ze školení českých odborářů v rakouském Villachu, které se uskutečnilo na pozvání rakouské odborové ústředny ÖGB. Každého jistě zaujme informace o tom, že ač je členství v ÖGB dobrovolné, zaměstnanci jej považují za samozřejmý výraz solidarity a je zde proto vysoká odborová organizovanost. Nejvyšší organizovanost ze 14 odborových svazů, spadajících pod ÖGB, měl Železniční odborový svaz, a to neuvěřitelných 99,4 %. „ÖGB vydobylo svým členům solidní existenční a sociální zajištění. Současnou snahou je dosáhnout 35 h pracovní doby týdně a zaručit nejnižší příjem 10 tisíc šilinků,“ píše se v článku mimo jiné.
Obzor č. 32 – 17. 8. 1992
Obzor č. 32 přináší první část obsáhlé studie České a Slovenské konfederace odborových svazů s názvem „Ekonomické důsledky případného rozdělení ČSFR“. Upozorňuje se v ní mimo jiné na to, že po rozpadu by došlo k výraznému zúžení vnitřního trhu, vyšším nákladům, nižší rentabilitě a vysoké surovinové, materiálové a energetické náročnosti výroby.
Dne 3. srpna 1992 došlo mezi žst. Budkovce a výhybnou Drahňov k tragické železniční nehodě – při střetnutí vlaků Mn 81 400 a Pn 61 159 bylo usmrceno šest pracovníků ČSD. Přestože šetření v době vzniku tohoto čísla nebylo ještě uzavřeno, článek konstatuje, že bezprostřední příčinou byl nedůsledný výkon dopravní služby při mimořádné obsluze zabezpečovacího zařízení. Tato mimořádnost byla způsobena, jak se zde uvádí, rozkrádáním prvků sdělovací a zabezpečovací techniky.
Rubrika „Co se děje v ústředí“ přináší podrobné informace ze setkání zástupců odborových centrál na železnici s novým ústředním ředitelem ČSD Ing. Jaromírem Kunstem. Nový ústřední ředitel na něm přislíbil novou organizační strukturu ČSD. Chystaný zákon o železnicích by měl podle jeho slov vyřešit napojení na státní rozpočet a také rozdělení na část dopravní a infrastrukturní. Dále uvedl, že by se ČSD měly transformovat na akciovou společnost. Ústřední ředitel dále prohlásil, že sociální politika se bude řídit tím, kolik prostředků si ČSD bude schopno svou přepravní výkonností a jinými aktivitami vytvořit. Tento přístup odboráři označili pro železnici za téměř likvidační, neboť by vzhledem ke stavu základních prostředků nebylo možné, aby železnice přešla na tento režim bez dotací státu.
V rozhovoru s předsedou představenstva a. s. Pacifik informuje Obzor o zaměření této organizace. Ta byla v roce 1992 transformována z podniku služeb OSŽ Pacifik na akciovou společnost a jejím cílem bylo organizovat sociální rekreaci, provádět vydavatelskou a nakladatelskou činnost, ekonomické poradenství. V plánu bylo též vytvořit samostatnou cestovní kancelář OSŽ.
Zdeňka Sládková