Ob­zor č. 43 – 2. 11. 1992

Blí­ží­cí se roz­dě­le­ní Čes­ko­slo­ven­ska na dvě sa­mo­stat­né re­pub­li­ky se na pod­zim 1992 od­rá­že­lo i na mno­ha jed­ná­ních OSŽ. Za­bý­va­lo se jím i Ústře­dí OSŽ dne 20. 10. 1992, jak se do­čí­tá­me v rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“. Uvá­dí se zde, že k té­to pro­ble­ma­ti­ce na ústředí pro­bí­ha­la vel­mi ruš­ná dis­ku­se, při níž se pro­je­vo­va­ly ná­zo­ro­vé roz­dí­ly me­zi slo­ven­skou a čes­ko­mo­rav­skou čás­tí zá­stup­ců v ústře­dí. Jed­ná­ním o těch­to otáz­kách by se mě­ly po­dle člán­ku za­bý­vat i jed­not­li­vé od­vět­vo­vé sek­ce, kte­ré by mě­ly vy­jád­řit svůj ná­zor a ná­vr­hy na způ­sob ře­še­ní.

V sa­mo­stat­né zprá­vě z jed­ná­ní Ústře­dí OSŽ se do­čí­tá­me i to, že OSŽ v té do­bě již pra­co­va­lo na no­vé po­do­bě bu­dou­cí­ho uspo­řá­dá­ní OSŽ, jak uve­dl před­se­da OSŽ Zde­něk Škop. Po­čí­ta­lo se, že ko­lek­tiv­ní jed­ná­ní v ná­sle­du­jí­cím ro­ce bu­de – v sou­vis­los­ti s dě­le­ním re­pub­li­ky – vel­mi ne­pře­hled­né, pro­to OSŽ mě­lo v úmys­lu jed­nat o pro­dlou­že­ní plat­nos­ti KS 1992 až do do­by po­de­psá­ní no­vé ko­lek­tiv­ní smlou­vy. „Od­bo­ry by mě­ly být ra­zant­něj­ší,“ za­zně­lo v roz­ho­vo­ru s před­se­dou ZV OSŽ v ná­kla­do­vé sta­ni­ci Zvo­len, po­dle je­hož ná­zo­ru au­to­ri­ta od­bo­rů upad­la. V roz­ho­vo­ru se za­bý­val pře­de­vším pra­cov­ní i mzdo­vou si­tua­cí po­su­no­va­čů, ale vy­jád­řil se i k chys­ta­né­mu roz­dě­le­ní re­pub­li­ky, k ně­muž by se po­dle je­ho ná­zo­ru mě­ly jed­no­znač­ně po­sta­vit i od­bo­ry.

Ob­zor č. 44 – 9. 11. 1992

Jak se do­čí­tá­me ve zprá­vě z jed­ná­ní fe­de­rál­ní ra­dy sek­ce 11 (do­pra­va a pře­pra­va), kte­ré se usku­teč­ni­lo v Bra­ti­sla­vě 23. 10. 1992, OSŽ na­vrh­lo v sou­vis­los­ti s dě­le­ním re­pub­li­ky tři eta­py změn ve struk­tu­ře OSŽ. Prv­ním byl pře­sun kom­pe­ten­cí Ústře­dí OSŽ na ná­rod­ní ko­mo­ry do 30. 11. 1992; dá­le ko­pí­ro­vá­ní hos­po­dář­ské struk­tu­ry a uplat­ně­ní dvoustupňo­vé­ho ří­ze­ní. Tře­tí eta­pou měl být sjezd OSŽ, na kte­rém bu­dou de­le­gá­tům před­lo­že­ny pod­kla­dy na úpl­né roz­dě­le­ní sdru­že­ní. Ve­de­ní OSŽ klad­lo dů­raz na to, aby – do­kud le­gi­sla­ti­va umož­ní Če­chům a Slo­vá­kům spo­leč­ně pů­so­bit v OSŽ – byly vy­užity všechny mož­nos­ti pro obra­nu práv že­lez­ni­čá­řů ve fe­de­rál­ním rámci.

V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ se kon­sta­tu­je, že stá­le ne­do­šlo k na­pl­ně­ní sli­bu ústřed­ní­ho ře­di­te­le ČSD Ing. Kunsta, že k ře­še­ní stá­va­jí­cí si­tua­ce na že­lez­ni­ci vy­vo­lá jed­ná­ní na úrov­ni fe­de­rál­ní i ná­rod­ní vlá­dy a to za účas­ti zá­stup­ců od­bo­rů.„Roz­ho­do­vá­ní bez li­dí má za ná­sle­dek sou­čas­ný stav že­lez­ni­ce, kdy v pod­sta­tě do­chá­zí k je­jí lik­vi­da­ci. Proč o že­lez­ni­ci až pří­liš čas­to roz­ho­du­jí na­pros­to ne­kom­pe­tent­ní li­dé, na­víc zřej­mě pod vli­vy, kte­ré se že­lez­ni­cí ne­ma­jí vů­bec nic spo­leč­né­ho, je na­pros­to ne­po­cho­pi­tel­né!“ uvá­dí se v člán­ku.

Re­por­táž z plzeň­ské­ho zá­vo­du MTH (Me­cha­ni­za­ce tra­ťo­vé­ho ho­spo­dář­ství) se mi­mo ji­né vě­nu­je do­pa­dům od­čle­ně­ní to­ho­to zá­vo­du od ČSD (od 1. 5. 1992) a za­mýš­lí se ta­ké nad tím, zda jed­nou ne­bu­dou ČSD služ­by to­ho­to  dlou­ho­le­té­ho spo­leh­li­vé­ho a lev­né­ho do­da­va­te­le po­strá­dat.

Ře­di­tel od­bo­ru do­prav­ní po­li­ti­ky a me­zi­ná­rod­ních vzta­hů Fe­de­rál­ní­ho mi­nis­ter­stva do­pra­vy Ing. An­to­nín Peltrám se na tře­tí stra­ně ob­sáh­le vy­jad­řu­je k člán­ku z Ob­zo­ru č. 39 („Je ži­vel­ná ex­pan­ze au­to­mo­bi­lis­mu v na­ší ze­mi oprav­du ne­vy­hnu­tel­ná?“). Uvá­dí zde mi­mo ji­né, že je ško­da, že se v par­la­men­tu vypusti­lo z ná­vr­hu zá­ko­na o sil­nič­ní do­pra­vě vá­zá­ní po­vo­lo­vá­ní pod­ni­ká­ní v sil­nič­ní do­pra­vě na řa­du pod­mí­nek, běž­ných ve stá­tech s roz­vi­nu­tou trž­ní eko­no­mi­kou. Pro­blém že­lez­ni­ce je po­dle je­ho slov v po­kle­su pře­prav­ních ná­ro­ků a tech­nic­ká za­osta­lost. Myš­len­ku fi­nan­co­vat roz­voj do­prav­ní in­fra­struk­tu­ry stá­tem au­tor ozna­čil za zce­la ne­při­ja­tel­nou a po­dob­ně vy­vrá­til i řa­du dal­ších ar­gu­men­tů na pod­po­ru že­lez­nič­ní do­pra­vy stá­tem, kte­ré by­ly uve­de­ny v člán­ku do­pi­so­va­te­le Ob­zo­ru.          

Zdeň­ka Slád­ko­vá