V sále Národního domu v České Třebové se v úterý 20. června 2017 sešli na konferenci Republikové rady seniorů (RRS) OSŽ delegáti z řad seniorů OSŽ, kteří byli na konferenci zvoleni jako zástupci všech odvětví železnice z celé republiky. Některých z nich jsme se zeptali, jak si vedou jejich kluby seniorů, a zde jsou odpovědi.

Stanislava Brejníková – ZO OSŽ železniční stanice Kralupy nad Vltavou
Důležitá pro činnost našeho klubu seniorů je aktivita ZV OSŽ. V našem případě si nemůžeme stěžovat – klub nám funguje, ze strany závodního výboru máme dostatečnou podporu, nechybí nám ani informace o dění jak v OSŽ, tak u našeho bývalého zaměstnavatele. Komplikace trochu působí organizační změny, které u původně jednoho zaměstnavatele nastaly a stále probíhají, někdy je v nové organizační struktuře podniku obtížné se vyznat. To může někdy způsobit, že se na seniory „trochu zapomene“ a ti pak rezignují a o další činnost v odborech se již nezajímají.

Jan Kejda – ZO OSŽ železniční stanice Znojmo
Jako někdejší předseda závodního výboru dobře vím, jak je důležité neztratit členy OSŽ, kteří odcházejí do důchodu. V naší ZO to je zavedeno tak, že s každým členem naší ZO, který odchází do důchodu, se rozloučíme a současně ho informujeme jako seniora o dalších možnostech při aktivitách v OSŽ. Několikrát za rok pořádá náš ZV OSŽ setkání bývalých zaměstnanců, na kterých jsou informováni o dění na jejich bývalém pracovišti. Senioři tuto možnost oceňují, vidí, že se na ně nezapomnělo, což je, myslím si, velice důležité.

Miroslav Grulich – ZO OSŽ DKV Olomouc
O seniory v naší ZO OSŽ je dobře postaráno. Náš klub seniorů, který funguje v rámci ZO OSŽ, spolupracuje s vedením ZV OSŽ našeho depa. Závodní výbor organizuje setkání seniorů, ti dostávají příspěvky na rekreace, jakož i peněžní příspěvky při životních jubileích. Co se někdy jeví jako problém, je fakt, že ze strany samotných seniorů není dostatečný zájem o aktivní práci v klubu, je to práce navíc a senioři mají také jiné zájmy – zahrádku, rodinu a podobně. Takže se trochu potýkáme s tím, jak naši práci ve výboru klubu organizovat a sehnat dostatek dobrovolníků pro zajišťování činnosti klubu.

Petr Hanáček, ZO OSŽ, železniční stanice Plzeň hl. n.
Novopečené seniory, kteří odcházejí do penze, zveme do našeho klubu při ZV OSŽ, kde je informujeme o jejich dalších možnostech, které jsou jim ze strany OSŽ nabízeny. Důležitá je především včasná informovanost, jak se vám jednou člověk ztratí takříkajíc z očí, je pak již těžké ho získat zpět. Náš klub má zhruba sto členů a v jeho rámci funguje třináctičlenný výbor, který organizuje a zajišťuje vlakové i autobusové zájezdy, dvakrát za rok setkání seniorů s hudbou a občerstvením. Zajímají nás i názory seniorů na využití jejich volného času. Pro starší lidi je důležité, aby neztratili kontakt se svým bývalým pracovištěm, čím častěji se setkávají na různých akcích, tím lépe.

Jiří Komrska – ZO OSŽ Elektrotechnika Hradec Králové
Náš seniorský klub pořádá pravidelná setkání s bývalými zaměstnanci v odvětví elektrotechniky. Máme zhruba 120 členů – seniorů, kteří se dobře znají a pokaždé si mají co vyprávět, nejen vzpomínat na léta strávená u železnice, ale také o současném životě v důchodu. Scházíme se každý měsíc, povykládáme, zavzpomínáme, jedenkrát za rok uděláme větší sezení. O tato setkání je velký zájem, vždy je vidět, jak senioři pookřejí, když se mohou sejít a společně si zavzpomínat. Troufám si říct, že taková setkání mají u nás lidé raději než například zájezdy.

Zbyněk Klimeš, ZO OSŽ PJ Liberec
V našem klubu seniorů máme seznam všech bývalých aktivních zaměstnanců našeho depa. Hlídáme si jejich životní výročí, zveme je na setkání, ke každým narozeninám posíláme přání. Setkáváme se zhruba jednou za měsíc v rámci naší provozní jednotky, dvakrát za rok se sejdeme v širším kruhu, včetně bývalých zaměstnanců z bývalých PJ, například v Turnově. To se nás pak sejde kolem stovky. Jenže léta přibývají, někdy už člověk všechno nestíhá. Já sám jsem po několika letech aktivní činnosti v Republikové radě seniorů již letos nekandidoval, místo mně byla zvolena Marie Urbánková.

Ptal se Miroslav Čáslavský