O připomínkách OSŽ k programovému prohlášení Babišovy vlády, o vytváření rovných podmínek pro všechny dopravce, o vytváření dostatečných zdrojů ze SFDI pro nárůst mezd u SŽDC a ŘSD, o tom, co se podařilo a co ne, jsme si povídali s předsedou OSŽ Mgr. Martinem Malým.
Máte za sebou půl roku ve funkci předsedy OSŽ; co se podařilo, co se nepodařilo, jak moc se lišily vaše představy od reality?
Domnívám se, že na seriózní bilancování je půl rok ještě krátká doba, nicméně v některých směrech už je snad určitý posun znatelný. Na sjezdu jsem například hovořil o potřebě posílení týmového charakteru práce a vůbec posílení spolupráce ve vedení OSŽ. Nechtěl bych zde mluvit za své kolegy, za sebe se však domnívám, že v tomto ohledu už jsme se za těch několik měsíců na úrovni Představenstva OSŽ, Ústředí OSŽ a odborného aparátu OSŽ-Ú již citelně posunuli vpřed.
Podařilo se také dosáhnout dohody, která byla vyjádřena podpisem memoranda o dalším pokračování jízdních výhod železničářů. Zavedení tzv. časových příplatků na komerční vlaky, které nově zaměstnavatelé železničářům, jejich rodinným příslušníkům a železničním důchodcům poskytují ve formě zdanitelného benefitu k dosavadním režijkám, je kompromisním řešením, které umožňuje pokračovat v poskytování jízdních výhod i v podmínkách postupné liberalizace osobní železniční dopravy, aniž by to národního dopravce České dráhy nepřiměřeně znevýhodňovalo v konkurenci s ostatními dopravci. Úspěšně se také posouváme v záležitostech postupné harmonizace vnitřních dokumentů OSŽ ve změněných podmínkách po VII. sjezdu OSŽ a také v reakci na změny v obecně závazné legislativě (např. GDPR).
Pokud bych měl hovořit o tom, kde je určitě před námi ještě mnoho úkolů, tak jsou to například záležitosti zlepšení propagace členství v OSŽ, větší využívání možností elektronické komunikace a administrativy a další rozšiřování členských výhod. Posun v těchto oblastech je však poměrně náročný na komunikaci, nebo jinak řečeno, je zde třeba absolvovat řadu jednání jak uvnitř OSŽ, tak s externími subjekty, což bude ještě vyžadovat určitý časový prostor.
A pokud bych měl hovořit o rozdílech mezi představami a realitou, tak ten rozdíl je asi právě v té časové náročnosti, kterou vyžaduje úspěšné prosazení nebo zavedení nových věcí či postupů v podmínkách velké odborové organizace, která působí u celé řady zaměstnavatelských subjektů s rozdílnými vnitřními podmínkami.
Prostě je třeba absolvovat mnoho jednání s mnoha lidmi, což vyžaduje poněkud delší časový prostor, než by člověk na první odhad předpokládal a tak se realizace některých věcí asi ještě trochu protáhne. Je to ale samozřejmě logické a jinak ani nelze, protože zavádění novinek bez důkladné předchozí domluvy by vedlo spíše k chaosu a nejistotě než k nějakému progresu.
Mám pocit, že nejvíce výhrad zaznívá z vaší domovské základny, od členů OSŽ ze SŽDC, na adresu mzdového nárůstu u zaměstnanců SŽDC. Jak se stavíte k Domažlickým či Všetatským výzvám, které mimo jiné kritizují nasmlouvaný mzdový nárůst na letošní rok?
Diskuse k Domažlické výzvě či k dopisům ZV OSŽ Všetaty byla vedena na mnoha jednáních, včetně jednání podnikových výborů OSŽ, Ústředí OSŽ či republikových rad řízení provozu a infrastruktury a určitě byla svým způsobem prospěšná, minimálně pro lepší vyjasnění vnímání reálných možností a výsledků kolektivního vyjednávání. Z pozice vedoucího týmu kolektivních vyjednavačů OSŽ pro jednání o PKS SŽDC 2018 bych si zde dovolil uvést několik čísel. U SŽDC aktuálně působí zaměstnanci ve více než 130 profesích a průměrná měsíční hrubá mzda se při srovnání období 1. čtvrtletí 2018 s 1. čtvrtletím 2017 meziročně zvýšila o 8,5 %; z 30 137 Kč na 32 688 Kč a to při poklesu celkového rozsahu přesčasové práce.
U profese výpravčí, odkud se ozývá nejhlasitější kritika, potom došlo při tomto srovnání k průměrnému nárůstu o 9 % - z 32 622 Kč na 35 553 Kč hrubé měsíční mzdy bez započtení odměn za střežení pracoviště. Byť se jedná o vypočtené průměrné hodnoty, které samozřejmě nebyly dosaženy u všech zaměstnanců a na všech pracovištích, domnívám se, že tato čísla napovídají něco o tom, že naše práce odvedená v kolektivním vyjednávání snad nebyla zase tak špatná. Tím však samozřejmě neříkám, že by si zaměstnanci SŽDC nezasloužili vyšší nárůst mezd. Prakticky to však vidím dosažitelné spíše cestou udržení trendu pravidelného slušného navyšování mezd i v příštích letech, než jednorázového skokového navýšení v jednom roce.
Na jednání Ústředí OSŽ jste uvedl, že máte připomínky k programovému prohlášení druhé Babišovy vlády a požadujete jeho doplnění, v podstatě jde o záruky, že stát bude dbát na to, aby byly vytvářeny rovné podmínky pro všechny dopravce, aby byly zajištěny dostatečné zdroje ze SFDI pro nárůst mezd u SŽDC a ŘSD, a aby byl zajištěn dostatek finančních zdrojů k posílení stávající infrastruktury. Nebo je ještě něco, co vám na programovém prohlášení vlády vadí?
Především bych chtěl zdůraznit, že tyto připomínky jsou výsledkem diskuse a týmové práce na úrovni Představenstva OSŽ a potažmo také Ústředí OSŽ. Jinak k vašemu shrnutí bych snad ještě přidal snahu o prosazení ekonomického zvýhodnění dopravců, kteří využívají elektrickou trakci a šetří tak naše životní prostředí, a to formou osvobození od povinnosti platit při úhradě trakční energie poplatky na podporu obnovitelných zdrojů. Asi zde nemusím připomínat, že České dráhy a ČD Cargo přistupují v tomto směru k ochraně životního prostředí velice zodpovědně. Ušetřené prostředky by potom bylo možné u těchto dopravců použít mimo jiné také k navýšení mezd.
OSŽ v minulosti vyjádřilo svoji nelibost nad tím, že Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře (UPDI) pozastavil na návrh soukromého dopravce možnost sledovat dobu výkonu práce u strojvedoucích pomocí čísla licence, už se to nějak posunulo?
O rozkladu proti rozhodnutí UPDI dosud nebylo rozhodnuto, nicméně se rýsuje možnost dohody největších dopravců na pilotním projektu, v rámci kterého by čísla licence svých strojvedoucích poskytovaly SŽDC dobrovolně. Souběžně je také v odborných kruzích diskutována možnost prosadit zapracování povinnosti hlásit číslo licence strojvedoucího správci infrastruktury do platné legislativy.
Účastníte se díky členství OSŽ v ASO zasedání tripartity, kde se mimo jiné řeší i minimální mzda. Zaznamenal jsem výhradu Radka Nekoly, který tvrdil, že skokový způsob navyšování minimální mzdy je pro sektor dopravy zničující. Jak vy sám vnímáte tento institut?
Institut minimální mzdy vnímám jako velice důležitý nástroj, který by měl zejména bránit vzniku situace, kdy v některých případech pracují zaměstnanci na plný úvazek a přitom je výše jejich mzdy de facto nutí přežívat na hranici chudoby. Navíc zvýšení minimální mzdy určitým způsobem napomáhá i nárůstu vyšších mezd. Poměrům a trhu práce však určitě neprospívá, když minimální mzda nejprve několik let stagnuje a potom se naopak skokově zvyšuje. Proto vnímám velmi pozitivně, že je na půdě tripartity diskutována možnost takové změny právní úpravy, která by zavedla nějaký funkční mechanismus pravidelné valorizace výše minimální mzdy v návaznosti na vývoj průměrné mzdy v ČR.
OSŽ vede soudní spor s bývalým předsedou OSŽ Jaromírem Duškem o neplatnost jeho odvolání z funkce předsedy, jak se tato kauza vyvíjí?
V poslední době probíhá komunikace o možnosti smírného ukončení tohoto vleklého soudního sporu, kdy se snažíme dobrat shody na oboustranně akceptovatelných podmínkách jeho ukončení. Prozatím si však ještě netroufám odhadovat, nakolik je či není dosažení takové dohody reálné.
V pondělí 9. 7. jste se zúčastnil jednání velké tripartity, která se zabývala návrhem textu programového prohlášení vlády a státního rozpočtu; jak OSŽ uspělo se svými připomínkami?
K prezentaci našich připomínek ve věci zdůraznění potřeby posílení stávající železniční infrastruktury v místech, kde se už v současnosti v určitých časových polohách její kapacita zjevně nedostatečná, či ve věci potřeby zajištění zdrojů pro nárůst mezd u SŽDC ze SFDI tak, aby byla ve mzdové oblasti konkurenceschopná při odměňování zaměstnanců v profesích, kde jsou v současné době u jiných zaměstnavatelů nabízeny vyšší příjmy, nevyjádřil premiér Andrej Babiš žádné výhrady. Pokud se týká našich připomínek v oblasti zajištění férových podmínek výběrových řízení při další liberalizaci na trhu osobní železniční dopravy, včetně problematiky zamezení sociálnímu dumpingu při těchto soutěžích, jsme byli vyzváni k aktivní účasti při další diskusi o této problematice. Jinak problematika železnice by měla být projednávána jako samostatný bod na příštím jednání tripartity, které se uskuteční 24. září.
Michael Mareš