Pavel Horna slouží jako výpravčí v železniční stanici Domašov nad Bystřicí již osmým rokem. Již od útlého dětství tíhnul k železnici – lásku k ní v něm vzbudil jeho otec - neželezničář. Poté co vystudoval železniční průmyslovku v Ostravě-Vítkovicích, začal sloužit v různých funkcích (dozorce výhybek, signalista, hláskař) na „krnovské“ trati (trať 310 Olomouc – Opava), i když dojíždí až z Opavy. Vystřídal zde za 15 let služby všechny železniční stanice patřící k řízení provozu Olomouc, až zakotvil jako výpravčí v Domašově nad Bystřicí. Procestoval všechny tratě SŽDC (dle mapy z roku 2003) a projel se rychlovlakem i na vzduchovém polštáři v Číně. Jeho velkým koníčkem je historie železnice, zejména na rodném Opavsku. Stal se jedním ze zakladatelů Opavského železničního klubu, spolupracoval při napsání několika brožurek o historii železnice, vlakem procestoval většinu zemí Evropy – až k ruskému Bajkalu a pořídil tisíce fotografií. V současné době připravuje k vydání povídání o událostech, které odposlouchal od železničních pamětníků.

Kromě toho, že píšete, fotografujete a pracujete pro železnici, vykonáváte také funkci předsedy dílenského výboru v ZV OSŽ Olomouc hl. n. Jaké záležitosti v současné době řešíte s vedením stanice?
Jsou to především pracovní záležitosti, například zkulturnění pracovní náplně výpravčích, chybějící ohřevy výhybek, nebo záchody, a také problematika krys, které nám okousávají zabezpečovací kabely. Na srdci mi také leží osud sousední hlásky Jívová, která má být zbourána, přestože je ve velmi dobrém stavu a nedávno opravená. Musím říci, že přednosta našeho provozního obvodu je k řešení všech námi vznesených problémů vstřícný, a co je možné, pokusí se zařídit. Některé větší problémy ovšem přesáhnou i jeho možnosti a kompetence, ale nemohu si stěžovat na nezájem o řešení našich provozních záležitostí.

Znamená to, že závodní výbor OSŽ Olomouc hl. n. vám při jednání s vedením stanice účinně pomáhá?
Ano, vedení ZV OSŽ v čele s předsedou Milanem Blažkem má pro řešení všech problémů jednotlivých dílenských úseků pochopení a snaží se, aby se problematické věci pohnuly z místa a nezůstávaly neřešené. Myslím si, že sloučení menších ZO OSŽ do jedné větší organizace je určitá výhoda, neboť ty by někdy jen těžko prosazovaly nápravu určitých věcí.

Dá se říci, že téměř veškerý svůj volný čas věnujete své životní zálibě, jíž je železnice. Co všechno se vám již podařilo a co máte v plánu v budoucnosti?
Hodně akcí se podařilo udělat pod hlavičkou Opavského železničního klubu, který vznikl v roce 2002. V loňském roce sice bohužel zanikl, ale za dobu své čtrnáctileté existence jsme uspořádali celou řadu výstav, zorganizovali jízdy historických vlaků, připomínali železniční výročí a vydali velké množství brožurek o historii jednotlivých železničních tratí, zejména na Opavsku. Osobně se věnuji historii úzkokolejné trati Třemešná ve Slezsku - Osoblaha a působím v obecně prospěšné společnosti Slezské zemské dráhy, která zde (mimo pravidelně jezdících vlaků Českých drah) provozuje výletní vlaky tažené parní lokomotivou.

Co všechno se dá zažít na takových jízdách parním vlakem?
Kromě zážitků s udržovanými parními lokomotivami U57.001 (Malý Štokr) a U46.002 (Rešica) samozřejmě také jízdu divukrásnou tratí sta oblouků (na dvacetikilometrové trati je sto dva oblouků!) v otevřených výletních vagonech, s informacemi, podávanými vlakovým rozhlasem, ale také občerstvení v pivním vagoně či možnost přepravy kol a dětských kočárků. Výletní vlaky jezdí tento rok od května až do prosince ve vyhlášené soboty a o prázdninách (červenec a srpen) každou sobotu a neděli. Parní vlaky jedou jednou denně z Třemešné do Osoblahy a zpět. Zájem o jízdy je veliký. Některé vlaky mají rozšířený program – například jedou jako pohádkový parní vlak, vlak na hudební léto, na dožínky, strašidelný vlak, gastrovlak či vlak na Martinské hody.

Jak vy sám osobně se na jízdách vlaků podílíte?
Jsem jedním ze zaměstnanců společnosti Slezské zemské dráhy, nyní ve funkci vlakvedoucí. S dalšími kolegy děláme na všem, co je potřeba – od údržby lokomotiv a vozů až po vlastní doprovod vlaků v historické uniformě. Kromě vlaků na Osoblažce se účastním také jízd dopravce Railway Capital, což je společnost místních drah, která pořádá jízdy víkendových vlaků, mimo jiné také na Opavsku. Pod hlavičkou této firmy jsem kompletně zajistil jízdy vlaků s historickým motorovým vozem Hurvínek M 131.1454 (z Kroměříže) a M131.1443 (ze Žiliny) v trati Opava – Svobodné Heřmanice, Ostrava – Hradec nad Moravicí, nebo Hlučín – Krnov, mám za tím účelem vydaný živnostenský list. I tyto vlaky se dvěma motorovými a dvěma přívěsnými vozy bývají zcela zaplněny.

Otázka na závěr: co byste přál našim železnicím?
Samozřejmě hodně spokojených zákazníků, kvalitní tratě a vozidla. Je škoda ubývajících starých zařízení (dřevěné závory, mechanická návěstidla, řídící přístroje, atd. atd.). Mnoha lidem to trhá srdce, ale je to holt nutná daň modernizaci. Alespoň na některých tratích je možno ještě zažít atmosféru doby, kdy vše bylo o umu lidských rukou a detailních provozních znalostech.

Miroslav Čáslavský