uvedl mimo jiné ve své úvodní řeči k členům Podnikového výboru (PV) OSŽ SŽDC generální ředitel SŽDC Bc. Jiří Svoboda, MBA, na jednání PV v Benešově 23. srpna 2018. Podle jeho názoru pak není běžné, aby premiér dal tři a půl hodiny prostor managementu státní firmy, aby vyslechl, co se daří, co nás trápí a kde bychom očekávali pomoc legislativy. To setkání s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy Danem Ťokem v sídle ředitelství SŽDC v Praze se konalo v den jednání PV, proto také generální ředitel SŽDC dorazil do Benešova později, kdy už předseda PV a místopředseda OSŽ Petr Štěpánek přivítal hosty a zástupce zaměstnavatele, Ing. Josefa Hendrycha, náměstka GŘ pro řízení provozu, personálního ředitele Ing. Pavla Kouckého, Ing. Evžena Pospíšila, Ing. Hanu Kohoutovou, Bc. Jitku Dolejšovou a také předsedu OSŽ Mgr. Martina Malého. Nechyběli ani zástupci odborných oddělení OSŽ ESO a BOZP.

Jiří Svoboda pak připomenul, že nás čeká kolektivní vyjednávání s tím, že vždy budou rozdílné názory na to, kam směřovat případné mzdové navýšení: jestli do tarifů, nebo hledat jinou cestu k spravedlivějšímu odměňování. „V každém případě budeme mít snahu lidi slušně zaplatit a udržet,“ dodal. Jen by si přál, jak řekl den předtím na společném jednání OC, aby jednání byla věcná a zaznamenala kladný vývoj. Hovořil pak o přijetí plánu finančních prostředků pro SFDI na rok 2019, z jeho pohledu je ten vývoj mírně optimistický. Otevírá se také velké téma, kterým je převzetí síťových služeb na SŽDC. I o tom byla řeč s premiérem, v podstatě jde o to, že dopravci jsou zatíženi některými náklady, které musí přenést do nabídkových cen. Zatím nevíme, řekl Jiří Svoboda, čeho se dopravci chtějí vzdát. „Máme tedy úkol zabývat se v rámci strategie tím, které síťové služby bychom převzali (ze síťových služeb možné zmínit úschovny zavazadel, ztráty a nálezy, službu pro invalidy, prodej jízdenek, dispečink osobní dopravy, ten rozsah je velký). Zabýváme se dále uspořádáním správy majetku, což souvisí s velkým množstvím drážních budov, zrušením SON a jejich převedením pod OŘ SŽDC. Je otázka co dále s budovami, zda do nich zainvestovat, opravit je, možností je i některé z nich nabídnout pro další využití. V rámci správy majetku budeme pokračovat v racionalizaci její činnosti, kdy investiční činnost bude vyjmuta z úseku správy majetku a bude převedena do úseku modernizace pod Ing. Nejezchleba.“

Dalším tématem, o kterém generální ředitel hovořil, je centralizace finančních účtáren organizačních jednotek do CSS a to do dvou míst, Pardubic a Olomouce (je nutné poznamenat, že každou z těchto prezentovaných informací generální ředitel široce okomentoval, jaký bude přínos těchto změn, co budou znamenat pro zaměstnance a z důvodu velkého rozsahu textu, není možné se detailně věnovat celému jeho projevu, který by vydal na samostatný článek). K rozsahu železniční sítě Bc. Svoboda poznamenal, že zaznívá hlas, že je rozsáhlá a moc nevyužívaná, „…likvidace tratí není ale na pořadu dne, je samozřejmě otázka, jak řešit tratě, na kterých už není objednána obslužnost, to bude předmětem ještě mnoha jednání, ale za sebe říkám, že bych byl rád, kdyby se podařilo tu trať vždycky zachovat.“

V závěru svého vystoupení se pak generální ředitel SŽDC zmínil o Katalogu prací s tím, že vnímá, že každý máme své zájmy, ale že oceňuje věcné jednání se zástupci zaměstnanců. Poděkoval také zaměstnancům za jejich pracovní nasazení v čase, kdy jsou extrémní podmínky pro práci (vedra), zejména venku. Zodpověděl pak dotaz na strategii rozvoje při budování vysokorychlostních tratí z pohledu politických stran a jejich vnímání jako priorit pro ČR. Společně se členy PV si pak Jiří Svoboda vyslechl prezentaci přizvaných zástupců mezinárodní společnosti ELA, která, stručně řečeno, nabízí pomoc při řešení problémů jak odborům, tak i jednotlivým lidem, a která se prezentuje (citováno z jejich úvodní stránky) jako instituce a „Celosvětově nejpopulárnější pomocník pro odbory, pro zaměstnance a současně ekonomický nástroj pro zaměstnavatele, který zajistí zaměstnavateli vyšší EBITDA a tedy více peněz pro zaměstnance.“

O další možnost spolupráce s touto institucí členové PV neprojevili větší zájem. Na vystoupení generálního ředitele SŽDC, který se s členy PV rozloučil, pak navázal ve své řeči náměstek pro řízení provozu GŘ Ing. Hendrych, který mluvil o problematice projednávání návrhu jízdního řádu s krajskými úřady; v souvislosti se síťovými službami mluvil o tom, že není zatím jasné, co bude s řízením provozu a nastínil možné varianty. Přitom zastává názor, že pokud něco funguje, nemělo by se do toho zasahovat. Problém prodeje jízdních dokladů pro všechny osobní dopravce vidí i v tom, že některé kraje trvají na tom, kde má být osobní pokladna, přestože je ztrátová. Dále informoval o přípravě knižních jízdních řádů, kde by měly být uvedeny jen tratě, na kterých jezdí jako dopravce České dráhy, a jak to budou vnímat cestující, když nebudou návazné spoje na tratě jiných dopravců. Otevřena zůstává také otázka, jak bude řešeno podávání informací o vlacích osobní přepravy (infotabule, hlášení staničního rozhlasu) cestujícím v železničních stanicích, pokud nebude uzavřena smlouva o úhradě za tato hlášení. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře na základě podnětu Českých drah prohlásil informování cestujících o jízdě vlaků za službu, která musí být dopravcem objednána a hrazena.

Pokud jde o plánování výlukové činnosti, pak podle jeho slov vstupuje v prosinci platnost příloha č. VII z tzv. železničního balíčku (nařízení EU 34/2012), která nám ukládá, že „pokud víme o nějakých větších akcích, tak podle jejich rozsahu máme dopředu informovat dopravce o plánovaných omezeních - např. akce s omezením kapacity větším jak 30 % a trvající déle než 7 dní, musíme dopravcům oznámit dva roky dopředu. Určitou výhodou je, že pokud plánované omezení dodržíme, máme právo nepřidělit kapacitu a nemusíme již dále nikde projednávat.
Ing. Hendrych pak podrobně informoval o problematice v zavádění dálkového řízení i o tom, kolik kilometrů tratí je již dálkově řízeno z pracovišť CDP. Zatím se také podle jeho slov nepokročilo v přípravě nové koncepce v řízení provozu.

Ing. Koucký pak informoval o organizačních změnách na úseku ekonomickém a na úseku náměstka ředitele oblastního ředitelství pro správu majetku, kdy vzniknou přímo jím řízené dvě odborné správy zaměřené na provozní a obchodní část. Bylo zahájeno projednávání plnění PKS za první pololetí, byl dán přehled o čerpání prostředků FKSP, projednán byl vývoj zaměstnanosti a mezd zaměstnanců, výše čerpání mzdových prostředků, výše finančních prostředků na vyplacení odstupného zaměstnancům i údaje o mzdovém nárůstu za období 1.-7. roku 2018. Konkrétní čísla o vývoji mezd a zaměstnanosti, indexu spotřebitelských cen, mediánu průměrné mzdy SŽDC za 1. Q. 2018 a 1.-7. 2018 ve srovnání s mediánem za 1. Q. 2018 v ČR pak doplnila Ing. Kohoutová. Těch informací bylo opět hodně a v diskusi pak zazněl mimo jiné dotaz na výši přesčasové práce výpravčích, na sloučení činností u správy majetku, výhrada k termínům obesílání zaměstnanců na zdravotní prohlídky PLS.

Jednání PV se pak vrátilo k zařazeným bodům programu, tedy k plnění přijatých usnesení, plánu akcí BOZP a bez připomínek byl přijat materiál o hodnocení plnění PKS SŽDC za první pololetí. Po odchodu zástupců zaměstnavatele dalším obsáhlým a poté diskutovaným bodem byl materiál připravený odborným oddělením ESO OSŽ-Ú, který se týkal podmínek vyhlášení stávky, obsahu dotazníku k vyjádření zaměstnanců o podpoře případné stávky (bylo uloženo zpracovat na jednání Republikových rad). Tady vedoucí oddělení ESO JUDr. Petr Večeř seznámil členy se všemi aspekty, které ukládá zákon o kolektivním vyjednávání a odpověděl na řadu dotazů. Na závěr jednání předseda PV Petr Štěpánek zopakoval nabídku možnosti účasti v týmu kolektivních vyjednavačů. K tomu bylo přijato usnesení projednat ve svých závodních výborech tuto nabídku a případné návrhy zaslat do 27. 9. na PV.

Miroslav Gloss
 

Právě přítomno: 274 hostů a žádný gestor