Bohumínská železniční stanice byla po vyhoření kabelových rozvodů v noci z 10. na 11. února pět dní mimo provoz. V úterý 16. února se sice provoz částečně rozběhnul, dálkové ovládání výměn, návěstidel, závor a dalšího zařízení je však nadále znemožněno a obnovení normálního provozu se v současné době odhaduje na několik měsíců až rok. Předsedy ZV OSŽ v Bohumíně Františka Pavlíka jsme se zeptali:

Jak se s touto situací vyrovnávají provozní zaměstnanci?
Podle mých poznatků je to situace, kterou zde snad nikdo nepamatuje. Pokud se týká zabezpečení jízd vlaků, vrátili jsme se o několik desítek roků zpátky. Jízda vlaků se zajišťuje telefonickým dorozumíváním, výhybky se zajišťují přenosnými zámky, veškeré doby posunu i jízdy vlaků se neúměrně prodlužují. To všechno samozřejmě působí na psychiku obsluhujících zaměstnanců, kteří z každé směny odcházejí naprosto vyčerpaní. Podobná situace je i u strojvedoucích, kteří jezdí přes nezabezpečené přejezdy, kolem zhasnutých návěstidel a stále s očima upřenýma na trať.

Po pěti dnech se podařilo zajistit průjezd vlaků alespoň po hlavních kolejích, stále však zůstává zavedena náhradní autobusová doprava. Porucha postihla i vlakové čety a zaměstnance osobních pokladen. Jaká je situace tam?
Náhradní autobusová doprava byla a je vcelku bez problémů, autobusů je dostatek. Potíž byla zpočátku jen v tom, že vlaky v Ostravě na náhradní autobusovou dopravu nečekaly. V současné době je již zaveden výlukový jízdní řád, který reaguje na delší jízdní doby, takže i tyto problémy jsou odstraněny. Cestující situaci vcelku chápou, ale vyskytnou se i takoví, kteří na dráhu nadávají. Ale to je snad věc, které se nedá nijak vyhnout. Osobní pokladny byly v prvních chvílích bez proudu a byly závislé na náhradních zdrojích, nyní již je i tento problém vyřešen.

V Bohumíně se tradičně zesilují a přepřahají vlaky, přijíždějící ze Slovenska. Protože v současné situaci to není možné, přešla tato technologie do sousedních stanic – Ostravy a Českého Těšína. Projevily se tyto změny také v práci bohumínských zaměstnanců?
Určitě. Například posunovači z Bohumína musí jezdit do Ostravy nebo do Českého Těšína, kde ale nemají dostatečné poznání. V Českém Těšíně navíc probíhá rekonstrukce stanice, což celou věc dále ztěžuje. To vše klade na pracovníky zvýšené nároky, ale zvládají to. Podobné je to i s ostatními zaměstnanci, kteří se na sestavování vlaků podílejí. Na druhé straně musely být posíleny stavy dozorců výhybek v Bohumíně, neboť jejich původní stav nestačí – všechny výhybky se musejí přetáčet ručně, zajišťovat přenosnými zámky a střežit. V Bohumíně je více než 150 výhybek, takže na to logicky nemohou stačit dosavadní stavy. Je trochu problém sehnat náhradní pracovníky, protože ti původní byli po zavedení techniky propuštěni nebo převedeni na jinou práci.

Děkuji za rozhovor a přeji všem železničářům v Bohumíně pevné nervy a dostatek sil ke zvládnutí této mimořádné a zdá se, že i dlouhodobé situace.
Miroslav Čáslavský

 

Právě přítomno: 304 hostů a žádný gestor