V úterý 10. února 2015 odpoledne bylo v Hotelu Skalka v Rajeckých Teplicích zahájeno dvoudenní výjezdní zasedání Podnikového výboru (PV) OSŽ při Českých drahách. Nabité, zajímavé, konstruktivní, dělné, i tak lze popsat jednání, které moderovala tajemnice PV Věra Nečasová.

 

A to nejen kvůli hlavnímu (a nejdůležitějšímu) bodu jednání (JUDr. Veselý na jednání předložil organizační řád nové organizační jednotky Železniční stanice) – tedy vytvoření nové organizační jednotky Železniční stanice k 1. březnu 2015 – ale především pak kvůli přítomnosti hostů. Být bulvárním plátkem, dalo by se napsat, že jednání PV mělo hvězdné obsazení. Není zcela obvyklé, aby na zasedání Podnikového výboru OSŽ při ČD byli přítomni kompletně všichni členové představenstva Českých drah – jmenovitě: Pavel Krtek, M.Sc., předseda představenstva; Ing. Ludvík Urban, místopředseda představenstva; a také všichni tři členové představenstva - Ing. Michal Štěpán, Mgr. František Bureš, MBA, LL.M. a Doc. Dr. Ing. Roman Štěrba. Běžná není ani účast zástupců sesterské organizace ze Slovenska – OZŽ, kterou po „ochorení" předsedy Františka Zaparanika zastupoval místopředseda OZŽ a předseda PV OZŽ při ZSSK (osobní doprava) Bc. Ľudevít Mikloš. Přítomen byl i předseda OSŽ Bc. Jaroslav Pejša. A aby byl výčet hostů úplný, zbývá doplnit i takřka pravidelného hosta, personálního ředitele GŘ ČD JUDr. Ivo Veselého a trojici dam - odborných pracovnic personálního odboru: Brigitu Kolářovou, Lucii Bauerovou a Zuzanu Valovou, které druhý den, ve středu 11. února, poskytly odborný výklad k jednotlivým kapitolám Podnikové kolektivní smlouvy.

 

V úvodu jednání nejprve přednesli krátké zdravice předseda OSŽ Bc. Jaroslav Pejša (ten mluvil zejména o liberalizaci - „otevírání" - trhu s osobní železniční dopravou. „Dáme Českým drahám i ministru dopravy jasně najevo, že pakliže se nad jakýmkoliv výběrovým řízením ukáže nějaká, byť sebemenší pochybnost, že OSŽ podá stížnost. Bylo tomu tak v minulosti a bude tomu tak i v budoucnosti.") a místopředseda OZŽ Ľudevít Mikloš. Ten shrnul poslední informace z kolektivního vyjednávání u společnosti ZSSK Slovensko (Železničná společnost Slovensko), které se konalo 4. února 2015 a kde byl smluvními stranami schválen (a podepsán) mzdový nárůst (rozuměj nárůst průměrné mzdy) s platností od 1. 2. 2015 ve výši 2 % oproti skutečně dosažené průměrné mzdě za rok 2014. „V rámci uvedeného sa zástupcovia zamestnávateľa a zástupcovia zamestnancov dohodli, že zamestnávateľ v rámci dohodnutého rastu priemerných miezd v roku 2015 zabezpečí - zvýšenie tarifných miezd, a to v tarifnej triede označené indexom „A" o 30 € paušálne (strojvedoucí) a v triede 1 až 20 bez indexu o 15 € paušálne," uvedl Ľudevít Mikloš s tím, že zároveň bylo dohodnuto zvýšení tarifní třídy o jednu i u vlakvedoucích. „A též bolo dohodnuté zachovanie priemerných prémií pre vybrané profesie minimálne vo výške priemerných prémií na úrovni roka 2014. V Smernici pre odmeňovanie bude mzdové zvýhodnenie za sťažený pracovný režim pre osobné pokladníčky upravené na 0,10 €," doplnil. Jak dále uvedl, v kolektivní smlouvě, která je u společnosti ZSSK Slovensko uzavřena na tři roky (2014-2016), se nově podařilo rozšířit počet profesí, majících nárok na kondiční pobyty (například pro profese vozmistr, zaměstnanci posunu, zaměstnanci oprav pracující ve venkovních prostorech). Dodejme, že u společností ZSSK Cargo a ŽSR kolektivní vyjednávání stále ještě pokračuje.

Poté se mluvilo o zásadních věcech, jako o hospodaření Českých drah (o memorandu, respektive o liberalizaci trhu s osobní dopravou), o převodu/prodeji budov Českých drah a také o vytvoření nové organizační složky „Železniční stanice" delimitací objektů a části zaměstnanců RSM (regionálních správ majetku).
Ostatně o ničem jiném, než o budoucnosti železnice, se v diskusi se členy představenstva Českých drah nemluvilo, tedy s jednou jedinou výjimkou - a to o Hotelu Skalka, který si členové představenstva prohlédli a potom i kladně ohodnotili. Například František Bureš prohlásil: „Jsem rád, že jsem tady byl, a musím konstatovat, že jsem zde, na této zotavovně, shledal velmi vysokou kvalitu služeb. To není k smíchu, opravdu, lázeňská péče, která je tady poskytována, je na vysoké úrovni a zaměstnanci by se sem měli jezdit především zotavovat." A Michal Štěpán dodal: „O využití tohoto objektu jsme diskutovali s vašimi nejvyššími představiteli už včera večer a dohodli jsme se na prezentaci tohoto objektu nejen v rámci časopisu ČD pro Vás, ale také v rámci jednání s našimi obchodními partnery. Opravdu je to tady dobré, není se za co stydět."

Členové představenstva hodnotili kladně i samotný fakt, že mohli diskutovat se zástupci zaměstnanců z největší odborové centrály na železnici. „Ceníme si tohoto setkání, protože tady získáváme zpětné vazby - občas můžeme trpět provozní slepotou. Vážíme si jakýkoliv podnětů," prohlásil Pavel Krtek. Řeč byla o mnoha tématech, například o

...schváleném podnikatelském plánu na rok 2015, o účetní závěrce za rok 2014, o prezentaci pro agenturu Moody´s na obhajobu dosavadního ratingu, který je v investičním pásmu, nebo o zadlužení (a jak to řešit) skupiny ČD ve výši 35 miliard korun, které vzniklo z nutnosti investovat do modernizace a nákupu kolejových vozidel, či o prodeji/převodu železničních stanic na SŽDC, respektive o vytvoření nové organizační složky Železniční stanice. „Ten důvod je jasný. I kdybychom tyto objekty nakonec nepřevedli, tak legislativa nás stejně nutí mít železniční stanice vyčleněny jako určitý segment vedle osobní a nákladní dopravy," uvedl Pavel Krtek s tím, že hospodaření (respektive účetnictví) musí být i vůči osobní dopravě transparentní, aby se soukromí dopravci necítili poškozeni, až se bude účtovat poplatek za přístup k veřejným prostorám v obvodu železničních stanic, tedy takzvané „ošlapné". „Těch témat, o kterých bychom tady mohli diskutovat, je hodně, zhruba padesát, ale naše strategie je vcelku jednoduchá: páteří je osobní doprava (ČD), nákladní doprava ČD Cargo), a železniční stanice," dodal Pavel Krtek s tím, že České dráhy ale nezapomínají ani na další činnosti, které jsou rovněž významné (např. opravárenství, dceřiná společnost DPOV, Výzkumný ústav železniční, respektive Zkušební okruh ve Velimi, ČD IS, DVI, developerské projekty a další).

Diskutovalo se i o tom, co bude po roce 2019, až budou končit (velké) smlouvy vyplývající z Memoranda, a kdy se rovněž začne liberalizovat trh v osobní železniční dopravě, a to jak na základě objednávky ministerstva dopravy, tak i na základě objednávky 14 krajů včetně Prahy. „Již tento pátek (13. 2.) proběhne v Českých Budějovicích jednání Asociace krajů s vedením Českých drah," prohlásil Michal Štěpán. „Máme připravené materiály nejen ve vazbě na to, co nás momentálně pálí, ale krajům trpělivě vysvětlujeme, že v prosinci 2019 pro ně svět zajištěné regionální dopravy nekončí, protože stávající smlouvy lze v mnoha případech minimálně o pět let prodloužit," dodal s tím, že už nyní je ale třeba řešit financování železniční dopravy po roce 2019, tedy jakési pokračování Memoranda, a to i v návaznosti na aplikaci programu OPD2 (finanční prostředky na nákup kolejových vozidel). „Takže apelujeme na krajské dopravní náměstky, aby se zabývali těmito procesy a aby požadovali po ministerstvu dopravy, aby co nejdříve vypsalo pravidla pro čerpání těchto prostředků, rovněž s cílem zabezpečit financování po roce 2019."

Michal Štěpán připomněl i čerstvé, aktuální téma – výběrové řízení na provozování drážní dopravy na Šumavě (v této souvislosti poděkoval členu PV Františku Vopátkovi za mediální podporu). „Sledujeme počínání konkurence," řekl Michal Štěpán s tím, že parametry mnohých výběrových řízení jsou „těsně vedle", zřejmě proto, aby (cíleně?) nevyhovovaly současným vozidlům, která ČD používají. „To není otázka toho, že je na generálním ředitelství plno úředníků, ale že u existujících kolejových vozidel prostě nevyhovujeme, tu o dvě kilowaty na výkonu v zadávacím řízení, tu zase nevyhovuje rychlost stávajících vozidel, a to třeba jen o 10 km/h. Proto musíme celou věc pozorně sledovat, aby nedošlo k procesnímu porušení zákona nebo diskriminaci." Michal Štěpán v této souvislosti zmínil i nedávno vypsanou soutěž na trať Plzeň – Most („Nabídky mají být odevzdány v první polovině září, takže máme čas seznámit se s projektem. Výběrové řízení na tuto velkou zakázku je s platností od prosince 2016.") a také možnost zapojit se do výběrových řízení na Slovensku, konkrétně na úseku Bratislava – Banská Bystrica. „Tuto soutěž budeme určitě sledovat," připustil. „Nebudeme se tedy upínat pouze na soutěže v České republice, ale tam, kde to má smysl, jsme rovněž připraveni podávat nabídky."

V další části byla řeč i o prosincové kalamitě a o společném opatření SŽDC a ČD. Odboráři v této souvislosti kritizovali příliš krátkou (šibeniční) dobu na podání připomínek a málo razantní přístup ČD vůči státu při řešení těchto kalamitních situací. „Ano, úředníky jsem za to pokáral a vůči státu vyvíjíme iniciativu. Ale našim cílem bylo, aby procesní listy nabyly co nejdříve účinnost," reagoval Michal Štěpán. Ve společném opatření se podle Michala Štěpána jasně říká, že „SŽDC včas vyšle signál, pokud bude oprávněný předpoklad, že vlak nemůže dojet do sousední stanice". „Vrátili jsme se ke starým vzorům hlášení, o kterých dříve SŽDC nechtěla ani slyšet." Ze společného opatření vyplývá například i to, že na informačních tabulích budou napříště uváděny pouze vlaky, které jedou. „Připravujeme zároveň jakési desatero (do POPů) pro případ kalamitních situací. Opatření při mimořádnostech budou předmětem školení, která umožní personálu Českých drah lépe se orientovat při kalamitních situacích. Všichni provozní zaměstnanci projdou v prvním pololetí školením ke kalamitním situacím," uzavřel Michal Štěpán.

Z titulu převodu nehodláme žádného zaměstnance propouštět, zdůraznil JUDr. Veselý

Prostor byl dán i detailnějšímu projednání nejaktuálnějšího tématu na programu jednání PV - převodu zaměstnanců RSM do nově vzniklé organizační jednotky Železniční stanice. „Zaměstnavatel vůči svému odborovému orgánu plní své zákonné a smluvní záležitosti, proto jsme vám předložili onen materiál, materiál směřuje k tomu, aby bylo jasně deklarováno, jaký je náš záměr. Proto máte k dispozici jak samotný organizační řád, tak i materiál týkající se samotného faktu, že by mělo k 1. 3. dojít k naplnění systemizace u organizační jednotky Železniční stanice," řekl JUDr. Veselý a dodal, že ono „naplnění" představuje 360-370 zaměstnanců. „Ve své podstatě se nestane nic jiného, než to, že zaměstnanci sice budou v jiné organizační složce než doposud, ale jinak budou dál vykonávat své činnosti jako dosud. Z titulu převodu nehodláme žádného zaměstnance propouštět," zdůraznil.

Tento záměr se ale nesetkal u odborářů s pochopením, spíše naopak: „Žádáme vás, abyste nespěchali s projednáním tohoto materiálu a jeho zavedením, protože tento materiál je z našeho pohledu strašně děravý a vůbec neřeší, co bude s tím, co zůstane," uvedl předseda PV OSŽ při Českých drahách Vladislav Vokoun a dodal: „Vůbec to nemusíte válcovat k 1. 3. 2015."

Michael Mareš

Druhý den, ve středu 11. února, na závěr dvoudenního zasedání, přijali členové PV usnesení, v němž se praví:

Usnesení jednání Podnikového výboru OSŽ při ČD, a.s., ze dne 10. - 11. února 2015 - výpis

K projednání „Organizačního řádu OJ železniční stanice" Vám sdělujeme následující:

Podnikový výbor OSŽ při ČD, a.s. (dále jen PV OSŽ ČD) se na svém zasedání zabýval návrhem „Organizačního řádu OJ železniční stanice" a po rozsáhlé diskusi dospěl k těmto závěrům:

  1. Předložený písemný materiál považujeme za předčasný, především s ohledem na doposud nejistý výsledek rozhodovacího procesu vlády ČR o převodu budov železničních stanic k SŽDC, s. o. (prodej části závodu).
  2. Navíc argumentace nezbytnosti naplnění ustanovení Směrnice č. 2012/34/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. 11. 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (dále jen Směrnice) nezakládá, dle našeho názoru v současné době, oprávněnost realizace navrhovaných postupů zaměstnavatele. Toto své tvrzení opíráme zejména o skutečnost, že předložený materiál neřeší komplexně celou problematiku ve všech svých souvislostech, obsaženou v uvedené Směrnici.
  3. Dále nejsme přesvědčeni o nutnosti a efektivitě začlenění části stávajících zaměstnanců ZAP do nové organizační složky. K tomuto nás vede obava o zachování části pracovních činností, souvisejících se zajišťováním poskytování přepravní služeb pro přepravu osob a věcí, a servisních služeb pro zaměstnavatele.
  4. Negativní situace nastane po případném převodu dotčených zaměstnanců ZAP k SŽDC, s. o. (např. komplikovanost a nejistota uzavření smluvních vztahů, otázka cen za výkony, obecná neakceptace výkonu těchto činností, apod.).
  5. Zaměstnavatel dosud nedefinoval, do jaké struktury budou zařazeni zaměstnanci nedotčeni možným převodem části závodu k SŽDC, s. o. Řešení této skutečnosti považujeme za zcela zásadní. Nejistota a nejasnosti v této oblasti mohou mít negativní dopad na pracovní podmínky a prostředí (např. mezilidské vztahy).

Z výše uvedených důvodů žádáme Představenstvo ČD, a. s., o přehodnocení části uvedených postupů, včetně změny (posunutí) termínu vlastní realizace s cílem nalezení maximální shody sociálních partnerů v této věci. Jako jeden z kroků navrhujeme vést debatu v této problematice na jednání Výboru OSŽ RSM, odborového orgánu, který byl zmocněn PV OSŽ ČD vést další jednání, které se uskuteční dne 26. února 2015.

V Rajeckých Teplicích, dne 11. února 2015

Vladislav Vokoun, v. r., předseda Podnikového výboru OSŽ při ČD, a. s.