Obzor č. 3 – 16. 1. 1995
Zpráva z tiskovky vedoucích představitelů Českých drah ze dne 5. 1. 1995 byla uvedena pod titulkem „Bilancování i pohled do budoucna“. Představitelé ČD v čele s generálním ředitelem Ing. Emanuelem Šípem v ní konstatovali mimo jiné, že zvýšení tarifů o 60 % (od 1. 4. 1995) by mohlo znamenat 2 až 4% odliv cestujících. K problému vstupu soukromých dopravců a případnému dopadu na pokles nákladní přepravy ČD bylo poznamenáno, že „připuštění konkurence do železničního podnikání na koleje ČD není děláno proto, aby to prospělo Českým drahám, ale aby to prospělo železnici jako takové.“
„Vedení Českých drah připravilo odvetu?“ Pod tímto titulkem se skrývá článek informující o připravovaných pracovních a finančních sankcích ze strany vedoucích pracovníků ČD vůči zaměstnancům, kteří se dne 21. 12. 1994 zúčastnili protestní akce ČMKOS k návrhu zákona o důchodovém pojištění. Ing. Šíp uvedl, že ze strany vedení ČD žádný takový příkaz nešel. Případná opatření svých podřízených nechtěl řešit. „Je mi známo, že někteří mně podřízení vedoucí pracovníci hodlají snížit výkonnostní odměny zaměstnancům, kteří ve zmíněném období porušili služební předpisy a způsobili narušení bezpečnosti a plynulosti železničního provozu.“ Vedení OSŽ slíbilo případy finančního poškození členů OSŽ, kteří se zúčastnili stávky, řešit ve spolupráci s příslušnými ZV OSŽ.
Jako příloha Obzoru č. 3 vyšel Řád pro odměňování zaměstnanců s. o. ČD.
Obzor č. 4 – 23. 1. 1995
Hlavním tahákem Obzoru č. 4 byly informace z „Noční linky“, které se dne 11. ledna 1995 zúčastnili generální ředitel ČD Ing. Emanuel Šíp a předseda Ústředí OSŽ Miroslav Kapoun. Obzor přinesl jak odpovědi čtenářů Obzoru, kteří zavolali na linku Obzoru, tak minirozhovory, které proběhly mezi hlavními účastníky mezi telefonickými dotazy. Na dotaz, co považuje za úspěchy či neúspěchy vedení v roce 1994, odpověděl Ing. Šíp mimo jiné: „Mezi úspěchy vedení Českých drah nesporně patří schválení projektu transformace ČD správní radou stejně jako vládní souhlas s financováním modernizace I. železničního koridoru i s financováním obnovy vozidel do roku 1997. Mírným úspěchem je zlepšení ekonomické bilance i postupný návrat čistoty a pořádku do nádražních budov a osobních vlaků. Neúspěchy souvisejí s tím, že pohyb ve věcech i myšlenkách je pořád velmi pomalý. Mezi úředníky na všech stupních řízení je pořád příliš rutiny, ztuhlosti a naschválů a identifikace železničářů s obchodními zájmy Českých drah je stále velmi slabá. Chybí jasnější zjištění, že situace se bude zlepšovat jen zvolna a vyžádá si to mnoho úsilí a urychlit to může jen důvěra soukromého kapitálu v návratnost investic do železnice.“
Zdeňka Sládková