Ob­zor č. 41 –19. 10. 1992

Úvod­ní člá­nek s ti­tul­kem „K zá­sad­ní­mu ře­še­ní ne­jsou ani pro­střed­ky, ani sí­ly“ shr­nu­je vý­sled­ky jed­ná­ní Před­sta­ven­stva OSŽ s před­sta­vi­te­li ČSD v če­le s ústřed­ním ře­di­te­lem Ing. Kunstem. Jak z tex­tu vy­plý­vá, jed­ná­ní při­nes­lo ví­ce otá­zek než od­po­vě­dí – ať co se tý­ká mzdo­vé­ho ná­růs­tu, za­měst­na­nos­ti či kon­cep­ce že­lez­nič­ní do­pra­vy. „Za­tím­co vy­stou­pe­ní hos­po­dář­ské­ho ve­de­ní by­lo pře­váž­ně teo­ret­ic­ké a vý­hle­do­vé, při­po­mín­ky od­bo­rá­řů by­ly ry­ze prak­tic­ké a na­lé­ha­vé,“ uvá­dí se v člán­ku. Od­bo­rá­ři upo­zor­ni­li na to, že pra­cov­ní­ci ne­od­chá­ze­jí jen pro­to, že ne­jsou spo­ko­je­ni s pla­ty a pra­cov­ní­mi pod­mín­ka­mi, ale jsou stá­le v ne­jis­to­tě, ne­vě­dí, co je če­ká; ni­kdo se to­tiž ne­vy­jád­řil, s ko­li­ka pra­cov­ní­ky bu­de drá­ha po­čí­tat.

V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ na­jde­me in­for­ma­ce o po­stu­pu při jed­ná­ní k otáz­kám no­vé mzdo­vé sou­sta­vy. Po­da­ři­lo se do­jed­nat zvý­še­ní mzdo­vých ta­ri­fů a změ­ny v za­po­čí­tá­vá­ní od­pra­co­va­né do­by.

I v tomto čísle Ob­zor po­kra­čo­val v otis­ko­vá­ní zpra­vo­daj­ství z ak­ti­vů OSŽ, ten­to­krát z Pra­hy a Hrad­ce Krá­lo­vé. Stej­ně ja­ko na před­cho­zích akti­vech, i zde se ho­vo­ři­lo pře­de­vším o mzdo­vých otáz­kách, o od­cho­du pro­voz­ních pra­cov­ní­ků od ČSD, o ta­ri­fech v ná­klad­ní do­pra­vě, ale i o bu­dou­cím roz­dě­le­ní ČSFR na dvě sa­mo­stat­né re­pub­li­ky, o budoucím od­čle­ně­ní pro­vo­zu od in­fra­struk­tu­ry a osob­ní do­pra­vy od ná­klad­ní.

Na prv­ní stra­ně na­jde­me in­for­ma­ci o tom, že v Pra­ze 4 by­la dne 24. 9. ote­vře­na prv­ní pro­dej­na Že­lez­nič­ní­ho kon­zum­ní­ho družst­va (ŽE­KON), na­bí­ze­jí­cí ma­so, uze­ni­ny a la­hůd­ky. ŽE­KON měl v té do­bě 55 čle­nů a kro­mě fy­zic­kých osob i jed­nu práv­nic­kou – OSŽ. Po­dle zá­mě­ru za­kla­da­te­lů družst­va mě­la být po­stup­ně vy­tvo­ře­na síť pro­de­jen se zbo­žím ce­no­vě pří­stup­ným pro střed­ní a so­ci­ál­ně sla­bé vrst­vy.

Ob­zor č. 42 – 26. 10. 1992

Rub­ri­ka „Co se dě­je v ústře­dí“ in­for­mu­je o jed­ná­ní Před­sta­ven­stva OSŽ, roz­ší­ře­né o zá­stup­ce všech ostat­ních od­bo­ro­vých cent­rál na že­lez­ni­ci, s před­sta­vi­te­li Ústřed­ní­ho ře­di­tel­ství ČSD, včet­ně ústřed­ní­ho ře­di­te­le Ing. Kunsta. Před­mě­tem jed­ná­ní byl ze­jmé­na kri­tic­ký pod­stav pra­cov­ní­ků u ně­kte­rých pro­fe­sí ja­ko do­pad no­vé mzdo­vé sou­sta­vy, což mě­lo po­dle od­bo­rů pod­stat­ný vliv na bez­peč­nost prá­ce i pro­vo­zu. Ten­to ná­zor byl však ze stra­ny před­sta­vi­te­lů ÚŘ ČSD od­mí­tán; byl však dán pří­slib, že ve­de­ní ÚŘ za­jis­tí s po­mo­cí do­ta­cí 15% růst mezd do kon­ce ro­ku 1992. Na jed­ná­ní byl před­lo­žen ná­vrh na po­de­psá­ní pro­jed­na­ných změn mzdo­vé sou­sta­vy, k pod­pi­su však pro ob­struk­ce Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců ne­do­šlo; ústřed­ní ře­di­tel ČSD proto při­slí­bil vy­dat vlast­ní opa­tře­ní (při re­spek­to­vá­ní do­ho­dy se čtyř­mi od­bo­ro­vý­mi cen­trá­la­mi).

Na straně 2 po­kra­ču­je zpra­vo­daj­ství z ak­ti­vů OSŽ, ten­to­krát z Br­na a Pře­ro­va. I na těch­to akti­vech by­la jed­nič­kou v dis­ku­si otáz­ka mezd. „Ne­do­pusť­me, aby že­lez­ni­čá­ři utí­ka­li od drá­hy jen pro­to, že ne­mo­hou uži­vit své ro­di­ny,“ za­zně­lo na­pří­klad v Pře­ro­vě. Z plé­na se ozýva­ly i vý­zvy ke ge­ne­rál­ní stáv­ce, ne­boť po­dle ně­kte­rých od­bo­rá­řů to již byla je­di­ná mož­nost, jak upo­zor­nit na ne­ře­še­né pro­blé­my na drá­ze.

Zdeň­ka Slád­ko­vá