Důležitost železničního napojení na vysokorychlostní tratě v okolních státech, liberalizace železniční dopravy či vedení sociálního dialogu, financování rozvoje dopravní infrastruktury, to byla témata, kterým se na slavnostním zasedání Ústředí Odborového sdružení železničářů v Domě Bohemika v pražských Vysočanech v úterý 24. března 2015 věnoval předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Vedení sociálního dialogu
Jsem rád, že se nám v posledním roce podařilo nastartovat novou kapitolu v oblasti sociálního dialogu v České republice. Zintenzívnili jsme jednání tripartity, kam koneckonců chodí i vaši zástupci. Tripartita se schází každý měsíc. Stejně tak jsme i změnili systém projednávání jednotlivých vládních dokumentů, to znamená, že nestavíme tripartitu před hotovou věc, ale snažíme se, aby triartita, sociální partneři, tedy zástupci odborů a zaměstnavatelů, byli zapojeni už do přípravy klíčových koncepčních dokumentů. A jsem také rád, že pokud šlo o hlavní strategické materiály vlády, jako například státní rozpočet na letošní rok, tak se nám podařilo dokonce i získat podporu tripartity. Myslím, že je to příjemná změna oproti minulosti, kdy tady v zásadě probíhala otevřená válka, probíhaly tady stávkové pohotovosti a demonstrace v ulicích. Je to změna k lepšímu a mým cílem je, abychom takovéto tempo a hloubku sociálního dialogu udrželi i v budoucnosti.

Železniční napojení na vysokorychlostní tratě v okolních státech
Vláda má zájem na tom, aby se v České republice železnice, železniční doprava, rozvíjela a modernizovala. V minulých letech jsme v řadě oblastí zaspali. Mám tím na mysli nejmodernější nebo nejzajímavější projekty, které se dnes rozvíjejí v západní Evropě, a to je například otázka vysokorychlostní železnice. Když se podíváte na to, co je připraveno v České republice, tak toho není mnoho. Osobně bych pokládal za jeden z důležitých úkolů pro naši vládu, aby tady po nás zůstal výrazný pokrok z hlediska přípravy vybudování vysokorychlostní železnice v České republice. Myslím si, že musíme udělat všechno pro to, abychom se propojili se západní Evropou. My již vedeme dialog se Saskem, s Bavorskem, vedeme ho s německou vládou a snažíme se je získat pro myšlenku napojení České republiky na vysokorychlostní železnici. A Samozřejmě u nás se musíme bavit o propojení Brna, Prahy a Ostravy do budoucna tak, aby tyto projekty byly připraveny, protože pokud budou připraveny, tak můžeme na ně čerpat evropské zdroje, protože samozřejmě z národních prostředků to nikdy nepostavíme.
Druhou oblastí je přirozeně naše snaha zajistit, abychom měli dostatek prostředků na dokončení modernizace železničních koridorů a abychom měli prostředky na údržbu železničních tratí v naší zemi. A to je otázka rozpočtu, rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a také to, aby i pro příští rok byly výdaje do oblasti dopravní infrastruktury prioritou vlády tak, jak tomu bylo i pro rok 2015, protože, jak jistě víte, se nám podařilo tyto objemy finančních prostředků navýšit.

Role státu v oblasti provozu na železnici
Cílem vlády je udržet vliv státu ve společnosti České dráhy a ve společnosti ČD Cargo. Nechystáme se České dráhy ani ČD Cargo privatizovat, žádné privatizační plány nejsou součástí ani programu vlády, ani koaliční smlouvy. A pokud je tedy nehodláme privatizovat, tak přirozeně máme zájem na tom, aby se stabilizovala jejich ekonomická situace. Záleží nám na tom, aby se zlepšila ekonomická situace Českých drah, aby se dále stabilizovala ekonomická situace společnosti ČD Cargo, která si skutečně v minulých letech prošla údolím stínů, a teď je důležité, aby tato společnost našla svoji pevnou pozici na trhu. Musíme reagovat i na poměrně vysokou míru zadlužení, kterou dnes České dráhy mají. Ona byla spojena s výraznou modernizací vozového parku v minulých letech i se snahou využít zdroje, které byly k dispozici z Evropské unie. A je samozřejmě potřeba, aby vláda hledala možnosti, jak vysokou míru dluhové služby v rozumném horizontu snížit. Samozřejmě se musí také dořešit otázka železniční infrastruktury, to znamená, jestli se sjednotí držení většiny železniční infrastruktury pod Správu železniční dopravní cesty.

Liberalizace dopravy na železnici
Klíčové téma, které je velmi složité a vytváří velké napětí. Myslím si, že liberalizace nemůže být samoúčelná, nemůže být ideologická, ale musí vést k tomu, že se reálně zlepší služby pro veřejnost, že stát bude schopen zajišťovat veřejnou službu v oblasti dopravy a že liberalizace samozřejmě bude probíhat takovým tempem, aby se na ni České dráhy mohly připravit a aby ji i zvládly. To znamená, aby i po liberalizaci tady České dráhy zůstaly jako klíčový národní dopravce, který bude ve vlastnictví České republiky. Tady je důležitá i spolupráce s kraji. Pokládám za velmi důležité, aby bylo co nejdříve zahájeno jednání s kraji o tom, jak se dále bude pokračovat z hlediska železniční dopravy v regionech. Tady fungovalo a funguje Memorandum, které bylo uzavřeno na určitou dobu, a ta lhůta vyprší. Myslím si, že by bylo dobré se v dostatečném předstihu dohodnout na nové formě pokračování dohody s kraji, která by umožnila zajistit dopravní obslužnost, udržet pozici Českých drah na trhu a současně najít finanční prostředky na další modernizaci vozového parku. Klíčová musí být i otázka zlepšení služeb pro spotřebitele a udržení dopravní obslužnosti, nikoliv snaha ideologicky postupovat a nedívat se napravo a nalevo.

Financování rozvoje dopravní infrastruktury
Máme možnosti a je potřeba, abychom se je naučili využívat pro financování rozvoje dopravní infrastruktury. Myslím si, že potřebujeme udělat reformu zákonů, které nám umožní zrychlit investice, byť železnice je tady na tom lépe než silniční infrastruktura, protože investice do ní se daří realizovat rychleji. To samozřejmě souvisí s povahou železnice a s tím, že se investuje primárně do modernizace stávajících sítí, nikoli do výstavby nových. Ale musíme zároveň hledat možnosti, jak využít i Junckerův balíček pro některé modernizační akce, které v rámci EU existují a které slouží na propojení železniční infrastruktury. To znamená mobilizovat zdroje pro to, abychom v příštích letech měli v České republice moderní a konkurenceschopnou železnici, která bude schopná nabídnout občanům konkurenceschopnou službu z hlediska jejich osobní přepravy, ale současně abychom tady také měli železnici, která má spokojené zaměstnance, kterým je schopná zajistit slušnou odměnu a důstojné pracovní podmínky.
Michael Mareš