Jednou z členek osmičlenné organizační komise, která se zabývala přípravou VII. sjezdu OSŽ, je místopředsedkyně ZV OSŽ Ostrava a členka Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo Blanka Lomnančiková. Co bylo při přípravě sjezdu nejsložitější? Jak komise zvládala svoji práci? Čím je zajímavá Ostrava? A jak by mělo OSŽ vypadat po sjezdu? zeptali jsme se.

Zatím poslední sjezd OSŽ proběhl před čtyřmi roky v Nymburku, letos se jeho konání přesunulo na Moravu, do třetího největšího města v republice – do Ostravy. Čím může Ostrava přivítat delegáty VII. sjezdu OSŽ?
V Ostravě je dnes mnoho zajímavostí nejen přírodních, ale i kulturních a technických. Ostrava prošla v posledních letech mnoha výraznými změnami, byla zde utlumena důlní činnost (poslední uhlí na území města se vytěžilo v roce 1994). Důkazem hornické a hutnické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, což je bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury. V Ostravě je několik divadel a galerií, koná se zde každoročně od roku 2002 hudební festival Colours of Ostrava, známé jsou i divadelní Shakespearovské slavnosti nebo atletický závod Zlatá tretra.

Delegáti zřejmě nebudou mít čas si všechny pozoruhodnosti Ostravy prohlédnout, co je čeká v samotném centru sjezdového jednání?
V ostravském hotelu Clarion je vše připraveno k jejich přijetí. Zajištěno je prvotřídní ubytování, jednací sál nepostrádá nic, co je k jednání potřebné. Zajištěno je samozřejmě i stravování, doprava, technika a vybavení sálu. Celá organizační komise, která se na přípravě a zajištění sjezdu podílela, věří, že všechno klapne, a že delegáti možná ani nepostřehnou, kolik práce uspořádání takového sjezdu vyžaduje.

Jak organizační komise tuto náročnou práci zvládala?
Nejsložitější bylo dát dohromady všechny údaje a data, to znamená zkoordinovat možnosti hotelu s požadavky organizátorů sjezdu na ubytování a jednání pro cca 230 pozvaných. Ale vše se podařilo úspěšně zvládnout. Za Ostravu jsme byly v komisi dvě ženy – já a moje kolegyně Danuše Polášková za seniory. Dostávaly jsme pokyny z centra a co bylo potřebné, jsme zde zařídily. Převážná část organizační práce ale byla na bedrech zaměstnanců OSŽ v Praze, kterým patří velké poděkování.

Jak tedy konkrétně probíhala práce organizační komise?
Předsedou byl zvolen tajemník OSŽ Antonín Leitgeb, a byla to správná volba. Celá komise vzájemně spolupracovala, na jednotlivých zasedáních jsme dostávali konkrétní úkoly, přičemž hlavními koordinátory byl již vzpomenutý Antonín Leitgeb a vedoucí kanceláře předsedy OSŽ Helena Romanova. Já osobně jsem měla za úkol pomáhat při dopravě delegátů na sjezd. Myslím, že žádný delegát nezabloudí a všichni se dostanou včas na místo jednání. A v hotelu mají již zajištěn veškerý servis. Jednání bude náročné a naplánovaná je s trochou nadsázky každá jeho minuta.

Co byste delegátům sjezdu ráda připomněla, či sdělila?
Je nepochybné, že sjezd je nejvyšším orgánem OSŽ, koná se jednou za čtyři roky a na základě jeho závazných závěrů potom OSŽ další čtyři roky postupuje. Důležitost sjezdu OSŽ je tedy nezpochybnitelná, a práce, která je pro jeho přípravu potřebná, se nedá jen nějak odbýt – vše musí klapnout. Já osobně se domnívám, že na základě závěrů sjezdu by mělo OSŽ projít jakýmsi ´restartem´. V praxi to znamená mimo jiné začít využívat nové sociální sítě, nová média, zlepšit obraz celého svazu, který by měl být moderní organizací, a to nejen pro zaměstnance železnice.

Miroslav Čáslavský

 

 


 

Právě přítomno: 414 hostů a žádný gestor