V dopravní kanceláři železniční stanice Pečky mají malou výstavu – papírové modely pečeckého nádraží a dvou vlakových souprav – CityElefantu a vlaku EuroCity. Jejich autorem je Karel Zelenka, výpravčí z nedaleké Velimi.

Modelářství se věnuje od svých patnácti let. „Některé modely jsem tehdy dělal jako výzdobu, něco z toho i jezdilo na plastových podvozcích u mě doma," vypráví. „Konkrétně ale modely CityElefantu a soupravy vlaku EuroCity s ´esem´ vznikly před patnácti lety, když jsem na dráze jako dozorce výhybek začínal. Byly to čistě papírové modely s papírovými podvozky. To nebylo nikdy funkční, to byla jenom dekorace. A ten model nádraží dělal jeden z tamních kolegů," dodává s tím, že každý papírový model si musel nejprve rozkreslit na počítači a poté vytisknout, vystřihnout a slepit.
Ale nezůstalo jen u papírových modelů, Karel Zelenka se ve svém volném čase věnuje především stavbě klasických modelů a kolejiště velikosti H0. Během několika let mu začalo být v domě u rodičů těsno. Však také postupně na 25 metrech čtverečních vyrostlo ve sklepě velké modelové kolejiště s úctyhodnou délkou kolejí 250 metrů, na kterém jezdilo více než dvacet souprav. V čele vlaků pak jako věrné kopie jezdily modely Bardotek, Laminátek, Hrbatých nebo slovenských Goril.
„Nedávno jsme se s manželkou přestěhovali do nového domku, který jsme si postavili, a tam je už počítáno i s místností na modely," vypráví dále. Nové kolejiště prý nebude už tak velké, ale bude dokonalejší. „Od té doby, co jsem začal stavět modelové kolejiště, se hodně změnily postupy, materiály i technologie, takže například některé stavby z počátku mého modelování se mi už tolik nelíbily, tak jsem je začal postupně nahrazovat lepšími a dokonalejšími."
Většinu modelů lokomotiv a vagonů si sám postavil. Byl to donedávna jediný způsob, jak získat typická česká vozidla. Velké firmy vyrábějící modelovou železnici jsou zahraniční a tomu odpovídal i jejich výrobní program. Ale v posledních letech se situace mění a tyto zahraniční výrobci přicházejí na trh i s českými lokomotivami a vozy. Základem mu tak byly malosériově vyráběné výlisky, které následně sestavil, opracoval, obrousil, nabarvil a doplnil o obrovské množství detailů - jako například o držáky střešních rozvodů či sběrače. „Samozřejmě, elektrická lokomotiva je složitější než dieselová. I když je to v podstatě stavebnice, úplně bez práce to není," směje se. Jeho mašinky jsou však díky těmto detailům věrnými kopiemi skutečných lokomotiv. Mezi třemi desítkami modelů hnacích vozidel je i pendolino přestavěné z italského. „Ten tvar, jak ho tady vidíte, už to v podstatě mělo, jen je tam třeba jiná klimatizace. Celá ta střešní výzbroj je dodělávaná podle skutečnosti," přibližuje detaily. Pendolino v sestaveném stavu (jako klasická sedmivozová souprava) měří na délku přes dva metry!
Železniční modelářství není jen stavba lokomotiv a vozů, ale výsledné kolejiště je přesným obrazem konkrétní krajiny v určitém ročním období, doplněné o množství staveb, postav a výjevů ze skutečného života. Modely Karla Zelenky se ale příliš nepokocháte, běžnému zájemci zůstávají skryty. „Výstav se nezúčastňuji. Pouze jsem se podílel na stavbě kolejiště, které je veřejně přístupné v kulturním domě ve Žďáru nad Sázavou. Tam jsem stavěl tři viadukty a půjčoval jsem jim i nějaké modely. Ještě v současné době tam jezdí dvě moje soupravy," říká.
Když se sečte vozový park Karla Zelenky, je z toho slušné depo – asi třicet hnacích vozidel a zhruba 250 osobních a nákladních vagonů. Jak dlouho trvá postavit jedno takové hnací vozidlo? zajímám se. „Záleží na tom z čeho, z jakého materiálu se vychází, ale obecně platí, že to jsou desítky hodin," odpovídá s tím, že základem jsou většinou epoxidové výlisky. „Ty si kupuji na modelářských burzách a setkáních, kde se sejdou modeláři, kteří to vyrábějí na zakázku. Karoserii nesestavuji, většinou si koupím už jakýsi prefabrikát."
Není žádným tajemstvím, že se jako výpravčí SŽDC občas nechává inspirovat skutečnou železnicí. „Skutečná železnice je mi opravdu velkou inspirací," připouští. A že je ve Velimi stále čím se inspirovat! Železniční stanice Velim je přípojnou stanicí pro Železniční zkušební okruh v Cerhenicích. Před velimskými výpravčími se jen tak něco neutají. „Jedině, když to sem přijede za jiné směny," směje se. Ostatně, když se zeptám na žhavou novinku posledních dní, má hned několik v rukávu. „Například nejmodernější lokomotivy z rodiny lokomotiv Traxx od firmy Bombardier. Nedávno tady bylo i italské pendolino pro Polsko."
Jako výpravčí pracuje na dráze deset let, tím se mu splnil klukovský sen. „Dráhu mám rád od malička, ale původně jsem chtěl být strojvedoucím. „Jenže jsem na dráhu přišel v době, kdy se strojvedoucí propouštěli, takže mně nezbylo nic jiného, než se stát dozorcem výhybek a následně výpravčím," přiznává. A co jeho koníčku říkají nejbližší, rodina? „Rodina mě podporuje. Už jen to, že mám v domě jednu místnost pro mého koníčka, to potvrzuje. Když jsme plánovali náš současný dům, tak se s místností na modely počítalo, je nad garáží. Takže se už stavěla dostatečně velká garáž, aby byl i dostatečně velký prostor nad ní. Ostatně manželka věděla, do čeho jde, protože to viděla u mých rodičů," dodává s úsměvem.
Michael Mareš
Modely a modelové kolejiště Karla Zelenky si můžete prohlédnout nejen v níže přiložené fotogalerii, ale i na www.kolejiste-zelenka.wz.cz