Smolný třináctý červenec - Tři vážné nehody na železnici v jednom dni: Těžké zranění člověka v železničním tunelu poblíž hlavního nádraží v Praze, kterého srazilo pendolino jedoucí z Prahy do Plzně; projetí návěstidla v poloze Stůj, při němž nákladní vlak vjel na kolej, po níž se v opačném směru blížil rychlík; a hlavně pak srážka dodávky s motorovým vlakem na přejezdu u obce Příčina na Rakovnicku, při níž zemřel člověk. „I kdyby červená světla na přejezdu neblikala, řidič má povinnost se přesvědčit, zda se k přejezdu neblíží vlak!“ říká v rozhovoru Mgr. Jan Kučera, generální inspektor Drážní inspekce.

Při sobotní (13. 7.) srážce dodávky s motorovým vlakem u obce Příčina na Rakovnicku zemřel člověk, který cestoval v dodávce; dalších sedm lidí se zranilo, z toho dva těžce (jeden v autě a jeden ve vlaku – u něj došlo k poranění páteře a pánve) a pět lehce (z toho tři lidé v autě včetně řidiče; strojvedoucí vlaku vyvázl z nehody bez zranění). Média uvedla, že k nehodě došlo na nechráněném železničním přejezdu, což je svým způsobem informace zavádějící…
Před zavedením automatických zabezpečovacích zařízení se rozlišovaly dva základní typy přejezdů: chráněný, tedy se závorami, a nechráněný, tedy bez závor. Termín „nechráněný“ byl obsažen v názvu výstražné dopravní značky dle československého vládního nařízení č. 100/1938 Sb. i protektorátního vládního nařízení č. 242/1939 Sb., která platila do 31. 10. 1951; v další, dnes již neplatné vyhlášce č. 141/1960 Sb., se již používají termíny „železniční přejezd bez závor“, případně „železniční přejezd se závorami“.
To, že média nesprávně používají dnes již nikde nedefinovaný pojem, svědčí o jejich neznalosti odborné terminologie. Někteří používají termín „nechráněný“ ve významu „nejsou tam závory“, někteří jen ve významu „nejsou tam ani světla“. Jde tedy o laické, nepřesné vyjadřování. Mrzí nás to, ale kolikrát je úspěchem, když někteří novináři nepopletou dopravce s provozovatelem dráhy, kde je rozdíl zásadnější. Takže to shrnu: Nechráněný železniční přejezd není definovaný, vždy je přejezd zabezpečený alespoň výstražným křížem, tedy každý přejezd je vždy zabezpečený!

Už víte, co bylo příčinou nehody? Z pohledu statistik jde asi o nejčastější typ nehody na železnici, nebo se mýlím? Mimochodem, co ukazují statistiky za letošní první pololetí a ve srovnání s loňským rokem?
Světla na přejezdu byla v činnosti, potvrdil to i svědek, který stál na nedaleké polní cestě; i strojvedoucí slyšel zvukovou výstrahu přejezdu. Příčina je tedy jasná - vjetí na přejezd v době, kdy to zákon o provozu na pozemní komunikaci zakazoval. A málokdo si uvědomuje, že nebliká-li na přejezdu žádné světlo, platí u něj to, co pro přejezd pouze s výstražnými kříži - řidič má povinnost se rozhlédnout, zda se k přejezdu neblíží vlak.
Z pohledu statistik nehod na železnici je nejčastější mimořádnou událostí střet vlaku s osobou. Střetnutí na železničním přejezdu je druhým, respektive v některých letech (např. rok 2017) až třetím nejčastějším druhem mimořádné události na železnici.
Během prvního pololetí letošního roku Drážní inspekce zaznamenala celkem 92 střetnutí na železničních přejezdech, což je o 12 % více, než za stejné období minulého roku. Nicméně počet usmrcených (2019 – 13; 2018 – 15) i zraněných (2019 – 29; 2018 – 36) v letošním roce byl nižší než v roce předcházejícím.

Přejděme ke druhé sobotní nehodě. V Praze v sobotu 13. 7. dopoledne v železničním tunelu poblíž hlavního nádraží srazilo pendolino jedoucí z Prahy do Plzně člověka; asi třicetiletý muž byl těžce zraněn, provoz byl na nějaký čas přerušen, respektive omezen. Už víte, co tam ten člověk pohledával? Zda šlo o sebevraždu nebo nešťastnou náhodu? Kolik lidí takto v první polovině letošního roku zemřelo a jak vypadá srovnání s loňským prvním pololetím, respektive loňským rokem?
Tento typ mimořádné události Drážní inspekce nešetří, není tam žádná systémová chyba ze strany železnice. To, jestli jde o nešťastnou událost, sebevraždu nebo vraždu, musí říct Policie ČR. SŽDC nám sdělila, že provoz na trati byl z důvodu mimořádné události omezen od 10.46 hodin do 12.14 hodin, tedy hodinu a dvacet osm minut.
V rámci statistiky střetů vlaku s osobou v prvním pololetí zaznamenala Drážní inspekce celkem 115 (2018 – 102) případů, při nichž zemřelo 93 (2018 – 82) osob, což je o 12 % respektive 13 % více než ve stejném období minulého roku.

A konečně třetí nehoda se udála (13. 7.) na Liberecku, kde nákladní vlak vjel na kolej, na kterou byla postavena vlaková cesta pro rychlík. Poté, co chybu strojvůdce zaznamenala obsluha dráhy, nechala postavit protijedoucímu vlaku na Stůj a střetu tak zabránila. Tento typ nehody byl zkraje roku příčinou hned několika nehod a následných opatření. Jak vypadají (letošní a loňské) statistiky u tohoto typu nehod? Už víte, co bylo příčinou? Média uvedla, že škoda na návěstidle je 10 000 korun, což mně připadá s ohledem na to, že návěstidlo muselo zůstat nepoškozené, poněkud nadsazené…
Tento typ mimořádné události Drážní inspekce zpravidla šetří, ale po sérii projetých návěstidel z jara letošního roku už máme vyčerpané kapacity, tedy tento konkrétní případ šetřit nebudeme, protože po redukcích počtu státních zaměstnanců to prostě už nezvládneme. Škoda 10 000 Kč byla vyčíslena na poškozené výhybce, nikoliv na návěstidle. Za první pololetí letošního roku jsme zaznamenali celkem 88 nedovolených jízd, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 nárůst o 22 %.

Michael Mareš, snímek Drážní inspekce
 

Právě přítomno: 292 hostů a žádný gestor