Rozhovor s místopředsedou OSŽ Mgr. Martinem Malým, který se koncem března zúčastnil 49. zasedání Mezinárodní konfederace odborových svazů železničářů a dopravních stavitelů a také sjezdu Ruského odborového svazu, obojí se odehrávalo v Moskvě. Sjezdu Ruského odborového svazu se jako hosté zúčastnili i zástupci zemí jako Německo, Francie, Rakousko, Indie a další. Hlavním tématem Mezinárodní konfederace odborových svazů železničářů a dopravních stavitelů bylo mzdové hodnocení železničářů a spolupráce odborů napříč zeměmi.

Ve vaší zprávě se zabýváte převážně mzdovým hodnocením železničářů, z toho, co jsem viděla, pro mě vyplývá, že na tom po finanční stránce nejsou čeští železničáři ve srovnání se zeměmi bývalého vlivu SSSR tak špatně.

Záleží, které hodnoty srovnáváte. Např. v přepočtu na konvertibilní měnu USD dle aktuálního kurzu je průměrná mzda našich železničářů dnes zhruba na úrovni kolegů v pobaltských zemích, kteří  jsou na tom v důsledku výrazného propadu kurzu rublu nyní výrazně lépe než železničáři v Rusku. Zajímavé je ale také třeba srovnání průměrných mezd železničářů s průměrnými mzdami v jednotlivých zemích. Ve většině zemí bývalého Sovětského svazu (stejně jako u nás) jsou mzdy železničářů v průměru vyšší než průměrné mzdy v těchto zemích a to v rozmezí cca 110 – 150 % průměrných mezd.  Výjimkou je Moldávie, kde průměrné mzdy železničářů dosahují pouze 85% národního průměru, Gruzie s 94 % a  trochu překvapivě také Ázerbajdžán, ropný producent, kde se po kolejích přepravuje vytěžená ropa, ale  železničáři tam pobírají pouze  61 % průměrné mzdy v zemi.

A jakým směrem se vyvíjí železnice na východě, zejména pak v Rusku?

Ruské železnice, stejně jako u nás, procházejí rozsáhlou modernizací. Ve spolupráci se zahraničními společnostmi se také mj. budují rychlodráhy. Například jednotky rychlovlaku Sapsan na trati Moskva – Petrohrad, uvedeného do provozu v roce 2009, dodala  společnost Siemens. Jedním z nejvýznamnějších rozvojových projektů je modernizace Bajkalsko-Amurské a Transibiřské magistrály.Pokračují také práce na projektové dokumentaci vysokorychlostní magistrály Moskva-Kazaň. Z hlediska globálního dopravního systému je úsek Moskva - Kazaň s plánovaným prodloužením do Jekatěrinburgu páteří ruské části plánovaného euroasijského vysokorychlostního koridoru Moskva - Peking o celkové délce téměř 7800 km.

V Rusku jsou železničáři až obdivuhodně organizováni v odborových organizacích, je to až přes 90 % všech zaměstnanců železnice. Jak si vysvětlujete takový zájem i u mladých lidí?

Také mne to velmi zaujalo a  jako první mne napadlo, jestli nejde o nějakou setrvačnost z minulosti, ale přes 60 % jsou mladí lidé do 35 let, to znamená noví zaměstnanci. Na tuto otázku odpověď bohužel nemám.  Během té krátké doby jsem neměl možnost více diskutovat s řadovými členy, abych třeba se zeptal, co se stane, nejste-li v odborech. Ale ruské železniční odbory zajišťují pro své členy také některé bonusy, které by mohly být pro mladé lidi určitým lákadlem.

Zaujal mne jednotný informační elektronický systém tamní odborové organizace  železničářů a k němu připojené karty pro každého odboráře, na kterou má slevy v řadě obchodů.

Ano, možnost využívat slev při nákupu zboží a služeb v různých obchodních řetězcích může být jednou z věcí, která lidem zatraktivňuje členství v odborech. Rozhodně bych byl rád, kdybychom něco podobného realizovali i u nás. Hlavním cílem tohoto projektu bylo vytvoření  jednotné elektronické evidence členské základny, který usnadňuje  komunikaci základních organizací s ústředím, které také získává dokonalý přehled o stavu členské základny v reálném čase.  Dělají na tom projektu už přibližně 3 roky, a téměř   800 tis. členů z celkového počtu cca 1,3 milionu členů již obdrželo elektronické karty, které mohou používat k uplatnění slev, jenž odborová organizace s různými obchodními společnostmi nasmlouvala. Aktuálně se jedná o cca 280 obchodních subjektů (včetně internetových obchodů nebo třeba čerpacích stanic), které mají své provozovny na více než 11 000 místech v Rusku. Benefity na této kartě jsou příjemným bonusem pro členy a odborovou organizaci v podstatě nic nestojí.

A jak se Rusko vyrovnává s ekonomickým propadem způsobeným poklesem cen ropy a sankcemi z Evropy?

Sankce bohužel postihly ekonomicky zejména řadové obyvatelstvo. Inflace v loňském roce dosáhla 12 %. Stouply ceny potravin, elektroniky a aut, zkrátka věcí z dovozu. Naopak místní podnikatelé tam  díky sankcím, které v některých oblastech výrazně omezily  konkurenci z Evropy, začali vyrábět více produktů a mohou nasadit vyšší ceny. Pokles cen ropy a omezení přístupu k zahraničnímu kapitálu však mají v souhrnu za následek propad kurzu rublu, snížení objemu investic, zpomalování hospodářství a celkové zhoršování kondice ruské ekonomiky.

Petra Sojková