Dne 17. 11. 2011 ve 22.47 hodin došlo ke vzniku mimořádné události - k vykolejení prvního podvozku hnacího drážního vozidla osobního vlaku Os 6256 přepravujícího cca 27 osob a jedoucího ve směru ze železniční stanice Pardubice-Rosice nad Labem do železniční stanice Stéblová. V souvislosti s touto nehodou byli obviněni dva zaměstnanci SŽDC, s. o., Správy tratí Pardubice.

Bylo jim kladeno za vinu, že ve dnech předcházejících vzniku lomu koleje nesprávně (alespoň podle rozhodnutí soudů stojících na závěrech učiněných Drážní inspekcí) vyhodnotili vady na kolejnici, nezabránili v jízdě vlaků přes inkriminované místo a tím zavinili mimořádnou událost. Za to byli pravomocně odsouzeni podmíněnými tresty odnětí svobody a bylo rozhodnuto o náhradě škody. Obvinění zaměstnanci se však se závěry soudů neztotožnili a prostřednictvím svého obhájce podali dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS ČR). Letos v červnu bylo advokátovi obviněných zaměstnanců JUDr. Karlu Baborákovi doručeno usnesení NS ČR, kterým byla zrušena odsuzující rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně u obou členů OSŽ a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání. Ve čtvrtek 8. 10. 2015 na Okresním soudu v Pardubicích probíhalo další hlavní líčení.

O odpovědi na některé otázky, související s mimořádnou událostí, jsme požádali
advokáta obou obviněných zaměstnanců SŽDC, s. o., JUDr. Karla Baboráka

Pane doktore, můžete ve stručnosti čtenářům blíže popsat, o co konkrétně v této kauze jde?
S ohledem na zájmy mých klientů nebudu podrobně rozebírat celou kauzu, nicméně co lze uvést, je to, že při této mimořádné události sehrála údajně hlavní roli vada kolejnice, její trhlina, respektive lom, tedy indicie, které měly být zjistitelné pochůzkou a pohledem (jde o přítomnost tzv. černých teček na hlavě kolejnice). Jenže přes všechna zjištění, která byla dosud provedena, se doposud nepodařilo hodnověrně prokázat odpovědnost žádných osob, byť dva trestně stíhaní zaměstnanci SŽDC, které v této věci zastupuji, byli v předcházejícím období již pravomocně odsouzeni. NS ČR ale nakonec na základě obhajobou podaného mimořádného opravného prostředku, tzv. dovolání, obě dvě soudní rozhodnutí, tedy rozsudek Okresního soudu v Pardubicích i Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (Pardubicích), zrušil a věc vrátil zpět k novému projednání k Okresnímu soudu v Pardubicích. V současné době tedy probíhá nové dokazování a právě dnes (ve čtvrtek 8. 10. 2015) měl být vyslechnut svědek, který se sice do Pardubic dostavil, ale nakonec namísto u soudu skončil v nemocnici na kardiologickém oddělení. Protože se jedná o svědka, jehož nevyslechnutí v předcházejících řízeních bylo jednou z vad trestního řízení v projednávané věci a pokyn NS ČR jasně zní jej vyslechnout, hlavní líčení netrvalo dlouho a bylo odročeno s přihlédnutím k této skutečnosti.

Existuje nějaký precedens pro situaci, ve které se tito zaměstnanci nyní nacházejí?
V současnosti lze k věci sdělit jen tolik, že se jedná svým způsobem o kauzu sui generis, tedy o kauzu svého druhu, českými soudy nikdy neřešenou. Je již ovšem zřejmé to, že dokazování dozná - a již se tak děje - výrazných kvalitativních změn směrem k objektivnímu zjištění příčin a okolností vykolejení vlaku. V každém případě bude zajímavé sledovat vývoj této kauzy i ve světle původní interpretace orgánů, které ji vyšetřovaly, tj. zejména Drážní inspekce a Policie ČR. Podstatné je to, že usnesení NS ČR, kterým byla zrušena dvě předcházející soudní rozhodnutí, dává plně za pravdu obhajobě oproti všem těm závěrům těchto vyšetřovacích složek, které chtěly činit odpovědnými za vznik mimořádné události právě oba zaměstnance SŽDC, s. o.

A pokud by byli i přes vrácení věci soudu prvního stupně oba zaměstnanci SŽDC, s. o., odsouzeni, co by to mohlo znamenat pro provoz drah?
Předně připomínám, že trestní řízení je dvojinstanční, takže by se zřejmě opakoval scénář nám již známý. Osobně se domnívám, že ať soud v této věci rozhodne jakkoliv, ta či ona strana, která nebude s verdiktem soudu spokojená, zcela jistě proti rozsudku podá odvolání. Minimálně již z toho důvodu, že se jedná o precedentní kauzu takového druhu, v ČR dosud nesouzenou, kdy o náhledu na tuto problematiku bude třeba mít jasno i z pohledu do budoucna. Co lze málo říci k věci je to, že pokud by se moji klienti měli chovat skutečně tím způsobem, jaký dovozovala předchozí soudní rozhodnutí, která ale byla následně zrušena usnesením NS ČR, pak vzhledem k bezpečnosti železničního provozu při zjištění tzv. černých teček na kolejích nelze vyloučit, že by začalo docházet k preventivnímu vylučování kolejí, a to až do doby, než by se defektoskopickou kontrolou koleje zjistilo, že na nich žádná závada, popř. potencionální vada, není. Teoreticky vzato do důsledků, mohli bychom na řadě tratí předpokládat úplné zastavení provozu až do doby, než se zjistí, že inkriminovaná kolejnice je v pořádku. Musím ale podotknout, že tyto v dané kauze takzvané vady, nejsou vadami v právním smyslu interního předpisu SŽDC. Kdybychom to tedy brali tak subjektivně, jak to dosud braly soudy před zrušením jejich rozhodnutí NS ČR, tak bychom skutečně mohli mít zastavený provoz v celé republice, tedy všude tam, kde by se ony tzv. černé tečky na kolejích vyskytovaly, respektive vyskytují.
Dále bych tuto problematiku zatím nerozváděl, protože další úvahy a závěry tímto směrem jsou předčasné. Určitě si ale nemyslím, že by v současnosti taková situace bezprostředně hrozila, tedy, že by z opatrnosti byly vylučovány koleje při zjištění černých teček na hlavách kolejnic, ale v blízké budoucnosti se to samozřejmě vyloučit nedá. To by zřejmě záleželo na výsledku pravomocného soudního rozhodnutí.

Říká se, že v této kauze jsou namočeni i výpravčí…?
Výpravčí v tuto chvíli ve hře nejsou, i když taková snaha tady zpočátku byla zaznamenána. Je však pravdou, že v občanskoprávním řízení byli zažalováni o náhradu škody podle zákoníku práce, a to i přes skutečnost, že v závěrečném hodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události jako osoby odpovědné uvedeni nejsou (viz předchozí článek v Obzoru k tomuto tématu). Osobně se domnívám, že ve věci skutečně nelze dovozovat žádnou odpovědnost výpravčích, protože výpravčí učinili vše pro to, aby splnili svoje povinnosti. Připomínám, že vlak vykolejil v minimální rychlosti 6 km/h, takže představa orgánů činných v trestním řízení, že mohlo v tomto konkrétním případu dojít k závažnému ohrožení osob na zdraví a životech a vzniku materiální škody, tak jak uváděla také Drážní inspekce, je v tuto chvíli, velmi jemně řečeno, diskutabilní a značně nadnesená. Konečně v tomto ohledu dal obhajobě za pravdu i jeden ze znaleckých posudků. Samozřejmě je na místě ctít pokyn NS ČR k vypracování revizního znaleckého posudku, který by měl i po této linii dokazování udělat ve věci zcela jasno. Je ale otázkou, nakolik to ještě bude, s přihlédnutím ke všem okolnostem a s odstupem doby, vůbec technicky možné. To platí, pokud se jedná o technickou stránku věci.
Pokud se jedná o otázku právní, pak je tady pro soud nepřehlédnutelný závěr obhajoby, podle kterého, pokud nebyly dány předpoklady pro vyloučení koleje, protože v daném případě nikdy nebyla zjištěna vada kategorie A podle předpisu S 67, kdy je nutno kolej vyloučit z provozu, pak ani nelze obvinit nikoho ze zaměstnanců SŽDC, s. o., z nevyloučení koleje. Tedy platí, že pokud zde neexistovala právní povinnost příslušného zaměstnance vylučovat kolej, nelze tohoto zaměstnance činit ani odpovědným za vznik mimořádné události. A samozřejmě jej nelze soudem uznat vinným a ukládat mu trest. O vině a trestu rozhodují v právním státě výhradně soudy a nikdo jiný.

Děkuji za rozhovor.
Michael Mareš