Mimořádná situace vyžaduje mimořádné řešení. Tak by se asi dalo zobecnit, proč praktičtí lékaři nyní ordinují za zavřenými dveřmi, po telefonu. Čekárny zejí prázdnotou a svého praktického lékaře lze navštívit tváří v tvář jen po předchozí telefonické domluvě, a jen za podmínky, že lékař má ochranné pomůcky. Jaká je situace v tomto ohledu v Poliklinice AGEL v Italské ulici v Praze? zeptali jsme se Bc. Renaty Douskové, místopředsedkyně OSŽ a předsedkyně Nedrážního republikového výboru OSŽ.

Jakým systémem na Poliklinice fungují praktici?
Na základě nařízení vlády ČR je do odvolání omezen provoz ambulantních zařízení nejen v Poliklinice AGEL Praha Italská, ale i ve všech zdravotnických zařízeních v České republice. Je pravda, že v současné době se v ordinacích praktických lékařů vrší především telefonické dotazy a konzultace. Pacienti, dle sdělení ošetřujících lékařů, jsou většinou disciplinovaní a doporučení lékařů dodržují. Personál je samozřejmě vybaven ochrannými pomůckami, pro možnost návštěvy ordinace pacienty, u nichž se zhoršil jejich zdravotní stav. Připomenutí, že fyzická návštěva pacienta v ordinaci je možná pouze po telefonické konzultaci, je snad zbytečné.
Je samozřejmé, že polikliniky AGEL dodržují hygienická pravidla a doporučení, které vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR. Například v Poliklinice AGEL v Italské funguje níže uvedený postup při ošetření pacientů: Prvotní záchyt pacientů se uskutečňuje u recepce polikliniky, kde je pacientům měřena teplota a poté následují dotazy směřující k důvodu jejich návštěvy. Následně dochází k odeslání pacientů k praktickému lékaři, eventuálně na odborná oddělení. V případě podezření na nákazu COVID-19, jsou na Poliklinice vyčleněny prostory pro potencionálně nakažené pacienty. Zde lékař v ochranných pomůckách pacienta vyšetří a rozhodne o dalším postupu léčby nebo eventuálním převozu na infekční oddělení.
Dopravní zdravotnictví, a. s., poskytuje ještě další informace pro veřejnost na svém internetovém portále.

Zaslechl jsem, že provádění preventivních prohlídek a prohlídek pracovně lékařských služeb bylo pozastaveno. Připomeňme, že AGEL v rámci Dopravního zdravotnictví smluvně poskytuje preventivní péči pro ČD a Správu železnic. Jaký je aktuální stav teď v době epidemie? Co mají dělat zaměstnanci, kterým v brzké době propadne „perska“?
Polikliniky AGEL poskytují pracovně lékařské služby pro široké spektrum firem z oblasti železniční či silniční dopravy, průmyslu, obchodu, stavebnictví… Příkladem může být zajišťování pracovně lékařské péče pro již zmíněné společnosti, kam patří České dráhy, Správa železnic, a další.
V současnosti, v době epidemie, jsou skutečně pozastaveny pracovně lékařské služby, kromě provádění mimořádných a vstupních prohlídek. Pro další informace je vždy nutné kontaktovat svého zaměstnavatele. Dle dostupných informací je postup u propadlé „persky“ řešen individuálně, vždy s ohledem na současnou situaci a po dohodě s vysílajícím zaměstnavatelem. Je zcela zřejmé, že karanténní opatření vyhlášené vládou velice komplikuje poskytování pracovně lékařských služeb.

Funguje nyní na Poliklinice AGEL v Italské laboratoř? Plánuje Nemocnice v Italské i vyšetření na COVID-19, například po indikaci praktického lékaře?
Na Poliklinice AGEL v Praze v Italské ulici laboratoř samozřejmě funguje, pacienti se do laboratoře mohou dostavit ve stejném odběrovém čase, jak byli doposud zvyklí. Na další část vaší otázky si dovoluji sdělit, že nemám zatím dostupné informace o záměrech společnosti ohledně možného testování na COVID-19 v laboratoři polikliniky AGEL Praha Italská. Pro úplnost mohu dodat, že Státní zdravotní ústav (SZÚ) zveřejnil seznam osmi laboratoří, které mohou testovat podezřelé na nákazu koronavirem. Kromě Národní referenční laboratoře SZÚ pro chřipku a Zdravotního ústavu v Ostravě mohou vzorky testovat také laboratoře fakultních nemocnic v Hradci Králové, Praze Motole a Brně, a také Nemocnice Na Bulovce a v Českých Budějovicích. Ze soukromých jsou na seznamu jen Laboratoře AGEL v Ostravě.

Pro mě, jako pro laika, je zavedení e-neschopenek a e-Receptů v době epidemie přínosem, protože je to svým způsobem karanténní forma péče o pacienty - elektronickou cestou se koronavirus nepřenáší. Ale co když při vyšetření na dálku lékař nestanoví přesnou diagnózu? Jak jsou lékaři proti tomu chráněni, zvlášť v této mimořádné době, kdy osobní návštěva lékaře je prakticky vyloučena? Je možné, aby pacienti dostávali SMSkou od lékaře doplnění léčby?
Souhlasím s vámi, že zavedení e-neschopenek (od 1. 1. 2020) a e-Receptů (od roku 2018) je přínosem, protože zjednodušuje a zrychluje propojení mezi nemocným zaměstnancem, zaměstnavatelem a Českou správou sociálního zabezpečení. A podstatným způsobem ulehčuje karanténní opatření pro všechny zúčastněné strany.
Přestože musí nejen zdravotníci, ale i pacienti dodržovat zpřísněná hygienická opatření, nemůže si lékař dovolit stanovit diagnózu bez relevantních podkladů. Lékař musí dodržovat při léčení pacientů vždy postup „de lege artis medicinae“ (lat.), tedy podle pravidel umění lékařského. Je vhodné a nutné připomenout, že karanténní opatření v souvislosti s COVID-19 rozhodně neznamená méně kvalitní péči o pacienty.
Jak již bylo zmíněno, zavedení e-Receptů do praxe je bezpochybně přínosem, zvláště v současnosti. Dovolím si podotknout, že Elektronický recept (e-Recept) je normální lékařský předpis, pouze v elektronické podobě. Volba formátu e-Receptu vždy závisí na preferencích a rozhodnutí pacienta. Existuje několik variant využití e-Receptu: papírovou průvodkou, SMS s kódem (identifikátorem eReceptu), přílohou e-mailu, kde bude průvodka e-Receptu s identifikátorem, nebo aplikací, kde vystavený e-Recept (průvodku) lékárník rovněž uvidí.

Michael Mareš

Rozhovor s Bc. Renatou Douskovou vyšel 30. 3. 2020 v Obzoru č. 7