Ob­zor č. 42 – 18. 10. 1993
„Dal­ší změ­ny v ří­ze­ní Čes­kých drah jsou na do­sah,“ ří­ká ti­tu­lek na prv­ní stra­ně Ob­zo­ru č. 42. Člá­nek je si­ce zpra­vo­dajstvím z jed­ná­ní OROS (Oblast­ní ra­da od­vět­vo­vých sek­cí) Pl­zeň, ale je mu ten­to­krát vě­no­ván vět­ší pro­stor, pro­to­že na něm za­zně­ly ně­kte­ré in­for­ma­ce o změ­nách v ří­ze­ní ČD, ke kte­rým mě­lo v brz­ké do­bě do­jít. In­for­mo­val o nich ře­di­tel Ob­last­ní­ho ře­di­tel­ství Čes­ké Bu­dě­jo­vi­ce Ing. Vác­lav Svo­bo­da. Ten uve­dl, že změ­ny, ke kte­rým má do­jít u ČD od 1. 1. 1994, jsou ne­od­vrat­né, ale způ­sob je­jich pro­ve­de­ní ne­ní za­tím znám v de­fi­ni­tiv­ní po­do­bě. Mě­lo pro­běh­nout od­dě­le­ní ob­chod­ních slo­žek od pro­voz­ních útva­rů, což se mě­lo nej­prve vy­zkou­šet v pi­lot­ním pro­jek­tu v jed­né sta­ni­ci, kte­rou mě­la být žst. Pra­ha–Vršo­vi­ce. Ing. Svo­bo­da při­znal, že dě­le­ní bu­de mít zřej­mě ne­ga­tiv­ní do­pad do za­měst­na­nos­ti ve vý­kon­ných jed­not­kách.

Ob­zor č. 42 měl osm stran a mo­hl te­dy uve­řej­nit i ně­kte­ré ob­sáh­lej­ší ma­te­ri­á­ly, ja­kým byl na­pří­klad roz­ho­vor s mís­to­před­se­dou OSŽ Ji­řím Ry­vo­lou, vě­no­va­ný mi­mo ji­né za­mě­ře­ní a úko­lům Čes­komo­rav­ské ko­mo­ry od­bo­ro­vých sva­zů (ČMKOS), jíž by­lo OSŽ v té do­bě čle­nem, a ta­ké otisk­nout v pl­ném zně­ní pro­gram ČMKOS na lé­ta 1994 – 1998.

Ob­zor č. 43 – 25. 10. 1993

Na prv­ní stra­ně je uve­řej­něn ote­vře­ný do­pis ge­ne­rál­ní­mu ře­di­te­li ČD Ing. Ema­nue­lu Ší­po­vi, kte­rý se­psal pra­cov­ník OSŽ–Ú PhDr. Sta­ni­slav De­koj.

Au­tor upo­zor­nil mi­mo ji­né na to, že pro­gram re­struk­tu­ra­li­za­ce Čes­kých drah má va­dy, kte­ré ohro­žu­jí je­ho reali­zo­va­telnost. Za nej­vět­ší ne­do­sta­tek ozna­čil opo­me­nu­tí za­mě­stna­nec­ké po­li­ti­ky a per­so­na­lis­ti­ky. „Před­sta­va, že po­č­ty za­měst­nan­ců vý­kon­ných jed­no­tek se bu­dou re­gu­lo­vat ob­je­mem mzdo­vých pro­střed­ků, je ne­správ­ná a na­víc ne­bez­peč­ná,“ uvá­dí se v člán­ku s tím, že ta­to ces­ta by moh­la vést k pro­pouš­tě­ní kva­li­fi­ko­va­ných za­měst­nan­ců a k ná­růs­tu prá­ce přesčas. „Od­být za­měst­na­nec­kou po­li­ti­ku Čes­kých drah kon­sta­to­vá­ním, že v roce 1994 bu­de mu­set od Českých drah ode­jít 15 – 20 % za­měst­nan­ců, je u ma­na­že­ra pod­ni­ku s ví­ce než sto ti­sí­ci lid­mi za­rá­že­jí­cí,“ uvá­dí se v do­pi­se dá­le a au­tor při­po­mí­ná, že kva­lit­ní a kva­li­fi­ko­va­ný per­so­nál je nej­vět­ším ka­pi­tá­lem, na kte­rý sá­ze­jí pod­ni­ky, kte­ré ma­jí roz­vo­jo­vé zá­mě­ry.

„Re­for­ma Českých drah za­ča­la po­ně­kud ne­šťast­ně pod­ce­ně­ním vý­zna­mu lid­ských zdro­jů,“ kon­sta­tu­je au­tor a v zá­vě­ru do­pi­su uvá­dí: „Ma­na­žer pod­ni­ku s ví­ce než 100 ti­sí­ci za­měst­nan­ců ne­mů­že ne­vní­mat fakt pod­mí­ně­nos­ti reál­nos­ti svých snah pod­po­rou ze stra­ny za­měst­nan­ců, ne­mů­že je za­tla­čo­vat do opo­zi­ce, ne­sna­žit se je pro svo­je zá­mě­ry zís­kat. Byl by v ro­li sta­vi­te­le, kte­rý ig­no­ru­je gra­vi­ta­ci. Vše, co po­sta­ví, mu spad­ne na hla­vu. A to ne­pře­ji vám, ani de­se­ti­ti­sí­cům na­šich ko­le­gů – že­lez­ni­čá­řů.“

Zdeňka Sládková