Ve čtvrtek 22. června, krátce po deváté hodině, bylo v hotelu Kraskov v Třemošnici zahájeno dvoudenní společné jednání podnikových výborů (PV) OSŽ ČD Cargo, a. s., a OZŽ při ZSSK Cargo. „Je to něco, co tady nikdy nebylo, byť jsme se o to mnohokrát pokoušeli,“ řekl na úvod předseda českého Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo a moderující Radek Nekola.

Kromě členů obou podnikových výborů (českého PV OSŽ ČD Cargo a slovenského PV OZŽ ZSSK Cargo v čele s novým předsedou Peterem Piknou) se totiž společného jednání poprvé zúčastnili i členové managementů obou společností (ČD Cargo a ZSSK Cargo), jmenovitě za slovenskou stranu Ing. Martin Vozár, MBA, generální ředitel ZSSK Cargo, Ing. Ľubomír Kuťka, ředitel úseku služeb ŽKV a člen představenstva, a Mgr. Mária Mrvová, vedoucí oddělení ORĽZ (oddělení lidských zdrojů); český management zastupovali Ivan Bednárik, předseda představenstva ČD Cargo, a. s., Ing. Zdeněk Škvařil, člen představenstva, Ing. Martin Šimek, finanční ředitel, Ing. Mojmír Bakalář, ředitel odboru lidských zdrojů a Mgr. Pavla Kreischová, vedoucí oddělení sociálního a mzdového.
„Jsme na začátku dalšího volebního období, které by mělo nastartovat naší další spolupráci a já doufám, že právě tento formát setkání pomůže budoucí spolupráci obou podniků na liberalizovaném trhu. Myslím si, že potenciál těchto dvou firem je mnohem větší,“ uvedl Radek Nekola dále. Podle něj je nutné do budoucnosti hledat vzájemné synergie, „abychom společně mohli čelit silné konkurenci“. „Pokud to dáme dohromady, máme šanci našim zaměstnancům nabídnout jistotu dlouhodobého zaměstnání.“

Poté dostali slovo hosté. Ing. Martin Vozár popsal hospodářský vývoj u společnosti ZSSK Cargo s odkazem na problematický začátek roku (dlouhá zima). „I když je přeprava zatím v rámci plánu, dlouhá zima zakývala přepravou,“ uvedl mimo jiné a dále poznamenal: „Problémy, se kterými se potýkáme, jsou spojené především s personálními kapacitami (téměř 30 % strojvedoucích je ve věku nad 50 let), ale snažíme se to řešit. Otvíráme kurzy, nicméně není snadné najít kandidáty, kteří jsou schopní nebo ochotní se začlenit do železniční rodiny. Zejména nás omezuje nedostatek specializovaných profesí,“ poznamenal. Dále se Martin Vozár věnoval objemům a tržbám přepravy na železnici s tím, že stát by měl více „tlačit“ na přesun nákladů ze silnice na železnici. „Například v Rakousku si chrání své přírodní klenoty a jsou schopni přepravovat i větší objemy po železnici.“
Jeho slova doplnil Ing. Ľubomír Kuťka, ředitel úseku služeb ŽKV (a člen představenstva), a Mgr. Mária Mrvová, vedoucí oddělení lidských zdrojů, která informovala o náboru nových zaměstnanců na Slovensku: „Naši lidé chodí do terénu, oslovujeme rodiče, oslovujeme školy, chceme hmotně stimulovat nově příchozí zaměstnance, a nejde jen o profesi strojvedoucí, ale i o další profese jako jsou elektromechanici, elektronici a podobně. Je ale zarážející, kolik mladých lidí ale neprojde přes zdravotní prohlídku,“ zdůraznila.
O výchově nových zaměstnanců (motivačních programech) mluvili za českou stranu také Ing. Mojmír Bakalář a Mgr. Pavla Kreischová. „Potýkáme se se stejnými problémy,“ shodli se.

Další část úvodního bloku jednáním patřila české straně. Jako první promluvil předseda představenstva ČD Cargo Ivan Bednárik: „Stali jsme se štikou v českém rybníku, dáváme piraním dost zabrat,“ řekl v úvodu svého proslovu, ve kterém se mimo jiné věnoval uceleným vlakům i jednotlivým vozovým zásilkám („Máme dva typy konkurence: v ucelených vlacích už liberalizací aktivizované piraně a v oblasti jednotlivých vozových zásilek množství malých bakterií, které destabilizovaly tento segment trhu – to je například cena práce řidičů kamionů, mýtný systém v ČR atd.“), dále hovořil o převodu zboží ze silnice na železnici a také o investicích: do lidí, vagonů a lokomotiv. „Ztratili jsme výsadu, že jsme v dopravě cenotvůrci, to se nedaří, cenotvůrci jsou kamiony, v Čechách jsme aspoň cenotvůrci v ceně práce,“ poznamenal. Ivan Bednárik se zmínil i o opravárenství (Naší snahou je: co umíme opravit, opravujme doma, do externa dávejme jen velké opravy.), o fungujících synergiích (respektive o spolupráci se ZSSK Cargo na severním rameni a o problémech v Maďarsku). Došlo i na hospodaření („Za leden až květen plníme plán, jsme deset až dvacet procent nad plánovaným hospodářským výsledkem.“) i o personální politice („Letos jsme zaznamenali meziroční nárůst nemocenské o 20 % z důvodu dlouhé zimy.“). „ČD mají o pět let vyšší věkový průměr než my, takže nejsme na tom ještě nejhůře. 6990 lidí se podílí na tom, že jsme co do poměru exportu/importu na tom přece jenom lépe než na Slovensku, které je víceméně železniční tranzitní zemí.“
V závěru projevu se Ivan Bednárik dotknul i takových „specialit“ jako je například „rotace ředitelů“. „Dovedu si představit i rotaci, například do Čierné nad Tisou, avšak v realitě budu rád, pokud budou pokračovat výměnné krátkodobé stáže středního managementu, abychom se navzájem poučili a neobjevovali objevené,“ uzavřel.
Další část společného programu byla věnována diskusi nad společnými tématy, jako jsou opravárenství, výchova zaměstnanců a možné budoucí propojení pracovního trhu i vzájemná spolupráce obou stran.
Michael Mareš