Ob­zor č. 7 – 14. 2. 1994
V člán­ku „Ge­ne­rál­ní ře­di­tel v pal­bě otá­zek“ se Ob­zor vě­nu­je otáz­kám a od­po­vě­dím, kte­ré za­zně­ly na jed­ná­ní Ústře­dí OSŽ dne 1. úno­ra. To­ho­to jed­ná­ní se po­pr­vé od své­ho ná­stu­pu do funk­ce zú­čast­nil ge­ne­rál­ní ře­di­tel Čes­kých drah Ing. Ema­nu­el Šíp a je­ho nej­bliž­ší spo­lu­pra­cov­ní­ci z ve­de­ní ČD. Z mno­ha otá­zek a od­po­vě­dí vy­bí­rá­me ale­spoň ně­kte­ré. Na­pří­klad na otáz­ku eko­no­mic­ké­ho do­pa­du trans­for­ma­ce ŽOS (že­lez­nič­ní oprav­ny a stro­jír­ny) Ing. Šíp od­po­vě­děl, že ne­ní nut­no šma­hem pri­va­ti­zo­vat vše, a že by by­lo prav­dě­po­dob­ně lep­ší „kdy­by ně­ja­ká ´žos­ka´ zů­sta­la u Čes­kých drah“.

Po­dle je­ho slov však hlav­ním pro­blé­mem je, že na opra­vá­ren­ství je má­lo pe­něz. Na otáz­ku ohledně ztrá­to­vos­ti ná­klad­ní do­pra­vy zá­stup­ce ve­de­ní Čes­kých drah uve­dl, že se do­mní­vá, že se ji bě­hem dvou, tří let po­da­ří od­stra­nit. Na do­taz, ja­ké jsou pří­no­sy ne­že­lez­nič­ní­ho pod­ni­ká­ní na ČD, Ing. Šíp ře­kl, že za­tím vy­chá­zí pří­nos v ro­ce 1994 asi na 400 mi­li­o­nů Kč, avšak do­mní­vá se, že ved­le to­ho exis­tu­je ješ­tě ce­lá řa­da pe­něz, kte­ré ply­nou pa­ra­lel­ně do ka­pes před­nos­tů.

Ob­zor č. 8 – 21. 2. 1994
Do­ta­zy a od­po­vě­di z ná­vště­vy ge­ne­rál­ní­ho ře­di­te­le ČD Ing. Ší­pa na ústře­dí OSŽ po­kra­čo­va­ly i v čís­le 8 (s do­kon­če­ním v čís­le 9). V dis­ku­si se hod­ně ho­vo­ři­lo ta­ké o pro­ble­ma­ti­ce dep. Zá­stup­ce OSŽ uve­dl mi­mo ji­né, že po­dle je­ho ná­zo­ru so­ci­ál­ní po­li­ti­ka ČD ne­ní buď žád­ná, ne­bo je špat­ná, si­tua­ce v re­sor­tu je zne­po­ko­ji­vá a so­ci­ál­ní na­pě­tí vzrůs­tá. „Obá­vá­me se, že to bu­de mít váž­né ce­lo­spo­le­čen­ské do­pa­dy,“ ře­kl Vác­lav Ve­se­lý z Břec­la­vi. Po­dle zá­stup­ců ČD bu­de do kon­ce úno­ra před­lo­že­na kon­cep­ce od­vět­ví, včet­ně po­č­tu lo­ko­mo­tiv­ních dep, po­č­tu slu­že­ben a roz­dě­le­ní vý­ko­nů.

Od­bo­rá­ři se za­jí­ma­li i o sni­žo­vá­ní po­č­tu pra­cov­ní­ků v apa­rá­tu ČD. Po­dle Ing. Ší­pa za rok do­šlo ke sní­že­ní po­č­tu úřed­ní­ků cca o 800 li­dí. „Mně se ta­ky zdá ten­to štáb po­ně­kud pře­lidně­ný a ně­kdy mě za­jí­má, co ti li­dé vlast­ně vů­bec dě­la­jí. Po­dí­vám se na to zno­vu,“ ře­kl ge­ne­rál­ní ře­di­tel.

Ce­lá stra­na osmistránko­vé­ho čís­la je vě­no­vá­na otáz­kám a od­po­vě­dím z Noč­ní lin­ky Ob­zo­ru a do­kon­ce celé dvě stra­ny jsou vě­no­vá­ny roz­bo­ru ří­ze­né­ho úpad­ku Tri­ni­dadských stát­ních drah (že­lez­ni­ce zde za­nik­la v ro­ce 1968). „Zá­ko­ny po­hy­bu svě­to­vé­ho ka­pi­tá­lu a svě­to­vé­ho ob­cho­du jsou ne­úpros­né. Ka­pi­tál ne­má sou­cit, svě­do­mí, mo­rál­ku v lid­ském smys­lu slo­va. Je­ho mo­rál­kou je zisk. Osu­dy ma­lých ze­mí ni­ko­ho na svě­tě ne­za­jí­ma­jí,“ pí­še se v zá­vě­ru to­ho­to ob­sáh­lé­ho člán­ku. „Žád­ná že­lez­ni­ce ne­ní ne­smr­tel­ná a sta­čí pár let po je­jím zru­še­ní a ztra­tí se veš­ke­ré sto­py po je­jí bý­va­lé exis­ten­ci – včet­ně stop v mys­lích li­dí,“ za­zní­vá zde na úpl­ný zá­věr.          

Zdeňka Sládková