Hasičská záchranná služba (HZS), spadající pod Správu železnic, zajišťuje provozuschopnost dopravní cesty a bezpečnost na železnici, přičemž v současné době jí přibyly další mimořádné úkoly, související s vládou vyhlášeným nouzovým stavem v celé republice. Jak se hasiči v této době vyrovnávají se složitou situací? Které úkoly navíc je čekaly a stále čekají? Jsou dostatečně vybaveni? A jaké nové poznatky získávají? Na tyto a další otázky odpovídá Marcel Bortl předseda Výboru OSŽ HZS Správy železnic, hasič Jednotky požární ochrany (JPO) Přerov.

Také hasičská záchranná služba Správy železnic prochází v těchto dnech nelehkou zkouškou epidemie koronaviru. Jak se mimořádné podmínky s tím spojené, projevují ve vaší práci?
Aby se předešlo riziku celkové karantény pro celou jednotku, slouží po dobu trvající epidemie jednotka ve zmenšeném počtu čtyř hasičů, zbytek směny má pohotovost doma (home office). Při střídání směn odstupující jednotka důkladně vydezinfikuje celý objekt, pak odejde z budovy a nastupující jednotka před vstupem do objektu projde rovněž dezinfekcí, teprve potom vstoupí do budovy. Nošení roušek je ve všech prostorách samozřejmostí. Desinfekcí prochází zábradlí, veškerá technika, kliky na dveřích, kuchyňka, podlaha – krátce řečeno vlastně vše. V případě pozitivně testovaného hasiče by musela celá sloužící směna jít do karantény a z ostatních hasičů by byla nově postavena celá směna.
Podobná opatření jsou zavedena nejen u naší HZS v Přerově, ale prakticky u všech jednotek HZS Správy železnic v celé republice.

Jaké nejdůležitější úkoly na vás čekaly v době probíhající epidemie?
V první fázi jsme prováděli dezinfekci vlaků na dopravní cestě. Ta byla většinou preventivní, ale zasahovali jsme i ve Valašském Meziříčí v případě dezinfekce železničního vozu, kde bylo podezření na koronavir. Zde jsme využili našich chemických obleků, které máme v běžné výbavě. Zasahovali jsme také při uzavření železničních stanic na Litovelsku a Uničovsku, kam jsme dodávali respirátory. Ty jsme měli z dřívějších zásob, ředitelství HZS také již řešilo nákup dalších ochranných prostředků. Třikrát týdně jsme prováděli pomocí dezinfekčního stroje dezinfekci prostor Centrálního dispečerského pracoviště v Přerově, které, spolu s CDP Praha muselo zůstat plně funkční a provozuschopné.

Jak vypadá vaše vybavení, pokud se týká ochranných prostředků?
Jednotky požární ochrany jsou běžně vybaveny speciálními obleky pro plnou ochranu hasiče. Jedná se o gumový, hermeticky uzavřený oblek, který zajišťuje plnou ochranu i proti vírům. K jeho použití je stanoven podrobný postup oblékání, dezinfekce i vysvlékání. Vlastníme chemický vůz, který je speciálně vybaven pro tyto zásahy. Máme i cvičné obleky, které mají podobné vlastnosti. Tyto by bylo možné v případě nutnosti použít.
Pokud se týká pandemie koronaviru, na jejím začátku jsme měli k dispozici několik desítek respirátorů FFP2, které jsme již dříve používali při jiné činnosti. Následně jsme od vedení HZS obdrželi další respirátory (typu FFP3), dezinfekční prostředky a brýle. Dezinfekci dostáváme koncentrovanou a naši chemici provádí ředění. Z počátku nebylo ochranných prostředků mnoho, ale bylo potřeba plošně pokrýt celou republiku.

Jaké jste jako hasiči získali zkušenosti při řešení mimořádných situací, spojených s koronavirovou infekcí?
Mimořádná situace ukázala vynalézavost a kreativitu naších lidí především v tom, že když je něčeho nedostatek, tak jsme schopni si vždy pomoci. Zároveň mě mrzí, že se pořád najdou lidé, kteří si stěžují na cokoliv. Ať jsou to nedostatky v plynulé distribuci, nedostatky v rychlejším rozhodování. Tito lidé zřejmě nechápou vážnost situace, že se nám všem jedná bez přehánění o život.
Přál bych si, aby pozitivně naladěných lidí bylo více, protože šíření negativních informací šíří strach. A jak je známo, kdo žije ve strachu, udělá chybu dříve, než ten, kdo žije v pohodě a vyrovnaně. Proto si myslím, že teď, za tohoto mimořádného stavu, potřebujeme hodně pozitivních informací i ze stran medií, abychom vše co nejlépe zvládli. Nejsme na konci tunelu, a jak se říká, ve tmě vidíme jen na pár kroků, co nám naše světla dosvítí, a nevíme, jaká bude cesta, kam ten tunel vede.

Děkuji za rozhovor
Miroslav Čáslavský


 

Právě přítomno: 196 hostů a žádný gestor