Ob­zor č. 37 – 21. 9. 1992

Člá­nek s nepřehlédnu­telným ti­tul­kem „Vy­ře­ší čist­ka si­tu­a­ci na že­lez­ni­ci?“ in­for­mu­je o kon­fe­ren­ci pra­cov­ní­ků ČSD – čle­nů ODS a sym­pa­ti­zu­jí­cích, kte­ří se se­šli 12. 9. 1992 v Par­du­bi­cích. Na pro­gra­mu by­ly dva hlav­ní bo­dy – or­ga­ni­za­ce že­lez­ni­ce po ukon­če­ní fe­de­ra­ce a od­stra­ně­ní vli­vu KSČM a za­stán­ců bý­va­lých po­řád­ků. Je­den řeč­ní­ků, Ing. Zen­kl, in­for­mo­val o tom, že se již za­ča­lo jed­nat o dě­le­ní ma­jet­ku ČSD (při­tom o roz­dě­le­ní fe­de­ra­ce v té do­bě ješ­tě ne­by­lo roz­hod­nu­to). Dá­le se zde dis­ku­to­va­lo o bu­dou­cím orga­ni­zač­ním uspo­řá­dá­ní ČSD. Vý­sled­kem jed­ná­ní by­lo roz­hod­nu­tí, že ODS při ČSD bu­de usi­lo­vat o vy­tvo­ře­ní vý­bo­ru pro do­pra­vu v Čes­ké ná­rod­ní ra­dě a pro­fes­ní­ho vý­bo­ru pro do­pra­vu. Ze stran vlád­ní koa­li­ce mě­la být vy­tvo­ře­na sku­pi­na, kte­rá pro­ve­de ana­lý­zu per­so­nál­ní si­tua­ce v ČSD a při­pra­ví okruh vhod­ných pra­cov­ní­ků pro ří­dí­cí funk­ce. Me­to­dy na­vr­ho­va­né na jed­ná­ní ne­bez­peč­ně při­po­mí­na­ly stra­nic­ké kád­ro­vá­ní, což by­lo ta­ké v člán­ku ost­ře kri­ti­zo­vá­no.

Na prv­ní stra­ně jsou uve­řej­ně­ny do­pi­sy pre­zi­den­tů Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců (FS) a před­se­dy OSŽ, svěd­čí­cí o stá­le vel­mi na­pja­tém vzta­hu těch­to or­ga­ni­za­cí. FS to­tiž pod­mi­ňo­va­la účast na ko­lek­tiv­ním vy­jed­ná­vá­ní ma­jet­ko­práv­ním vy­rov­ná­ním me­zi od­bo­ro­vý­mi sva­zy na že­lez­ni­ci.

Na dru­hé stra­ně to­ho­to čís­la na­jde­me shr­nu­tí ná­zo­rů od­bo­rá­řů na bu­dou­cí stá­to­práv­ní uspo­řá­dá­ní, vy­plý­va­jí­cí z vý­sled­ků zkou­má­ní in­sti­tu­tu pro vý­zkum ve­řej­né­ho mí­ně­ní, kte­rý za­da­la Čes­ko­slo­ven­ská kon­fe­de­ra­ce od­bo­ro­vých sva­zů. Co se tý­ká dě­le­ní re­pub­li­ky, pře­va­žu­jí­cí ná­zor do­tá­za­ných od­bo­rá­řů byl, že nej­lep­ší by by­lo za­cho­vat fe­de­ra­ci. Znač­ná část ob­ča­nů to­tiž po­va­žo­va­la spo­leč­ný stát za vý­znam­nou hod­no­tu a by­la pro dal­ší jed­ná­ní, aby se spo­leč­ný stát za­cho­val. 75 % res­pon­den­tů z ČR a 65 % ze SR od­po­vě­dě­lo, že by jim by­lo lí­to, kdy­by se Čes­ko­slo­ven­sko roz­pad­lo, ovšem dvě tře­ti­ny od­bo­rá­řů v ČR i SR sou­di­ly, že je lé­pe stát roz­dě­lit, než po­kra­čo­vat ve spo­rech.

Ob­zor č. 38 – 28. 9. 1992

V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ by­la mi­mo ji­né ote­vře­na otáz­ka jízd­ních vý­hod pro za­měst­nan­ce pri­va­ti­zo­va­ných or­ga­ni­za­cí. K té­to zá­le­ži­tos­ti pro­bí­ha­la jed­ná­ní s Ústřed­ním ře­di­tel­stvím ČSD. OSŽ před­lo­ži­lo vlast­ní al­ter­na­tiv­ní ře­še­ní re­žij­ních vý­hod u těch­to or­ga­ni­za­cí, to se však tý­ka­lo pou­ze ro­ku 1993, pro­to­že, jak se zde uvá­dí, čin­nost těch­to or­ga­ni­za­cí mů­že do­stat v dal­ším ob­do­bí zce­la ji­ný cha­rak­ter. „Mů­že to­tiž do­jít k úpl­né ztrá­tě ná­vaz­nos­ti pra­cov­ních čin­nos­tí na ČSD, kdy bu­de tře­ba pro­vá­dět dal­ší ko­rek­ce,“ uvá­dí se v tex­tu.

V člán­ku „Z jed­ná­ní fe­de­rál­ní sek­ce OSŽ  od­vět­ví 24“ (e­lekt­ro), kte­ré se ko­na­lo 14. 9. v Olo­mou­ci, se mj. popisují pro­blé­my s na­pl­ňo­vá­ním ga­ran­to­va­né­ho 15% mzdo­vé­ho ná­růs­tu.

V rub­ri­ce ná­zo­rů čte­ná­řů na­jde­me vý­zvu k ve­de­ní OSŽ, aby ví­ce pra­co­va­lo v te­ré­nu. Po­dle au­to­ra do­chá­zí k od­tr­že­ní zá­klad­ních or­ga­ni­za­cí od ústře­dí a OROS (oblast­ní ra­da od­vět­vo­vých sek­cí) se mu je­ví ja­ko zby­teč­ný me­zi­člá­nek, ne­pl­ní­cí svou funk­ci. Kri­ti­ky ne­by­li ušet­ře­ni ani odvětvo­ví ta­jem­ní­ci, kte­ří se po­dle au­to­ra vy­hý­ba­jí spo­lu­prá­ci se zá­klad­ní­mi or­ga­ni­za­ce­mi. „Ví­ce prá­ce v te­ré­nu a ne stá­le vět­ší pro­hlu­bu­jí­cí se izo­la­ce re­pre­zen­ta­ce ústře­dí OSŽ je nut­nos­tí k za­cho­vá­ní funkč­nosti a smys­lu­plnos­ti od­bo­rů,“ uvá­dí se v člán­ku.                                

Zdeňka Sládková

Právě přítomno: 428 hostů a žádný gestor