Redakce Obzoru navštívila již druhou samostatnou výstavu jedné z nejvýraznějších umělkyň - tvořících pod hlavičkou FISAIC – Jarmily Šmerhové, výkonné tajemnice Českého zemského svazu FISAIC . Na výstavě „Proměny“ poprvé vystavovala samostatně obrazy a kresby. Jarmila Šmerhová je i úspěšnou fotografkou a začínající literátkou. U příležitosti její výstavy „NATURA“ v Galerii Spektrum v Komunitním centru aktivního života v Blatné, jsme jí položili několik otázek.

Jak dlouho se věnujete umělecké tvorbě, zejména malbě?
Malování mě vždycky bavilo, ale znáte život. V tom běhu běžných povinností není prostě čas a chybí ten správný impuls. K malování mne přivedl až FISAIC. Když jsem v roce 2005 vstoupila do FISAIC, tak jsme připravovali mezinárodní výstavu v Litoměřicích. Tam jsem se seznámila s manželi Grimovými, akademickými malíři, kteří vedli naše umělecké semináře. Díky nim jsem nasbírala řadu uměleckých zkušeností. Focení se věnuji déle, ale i k uměleckým fotografiím mne přivedl FISAIC.

Čemu všemu se věnujete? Víme, že jste také malířka, kreslířka, vaše pastely vynikají jemností a čistotou. Dále jste fotografka, co ještě děláte?
Fotím moc ráda, ráda maluji v plenéru, jsou to pro mě chvíle klidu a rozjímání. Ještě se věnuji psaní, teď nám vyjde ve FISAIC již třetí sbírka povídek, tam mám také jednu i s ilustrací. Do Literátů jsem vstoupila teprve nedávno a tohle bude moje první publikovaná povídka. V budoucnu bych si ráda vydala svůj cestopis na Bajkal. Psala jsem si na cestě velmi podrobný deník a udělala tisíce fotografií. Kniha fotografií je již hotová, obsahuje asi 200 fotografií, ale na deníku začnu pracovat asi až teď v důchodu, důchodkyní jsem se stala letos - posledního června. Dráhu opouštím s těžkým srdcem, strávila jsem na ní prakticky celý život. Práci ve FISAIC se ale samozřejmě budu věnovat dál.

Ve Švýcarsku jste nedávno získala ocenění za velmi dynamický obraz parní lokomotivy. Obraz je velice zajímavý svým provedením, je velmi tmavý, ale přesto nepůsobí depresivně…
Ano. Jsou to hodně tmavé obrazy, technika byla velmi náročná, takto tmavé obrazy nikdo moc nemaluje, protože je to opravdu složité. První obraz vznikl podle mé fotografie, kterou jsem vyfotila v Rumunsku na výletě s FISAIC do Banátu. Po cestě jsme se zastavili v železničním muzeu, kde byla řada historických lokomotiv. Ač se obraz zdá dynamický, lokomotiva stála. Způsob expozice, kterou jsem zvolila, způsobil právě ten efekt dynamičnosti. I fotografie získala ocenění na výstavě amatérských fotografů, tak jsem si řekla, že to prostě zkusím namalovat olejem. Přenesení na plátno ale provázela řada problémů, hlavně ta tmavost mi dala zabrat, ale myslím, že jsem to zvládla se ctí. Zejména díky pomoci jedné z lektorek FISAIC Věry Štemplové, která vyučuje olejomalbu.

A co další umělci sdružení ve FISAIC, vyčnívá někdo výrazně? Máte nějaký nový velký talent, ať už mezi fotografy, výtvarníky nebo třeba literáty?
To je těžké říct. Všichni dělají svojí uměleckou tvorbu již léta a všichni umí. Co nám chybí, jsou mladí lidé. U fotografů je to lepší, přece jen fotoaparátem vládne více lidí i více mladých lidí. Máme tam nejen fotografy důchodového věku, ale i aktivní zaměstnance. Mezi výtvarníky máme pouze jednu mladou dívku. Je velmi talentovaná a za ty tři roky, co se účastní kurzů a workshopů, které pořádáme, je u ní vidět veliký posun v technice. Snažíme se oslovit více mladých. Nyní, když se FISAIC dostal pod OSŽ, jsou naše stránky mnohem navštěvovanější. Členové OSŽ nahlédnou i na to, co se děje u nás ve FISAIC, když se chtějí podívat třeba na výsledky různých sportovních akcí železničářů.
Mám ale pocit, že mladé takové akce tolik netáhnou. Ani snad ne proto, že by se umění a tvorbě nevěnovali, ale nemají zájem se sdružovat a nechtějí být organizovaní - tvrdí, že je to přežitek socialismu. Myslím si ale, že v tomto případě je to hlavně na jejich škodu. Pokroků, kterých by mohli dosáhnout pod odborným vedením ve FISAIC, byť organizovaní, sami dosáhnou až po mnohaleté, mnohonásobné dřině, jestli vůbec. My se vzájemně podporujeme a hlavně vydáváme a vystavujeme i v zahraničí.

A co připravujete dále?
Umělecky teď zkouším abstrakci. Nikdy mne moc netáhla, ale jak umělecky rostu, začala mne k sobě vábit. Zkouším zachytit své pocity a dojmy. Asi nejsilnějším abstraktním obrazem pro mne je Povodeň. Velmi mne ty události emocionálně zasáhly a musela jsem to ze sebe dostat ven. S FISAIC vystavujeme každé dva roky v Česku a zatím se mi vždy podařilo se s mým dílem dostat i na zahraniční výstavy FISAIC. Letos v říjnu se chystá výstava ve Vídni, kde také vystavuji několik děl. Výstava bude otevřená celý měsíc.
-pbs-


Kam na výstavu?

Jarmila Šmerhová „NATURA“ Galerie Spektrum, Komunitní centrum aktivního života Blatná, Nádražní 661, 1. 10. až 30. 12. 2016, úterý až sobota 9 až 16 h, zahájení výstavy a setkání s autorkou 1. 10. 2016 od 16 h

Přijměte pozvání i na výstavu Železniční setkání v čase a prostoru, výstavu fotografií členů Českého zemského svazu FISAIC, skupiny foto, v Kulturním centru ZAHRADA (Malenická 1784, Praha 4 – Chodov) ve dnech 1. až 30. října 2016.
 

Právě přítomno: 232 hostů a žádný gestor