Nahoru

Právní poradenství, ochrana a pomoc

V článku je upozorněno na nepodepisování různých pracovněprávních a personálních dokumentů zaměstnanci, aniž by se s jejich obsahem řádně seznámili, popřípadě si vzali tzv. čas na rozmyšlenou, není-li jim obsah zcela jasný anebo s ním nesouhlasí. Jedná se zejména o podepisování dohod o - skončení pracovního poměru; změny pracovní smlouvy; uznání závazku k náhradě škody a dohody o způsobu náhrady škody; protokolu o projednání náhrady škody podle ustanovení § 263 ZP; odškodnění pracovního úrazu apod. Je zdůrazněno, aby členové OSŽ dostatečně vnímali svou odpovědnost za právní jednání v písemné formě (podpis), který je téměř nenapadnutelný. A rovněž sdělení některých vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele, že tyto dohody (nebo jiné písemnosti) musí podepsat ihned jsou naprosto irelevantní.

 

V seznamu je aktuální přehled smluvních advokátů a právníků OSŽ (místa působení a kontaktní telefonní čísla), kteří poskytují právní poradenství.

 

V článku je konstatováno, kdy se použije tento institut.Dále je zdůrazněna povinnost zaměstnavatelů před dnem nabytí účinnosti přechodu práv v dostatečném časovém předstihu, nejpozději 30 dnů před přechodem práv a povinností, informovat odborovou organizaci a uvedené záležitosti s ní projednat a povinnost zaměstnavatelů s odborovou organizací projednat za účelem dosažení shody: stanovené nebo navrhované datum převodu; důvody převodu; právní, ekonomické a sociální důsledky převodu pro zaměstnance; připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům. Ve stati je připomenuta závaznost obsahu kolektivní smlouvy uzavřené u dosavadního zaměstnavatele a skutečnost, že závazky vyplývající z takové kolektivní smlouvy zavazují rovněž přejímajícího zaměstnavatele po dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku.

 

 

V doporučení, které je určeno všem fyzickým a právnickým osobám v působnosti OSŽ (např. ZO OSŽ, Výborům OSŽ apod.), kteří zpracovávají a uveřejňují údaje (informace) na svých webových stránkách, je opakovaně a důrazně doporučeno, aby všichni objektivizovali, resp. přehodnotili veškeré informace zveřejněné na svých webových stránkách, které by mohly zejména obsahovat osobní a citlivé údaje a obchodní tajemství. V souvislosti s tím je doporučeno, aby byly zejména webové stránky provozovány v souladu s platnou legislativou a v činnosti ZO OSŽ a dalších odborových orgánů byly důsledně dodržovány právní předpisy s důrazem na zmíněné oblasti a instituty.

 

Tento formulář je volně ke stažení pro členy OSŽ a ZV ZO OSŽ k vyplnění žádosti o poskytnutí právní pomoci zastoupením v řízení před soudem (po předchozí poradě s ESO OSŽ - ústředí). Vyplněný formulář následně zasílá ZV ZO OSŽ na ESO OSŽ - ústředí k zpracování a přípravě na jednání Představenstva OSŽ.

 

V uvedeném doporučení je zvýrazněno jedno z nejdůležitějších práv (desatera) zaměstnanců bezprostředně po mimořádné události (dále jen MU), a sice nevypovídat s ohledem na jejich psychický a fyzický stav v souvislosti s MU. Možnost a účelnost využití tzv. krizové linky OSŽ, kde je poskytován nepřetržitý právní servis s možností doporučení smluvního advokáta k zastupování v dané MU. Je zde zdůrazněno, že si členové OSŽ v některých případech neuvědomují, že učiněná výpověď nebo podpis určité písemnosti, může mít pro ně do budoucnosti významné negativní důsledky, mnohdy nevratné, které nelze vůbec změnit anebo je lze změnit pouze velice obtížně. Zaměstnavatelé jsou si plně vědomi práva nevypovídat jako základního práva zakotveného v Listině základních práv a svobod a toto právo začlenili i do svých Pracovních řádů.

 

V uvedeném članku je vysvětlena definice dovolené a její účel. Dále jsou rozebrány základní druhy dovolené ze zákoníku práce, problemtaika čerpání dovolené. Je zdůrazněno, že nahrazení čerpání dovolené poskytnutím peněžitého plnění ve výši průměrného výdělku lze pouze v jediném případě, a to když končí zaměstnanci pracovní poměr a ke dni jeho skončení zůstává zaměstnanci nevyčerpaná dovolená. Je zde uveden i institut hromadného čerpání dovolené, zejména jeho výjimečnost a podmínky dohody zaměstnavatele s odborovou organizací. V závěru članku jsou uvedeny dva typy krácení dovolené. Velice významné jsou zejména práva odborové organizace v problematice dovolené jako například: možnost sjednat v kolektivní smlouvě vyšší počet dnů (týdnů) dovolené (§ 23 odst. 1 ZP); předchozí souhlas odborové organizace s určením čerpání dovolené zaměstnavatelem podle písemného rozvrhu čerpání dovolené (§ 217 odst. 1 ZP); dohoda s odborovou organizací při určení hromadného čerpání dovolené (§ 220 ZP); projednání s odborovou organizací, jestli se jedná o neomluvené zameškání práce zaměstnance (§ 348 odst. 3 ZP).

 

V článku je rozebrána povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru. Dále je uvedeno, co vše je nezbytné v potvrzení o zaměstnání uvést. Dále se na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení uvádějí údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Rovněž je rozebráno méně obvyklé potvrzení o zaměstnání při smrti zaměstnavatele - fyzické osoby.

 

Uvedený článek se zabývá tím, jaká je reálná skutečnost, když si jednotliví členové OSŽ vysvětlují poskytování právního poradenství vlastním způsobem, mj. aby se potvrdil jejich názor na věc (tzn. že mají určitě pravdu). Při své žádosti o poskytnutí právního poradenství by měli členové OSŽ poskytnout úplné informace subjektu (který poskytuje poradenství) k dané věci (nic nezamlčovat), kterou chtějí řešit. Na základě neúplné informovanosti uvedeného subjektu mohou členové OSŽ obdržet různá i protichůdná stanoviska. Na závěr článku je zdůrazněno, že by členové OSŽ měli zachovávat posloupnost a pravidla ve smyslu ŘPP OSŽ.

 

V článku je, za účelem ochrany práv a oprávněných zájmů členů OSŽ v souvislostech s případnými MU, doporučení dbát následujících pravidel (desatero), kde jsou zdůrazněna zejména první tři pravidla bezprostředně po vzniku MU: 1) volat krizovou linku, 2) nechat se vystřídat v zaměstnání, 3) nevypovídat, nic nepodepisovat.

 

V uvedeném jsou informace o důležitých telefonních číslech, která členům OSŽ mohou pomoci při řešení mimořádných událostí, dále v oblasti bydlení a v pracovněprávní oblasti. Prvním číslem je číslo tzv. krizové linky OSŽ; dalším číslo tzv. duhové linky, tj. právního poradenství poraden SON v oblasti bydlení a číslo poradenské infolinky, která byla zřízena v rámci projektu ČMKOS a ASO v oblastech zákoníku práce, pracovního práva v praxi a problémy v zaměstnání.

 

V informaci je sděleno stanovisko OSŽ k návrhu věcného záměru zákona o stávce a výluce. ASO, tj. i OSŽ zásadně odmítá předložený návrh vládou ČR, který směřuje k omezení demokratického práva na stávku, zaručeného Ústavou České republiky a požaduje zachování dosavadního právního stavu.

 

V článku je rozebráno rozhodnutí Ústavního soudu ČR, který vyhověl bývalému strojvůdci - členovi OSŽ a dal mu novou šanci na dorovnání starobního důchodu. Jedná se o problematiku tzv. „slovenských důchodů“, o právo jmenovaného na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, na rovné zacházení a respektování zákazu diskriminace.

 

V článku je doporučováno členům OSŽ nepodepisování závazků o náhradě škody v době, kdy škodní událost spáchala cizí osoba a Policie ČR ještě tuto událost nevyřešila (např. odložení věci nebo zjištění pachatele a zahájení jeho trestního stíhání apod.). Předcházení tomu, aby zaměstnanec po úhradě škody sám vymáhal tuto škodu po skutečných vinících.

 

V článku je charakterizována pracovní pohotovost, podmínky, místo držení pracovní pohotovosti, její účel. Nutnost souhlasu zaměstnance s pracovní pohotovostí a nutnost písemné dohody o držení pracovní pohotovosti, i v souvislosti s pracovní dobou.

 

Ve stati je charakterizován pojem pracovního posudku. Dále je zdůrazněné, že posudek o pracovní činnosti (pracovní posudek) je dokument (soubor dokumentů) odlišný od potvrzení o zaměstnání; má taky odlišný obsah i odlišný právní režim. Vydání pracovního posudku rovněž jako u potvrzení o zaměstnání nastává v souvislosti se skončením pracovního poměru zaměstnance. U pracovního posudku je povinnost zaměstnavatele jej vydat vázána na žádost zaměstnance.

 

V článku je rozebráno velké nebezpečí spočívající v bianco směnkách ze strany dlužníků. U věřitelů je tato bianco směnka velice dobře vymahatelná. Nebezpečí spočívá v tom, že v bianco směnce není vyplněna definitivní částka, která se doplňuje dodatečně. To může vést až k situaci, kdy spekulant v pozici věřitele do směnky napíše jinou částku, než činí skutečně půjčená částka.

 

V článku je konstatováno, že z pohledu trestněprávního je presumpce neviny princip, podle kterého je na účastníka trestněprávního řízení v různých fázích řízení pohlíženo jako na nevinného. Odpovědnost za dokazování viny leží na žalobcích, žalovaný nemusí dokazovat svou nevinu.

V pracovním právu obecně platí, že každý zaměstnanec odpovídá pouze za škodu, kterou zaviní. Tuto vinu mu přitom zaměstnavatel musí prokázat (zaměstnanec je nevinen, dokud mu zaměstnavatel neprokáže opak). Odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci je vždy objektivní, bez ohledu na zavinění, i bez ohledu na skutečnost, zda škodu zaměstnanci způsobil sám zaměstnavatel. Odpovědnost zaměstnance je vždy subjektivní.

Presumpce viny zaměstnance platí pouze v případech, kdy zaměstnanec podepíše „dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování“ nebo „dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí“.

 
 
 
Powered by Phoca Download

Právě přítomno: 254 hostů a žádný gestor