Ob­zor č. 11 – 13. 3. 1995
Na prv­ní stra­ně na­jde­me in­for­ma­ci o tom, že dne 1. břez­na 1995 se v praž­ském Pa­lá­ci kul­tu­ry usku­teč­ni­la po­ra­da před­se­dů ZO od­bo­ro­vých sva­zů sdru­že­ných v ČMKOS, aby roz­hod­la o dal­ším po­stu­pu od­bo­rů v kam­pa­ni za so­ci­ál­ní po­ža­dav­ky a pro­ti dů­cho­do­vé­mu zá­ko­nu.

Na schůz­ce za­zní­va­ly jak umír­ně­né, tak ra­di­kál­něj­ší ná­zo­ry. OSŽ pat­ři­lo k těm radikálním. „Ne­lze sou­hla­sit se slo­vy pa­na Fal­bra, že v pří­pa­dě při­je­tí zá­ko­na par­la­men­tem ak­ce od­bo­rů skon­čí a my se se špat­ným zá­ko­nem mu­sí­me na­učit žít. Ta­ko­vé­to po­ra­ženecké ná­la­dy dů­razně od­mí­tá­me,“ uvá­dí se v pro­hlá­še­ní dě­čín­ské­ho že­lez­nič­ní­ho uz­lu, kte­ré bylo na jed­ná­ní přečteno. Odboráři v něm vyzvali k do­ta­že­ní protestních ak­cí do kon­ce, to znamená i do pří­pad­né ge­ne­rál­ní stáv­ky.

Bo­jov­ná ná­la­da by­la i v od­vět­ví do­pra­vy a pře­pra­vy. Na tra­ťo­vých po­ra­dách Praž­ské ob­las­ti se ve dnech 1. a 2. břez­na 1995 ře­šil ne­sou­lad v pří­dě­lu mzdo­vých pro­střed­ků a ta­ké důsledky dě­le­ní sta­nic. Od­bo­rá­ři byli nespokojeni a uva­žo­va­li i o za­sta­ve­ní pro­vo­zu na že­lez­ni­ci.

Ob­zor č. 12 – 20. 3. 1995
Ob­zor uve­řej­nil ob­sáh­lý „Ote­vře­ný do­pis vlá­dě Čes­ké re­pub­li­ky“, po­de­psa­ný Ústře­dím OSŽ. Do­pis vy­jad­řu­je při­po­mín­ky k chys­ta­né­mu pro­jek­tu trans­for­ma­ce Čes­kých drah, kte­rý ozna­ču­je za zma­teční.

„Pra­vá pod­sta­ta na­vrže­né­ho pro­jek­tu skrý­vá tou­hu po­stup­né­ho vy­čle­ně­ní po­zem­ků, na kte­rých dnes le­ží dráž­ní stav­by, pro úpl­ně ji­né úče­ly,“uvá­dí se v do­pi­se mi­mo ji­né.„Po pro­ve­de­né pri­va­ti­za­ci že­lez­nič­ních opra­ven a stro­jí­ren ne­by­la ve ve­de­ní Čes­kých drah ani na ministerstvu dopravy vů­le vy­hod­no­tit vý­sled­ky pri­va­ti­za­ce,“ pí­še se zde dá­le a po­uka­zu­je se i na to, že po pri­va­ti­za­ci dal­ších jed­no­tek (Na­kla­da­tel­ství do­pra­vy a spo­jů, Jí­del­ní a lůž­ko­vé vo­zy, že­lez­nič­ní oprav­ny a stro­jír­ny, Me­cha­ni­za­ce tra­ťo­vé­ho ho­spo­dář­ství Pra­ha a Ústav vý­vo­je a ra­cio­na­li­za­ce Nym­burk) zby­ly Čes­kým dra­hám po­hle­dáv­ky v ob­je­mu cca 220 mi­li­o­nů Kč. Dá­le se zde uvá­dí, že např. ŽOS Li­be­rec stály re­sort cca 1 mld. Kč, účet­ní hod­no­ta před pri­va­ti­za­cí by­la sta­no­ve­na na 550 mil. Kč a zpri­va­ti­zo­vá­ny by­ly za 50 mi­li­o­nů Kč. „I z těch­to dů­vo­dů chy­bě­jí dnes v in­fra­struk­tu­ře ČD po­třeb­né fi­nanč­ní pro­středky,“ uvá­dí se v do­pi­se. „Di­vi­ze ma­jet­ko­vé­ho pod­ni­ká­ní a pri­va­ti­za­ce při­pra­vi­la již pá­tý se­znam pri­va­ti­zo­va­né­ho ma­jet­ku ČD. Tak­to ´mi­zí´sdě­lova­cí a za­bez­pe­čo­va­cí za­ří­ze­ní že­lez­ni­ce, lo­ko­mo­tiv­ní de­pa, stroj­ní sta­ni­ce, že­lez­nič­ní ne­moc­ni­ce, aniž by by­lo pře­dem transformačním pro­jek­tem roz­hod­nu­to, co je ne­zbyt­né z hle­dis­ka za­bez­pe­če­ní zá­klad­ních čin­nos­tí že­lez­ni­ce,“ upo­zor­ňu­je Ústředí OSŽ v do­pi­se mi­mo ji­né.

Zdeňka Sládková