OBZOR ke stažení

Redakce čtrnáctideníku Obzor v minulých dnech obdržela několik dotazů týkajících se kolektivního vyjednávání u SŽDC a prolongace režijních jízdenek. O odpovědi na některé z nich jsme požádali Mgr. Martina Malého, předsedu OSŽ.

Dobrý den, zajímalo by mě teoretické řešení následující otázky - zaměstnavatel v kolektivní smlouvě slibuje stravenku každému zaměstnanci, jehož pracovní doba překročí 4,5 hodiny. Opravte mě, jestli se pletu, ale kdysi jsem to někde četl. Moje otázka tedy zní, zdali se to vztahuje i na práci „na dohodu“? Reálná situace je taková, že máme přerušenou noční směnu a pauzu delší než 4,5 hodiny, ve které pracujeme v režimu střežení pracoviště. Ve chvíli, kdy se zaměstnavatel tváří, že jde o zcela jinou práci (hůře placenou, nezapočítávanou do normy pracovní doby, nezapočítávanou do předdůchodových výdělků), neměl by tudíž, když jde o tak „jinou práci“, vzniknout aspoň nárok aspoň, s prominutím, na pitomou stravenku navíc?
Pokud se týká nároku na stravenku při střežení pracoviště, nárok na ni nevyplývá ze zákoníku práce, ani z kolektivní smlouvy SŽDC. Nárok uvedený v PKS se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru. Je však možné tento nárok sjednat přímo v dohodě o provedení práce, nebo v dohodě o pracovní činnosti. Jedná se o dohodu mezi SŽDC, zastoupenou ředitelem daného OŘ, a příslušným zaměstnancem. V některých OJ se tento nárok obvykle sjednává, a v jiných zase nikoliv. V současné době k tomu není žádný pokyn z GŘ, zda nárok na stravenku sjednávat či nikoliv.

Když už odborům nevadí, že podnik skrze přerušení okrádá zaměstnance o hodiny, neměli by odboráři v kolektivním vyjednávání příště tlačit na to, aby zaměstnanci - postižení touto legální zlodějnou - měli aspoň nárok na vyšší příspěvek na důchodové pojištění, s odůvodněním, že práce na dohodu snižuje dotčeným zaměstnancům vyměřovací základ k důchodu?
Tuhle otázku dostáváme velmi často. Je však třeba si uvědomit, že pokud bychom zaměstnavatele přitlačili k tomu, aby střežení bylo součástí výkonu práce v hlavním pracovním poměru, muselo by logicky současně dojít k tomu, že zaměstnanci pracující ve stanicích se střežením by museli mít nižší mzdu než zaměstnanci ve stanicích, kde hustota provozu střežení de facto neumožňuje. Zaměstnanci zatížených stanic by totiž určitě hlasitě a oprávněně argumentovali tím, že by nebylo spravedlivé, aby měli stejnou mzdu jako zaměstnanci na pracovištích, kde by třeba třetinu směny pouze střežili. Stávající úprava naopak nevyvolává žádný tlak na rozdílnou výši odměňování v základním pracovním poměru a střežení je jakousi brigádou umožňující přivýdělek k základnímu pracovnímu poměru za poměrně nenáročnou činnost střežení. Pokud se týká vyměřovacího základu na důchod, tento se počítá ze základního pracovního poměru a střežením, které je vykonáváno navíc na základě dohody mimo pracovní poměr, tedy není nijak ponížen.

Zajímalo by mě, jaký je současný stav v oblasti režijních výhod u jednotlivých podniků? Jak se posunulo naplňování memoranda?
V oblasti režijních výhod je situace taková, že se ČD ve spolupráci se zaměstnavateli ostatních držitelů režijních výhod prozatím stále ještě připravují na praktickou realizaci závazků z memoranda. Ze strany ČD již byla stanovena výše síťových časových příplatků (pro GVD 2018) na komerční vlaky a lanovku, které budou zaměstnavatelé svým zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům a svým důchodcům hradit (690 Kč pro dospělé a děti 15+ a 350 Kč pro důchodce a děti mladší 15 let). Stejně tak výše příplatku na zavazadla, který budou hradit pouze svým zaměstnancům (490 Kč). Na základě úhrady těchto příplatků ze strany příslušných zaměstnavatelů budou potom držitelům jízdních výhod při prolongaci na In kartu „nahrány“ současně s prolongací základních režijních výhod také tyto síťové příplatky na komerční vlaky a lanovku, případně zavazadla.
Byla už také stanovena výše jednorázového příplatku při použití komerčního vlaku nebo lanovky ČD režistou bez této aplikace (125 Kč). Prolongaci základních režijních výhod budou, stejně jako v minulých letech, hradit samotní držitelé (pro GVD 2018 - 1100 Kč zaměstnanci, 1250 Kč dospělí rodinní příslušníci a 600 Kč důchodci a nezaopatřené děti do 26 let). Ke všem těmto skutečnostem vydaly ČD pro držitele jízdních výhod podrobný informační list. Určitá jednání však ještě mezi dotčenými zaměstnavateli probíhají ve věci upřesnění databází jejich důchodců a jednotliví zaměstnavatelé také řeší optimální způsob nastavení komunikace se svými zaměstnanci a důchodci ve věci získání jejich souhlasu s úhradou výše uvedených „síťových časových příplatků“ zaměstnavatelem a poučení o daňových dopadech pro jednotlivé kategorie držitelů jízdních výhod. Pro samotné držitele je za těchto okolností aktuálně důležitá především skutečnost, že prolongace na rok 2018 dosud nebyla vyhlášena a své režijní výhody mohou prozatím beze změny užívat na základě prolongace na rok 2017 a to až do konce května 2018, pokud nebude v budoucím prolongačním opatření na rok 2018 ještě dodatečně stanovena jiná lhůta.

Michael Mareš
 

Právě přítomno: 264 hostů a žádný gestor