Ob­zor č. 9 – 8. 3. 1993
V do­bě vy­dá­ní Ob­zo­ru č. 9 ži­lo Od­bo­ro­vé sdru­že­ní že­lez­ni­čá­řů jed­nak tím, že na ČSD do­sud ne­by­la uza­vře­na ko­lek­tiv­ní smlou­va, a jed­nak pří­pra­va­mi na mi­mo­řád­ný sjezd OSŽ. Od­ra­zi­lo se to i v ak­tu­ál­ních zprá­vách na prv­ní stra­ně. Tam čte­ná­ře jis­tě ta­ké za­ujal ti­tu­lek „Vo­lá­ní o po­moc“, kte­rý je dal­ším upo­zor­ně­ním Se­ve­ro­če­chů, ten­to­krát ZV OSŽ lo­ko­mo­tiv­ní­ho de­pa Cho­mu­tov, na kri­tic­ký stav ži­vot­ní­ho pro­stře­dí v se­ver­ních Če­chách, kte­rý mů­že ohro­žo­vat zdra­ví za­měst­nan­ců, pře­de­vším těch, kte­ří pra­cu­jí ven­ku. Od­bo­rá­ři pro­to po­ža­do­va­li za­vá­dět útlum elek­trá­ren vždy již při zhor­še­ní rozpty­lo­vých pod­mí­nek a ni­ko­li až po vzni­ku ži­vel­ní po­hro­my.

Na dru­hé stra­ně čís­la je re­por­táž (psa­ná ve slo­ven­šti­ně) ze že­lez­nič­ní sta­ni­ce v Lu­čenci. Od­rá­ží mi­mo ji­né ne­jis­to­tu že­lez­ni­čá­řů z bu­douc­nos­ti – do­ta­zo­va­ným za­měst­nan­cům té­to sta­ni­ce ne­by­lo jas­né, jak se bu­de že­lez­ni­ce or­ga­ni­zo­vat, zda bu­dou exis­to­vat uz­lo­vé sta­ni­ce, pro­voz­ní pra­co­viš­tě – „to vlast­ně zřej­mě ne­ví ani ve­de­ní drah,“ do­dal k to­mu před­nos­ta.

Na stra­ně 3 na­jde­me po­le­mi­ku nad Ob­zo­rem a nad od­bo­ry vů­bec. Au­tor se za­mýš­lí nad tím, zda by měl Ob­zor do­stá­vat kaž­dý člen OSŽ (což ovšem po­va­žu­je pro ZO za eko­no­mic­ky neú­nos­né), by­lo by to však po­dle je­ho ná­zo­ru rea­li­zo­va­tel­né při vy­uži­tí strá­nek Ob­zo­ru i ke ko­merč­ním úče­lům (in­zer­ci). Za hlav­ní úkol no­vé­ho ve­de­ní OSŽ ozna­čil od­stra­ně­ní ne­shod me­zi jed­not­li­vý­mi od­vět­ví­mi a pro­fe­se­mi na že­lez­ni­ci.

Ob­zor č. 10 – 15. 3. 1993

Rub­ri­ka „Co se dě­je v Ústře­dí“ in­for­mu­je o tom, že o ter­mí­nu a mís­tu ko­ná­ní mi­mo­řád­né­ho sjez­du OSŽ již by­lo roz­hod­nu­to: 29. 5. v Trna­vě. Klíč pro ur­če­ní de­le­gá­tů sta­no­vi­lo Ústře­dí OSŽ na 1 : 500. Dal­ší dů­le­ži­tou aktua­li­tou by­la in­for­ma­ce o do­sa­že­ní do­ho­dy od­bo­ro­vých cent­rál na pří­plat­ku ke mzdě stroj­ve­dou­cích za jed­no­člen­nou ob­slu­hu, čímž by­la ko­neč­ně ote­vře­na ces­ta ke ko­lek­tiv­ní­mu vy­jed­ná­vá­ní.

Ob­sáh­lý roz­ho­vor s od­bor­ní­kem OSŽ na otáz­ky za­měst­na­nos­ti se za­bý­vá úlohou od­bo­rů při re­struk­tu­ra­li­za­ci Čes­kých drah. Do­ta­zo­va­ný PhDr. De­koj zdů­raz­nil, že pro­jekt re­struk­tu­ra­li­za­ce by měl být zpra­co­ván ve spo­lu­prá­ci s od­bo­ry, aby by­lo za­jiš­tě­no cit­li­vé ře­še­ní so­ci­ál­ních do­pa­dů trans­for­ma­ce. Při­po­mněl, že trans­for­ma­ce že­lez­ni­c v An­glii, Špa­něl­sku, Švéd­sku či Fran­cii by­ly rea­li­zo­vá­ny v prů­bě­hu de­se­ti a ví­ce let a sni­žo­vá­ní po­č­tu pra­cov­ní­ků pro­bí­ha­lo ří­ze­ně, a to hlav­ně při­ro­ze­ný­mi od­cho­dy do dů­cho­du, ně­kdy i sní­že­ním vě­ko­vé hra­ni­ce od­cho­du do dů­cho­du, vy­so­kým od­stup­ným či re­kva­li­fi­ka­ce­mi.

V re­por­tá­ži z Ostrav­ských opra­ven a stro­jí­ren, s. r. o., se Ob­zor vě­nu­je si­tu­a­ci v tom­to pa­tr­ně nej­star­ším opra­vá­ren­ském zá­vo­dě na úze­mí ČR. Při­po­meň­me, že že­lez­nič­ní opra­vá­ren­ství v té do­bě pro­chá­ze­lo roz­sáh­lým pro­ce­sem pri­va­ti­za­ce – vzni­ka­ly ak­cio­vé spo­leč­nos­ti či spo­leč­nos­ti s ru­če­ním ome­ze­ným, zru­še­na v té do­bě by­la již prv­ní „žos­ka“, a to ŽOS Pra­ha Bub­ny, kde v té do­bě pra­co­va­lo cca 50 li­dí na lik­vi­da­ci pod hla­vič­kou ŽOS Pl­zeň.

Zdeňka Sládková