OBZOR ke stažení

Od GVD 2019/2020 má ve Zlínském kraji zajišťovat zhruba třetinu výkonů soukromá společnost Arriva, která zvítězila ve výběrovém řízení na osobní dopravu v trati Bylnice – Horní Lideč – Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm. Jak se České dráhy vyrovnají se ztrátou výkonů v této oblasti? zeptali jsme se Vladislava Vokouna, I. místopředsedy OSŽ a předsedy Podnikového výboru OSŽ při Českých drahách.

Neohrozí tedy fakt, že Arriva bude ve Zlínském kraji zajišťovat zhruba třetinu výkonů, pracovní místa u vlakových a lokomotivních čet?
Předem bych chtěl zdůraznit, že rozhodnutí zastupitelstva nepovažujeme za šťastné. Jsme přesvědčeni, že byl upřednostněn jakýsi krátkodobý efekt před zárukou stability a perspektivy rozvoje do budoucna. Zastupitelé - nikoliv všichni - dle mého názoru očividně pominuli skutečnost, že České dráhy- na rozdíl od ostatních dopravců, doposud v tomto kraji zajišťují většinu výkonů, a to včetně všech mimořádností a dalších služeb, což na ně logicky klade finančně vyšší nároky. Jako „protihodnotu“ poskytují mnohem vyšší záruky na spolehlivost a stabilitu. Rozdíly v ceně navíc nejsou nijak zásadní s ohledem na skutečnost, že České dráhy zajišťovaly prakticky celou krajskou železniční dopravní obslužnost a mohly tak plně uplatnit veškeré synergické efekty. Rozdělením na čtyři soubory dojde ke ztrátě těchto efektů, což může do budoucna vést k celkovému zdražení, snížení kvality, rozsahu a spolehlivosti služeb. V této souvislosti jsem již mnohokrát varoval před naivní představou, že pokud se něco nepovede, vrátíme výkony Českým drahám a jedeme dál.

Pokud tedy kraj nezmění své stanovisko, budou muset České dráhy reagovat určitým přeskupením lidských zdrojů, vozidlového parku a opravárenských kapacit…
Na toto téma vedeme diskusi s managementem ČD. Byli jsme ujištěni, že vedení podniku si váží našich kvalifikovaných zaměstnanců a jednoznačně počítá s jejich využitím i do budoucna. Hodlá v tomto smyslu oslovit všechny dotčené zaměstnance.

Zlínský kraj má při porovnání výkonů v železniční dopravě méně výkonů, než většina ostatních krajů, České dráhy by tedy ztráta výkonů zde nemusela příliš zasáhnout. Přesto je to signál, že kraje mohou pořádně „zamíchat kartami“ v neprospěch ČD.
Výše popsaná ztráta výkonů skutečně neznamená v celkových objemech pro ČD nějaký fatální finanční a věcný problém. Nejhorším faktorem je způsob jednání a nezohlednění všech aspektů, které hovořily ve prospěch nabídky Českých drah. Navíc nás mrzí, že zastupitelstvo nevzalo v potaz možné dopady na zaměstnance ČD - převážně své občany.
Jsem si vědom, že vedení jednotlivých krajů se zájmem sleduje postup při uzavírání dotčených smluv u svých kolegů a často mají tendence tzv. „kopírovat“. Domnívám se však, že vývoj v této oblasti je již tak daleko, že pro tento jev již není dostatečný prostor. S postupujícím časem (termíny uzavření smluv) tedy spíše očekávám nástup reálného pohledu na výhodnost změny dopravce a faktické naplnění slibů ze strany těchto dopravců a zajištění dlouhodobé stability. Myslím si, že nejenom z naší strany bude bedlivě sledováno, zda nedochází velmi rychle k podpisu různých dodatků ve prospěch „nových“ dopravců, které nebudou mít přímou souvislost například se změnou vnějších ekonomických vlivů. Tohle přece musí pochopit každý slušný dopravce, protože v budoucnosti by se mohl dostat do stejné situace.

Nemůže dojít při „promíchání“ dopravních společností ke zmatkům ze strany cestující veřejnosti?
K této a celé řadě dalších nepříjemných situací může samozřejmě dojít a pravděpodobně dojde. Jsem přesvědčen, že situace v této oblasti by byla mnohem lepší a transparentnější, kdyby MD ČR včas, aktivně a objektivně vstoupilo do celého procesu. Kraje byly „vhozeny“ do nutnosti jednání o nových smlouvách za situace, kdy MD ČR jako zástupce státu neměl (a stále nemá) dořešeny všechny potřebné úkony, aby nedocházelo k živelné a nediskriminační liberalizaci veřejné železniční osobní dopravy. Totéž platí i pro kroky, které jsou důležité pro zajištění síťového charakteru železniční dopravy, obranyschopnosti státu a mimořádných událostí, mezinárodních závazků, provázanosti informačních systému a prodeje jízdních dokladů, včetně udržení stávajícího komfortu pro zákazníky. K velmi promrhané (zpackané) příležitosti pořídit nová kolejová vozidla z dotačního programu OPD 2 se ani nechci příliš vyjadřovat. Nebýt aktivity některých krajů, dopadl by zcela žalostně. Výmluva na zmařený projekt tzv. „vlakopůjčovny“ neobstojí, neboť ten měl celou řadu velmi zásadních úskalí a nebral ohled na potřeby a zájmy dopravců a objednatelů (krajů).

Proč MD ČR spolu s některými kraji (včetně Zlínského) nevyužily možnost přímého zadání závazku veřejné služby v železniční osobní dopravě, což jim umožňuje tzv. 4. železniční balíček?
Domnívám se, že to mnohdy úzce souvisí s tím, co jsem zmínil v předchozím textu. Od samého počátku přijetí 4. železničního balíčku bylo ze strany mnoha odpovědných funkcionářů MD ČR (nejen jich) veřejně deklarováno, že vlastně není důvod přímého zadání stávajícímu dopravci a pokud ano, tak musí - zjednodušeně řečeno - nabídnout nižší cenu než ostatní dopravci, jinak se údajně objednatel nebude chovat s péčí řádného hospodáře. Vůbec nebyl brán ohled na jiné podmínky při stanovení ceny ze strany stávajícího dopravce -převážně ČD. Z našeho pohledu rovněž došlo ke zcela nesprávné interpretaci zmíněného balíčku, kdy možnost přímého zadání (na omezenou dobu) byla členským státům dána s ohledem na potřebu dořešit legislativní a věcné záležitosti spojené s tím, aby nedocházelo ke zhoršení (výpadku) některých služeb, maření předchozích investic stávajícím (národním) dopravcům a jiným problémům. Pokud by tyto důvody neexistovaly, neměly by přece příslušné orgány EÚ žádný důvod přímé zadání připouštět. Divil bych se, kdyby chování MD ČR nemělo určitý dopad na rozhodování některých krajských funkcionářů.

Rýsuje se po nedávném jednání OSŽ s ministrem dopravy nějaká změna k lepšímu ze strany ministerstva dopravy?
Jsem velmi rád, že v posledních týdnech jsme při jednání s ministrem dopravy zaregistrovali podstatnou změnu rétoriky. Pravděpodobně se sám přesvědčil, že naše argumentace se zakládá na reálných a pravdivých faktech. Ujistil nás (myšleno odbory), že dokončuje materiál, který zajistí, aby nadále nedocházelo k neoprávněnému znevýhodnění národního dopravce vůči domácí i zahraniční konkurenci. Doufám, že své slovo dodrží.

Miroslav Čáslavský

Rozhovor vyšel 4. 2. 2019 v Obzoru č. 3.

Právě přítomno: 341 hostů a žádný gestor