O plánech, záměrech, očekáváních, ale i o realitě každodenního provozu diskutovali šéfové české železnice na konferenci v pražském paláci Žofín dne 21. listopadu 2017. Na programu byla dopravní politika státu, výstavba vysokorychlostních tratí a evropská legislativa. Velká pozornost byla tradičně věnována otevírání trhu v Evropské unii a v ČR.

S úvodní přednáškou vystoupil výkonný ředitel Společenství evropských železnic (CER) Libor Lochman. Pokusil se názorně vyvrátit mýtus, že rozdělená železnice je atraktivnější pro zákazníky. Taková spojitost se v Evropě neprokázala, řekl. Dále uvedl řadu znevýhodnění v podmínkách podnikání, díky kterým je železnice nákladově diskvalifikována v konkurenci se silniční a leteckou dopravou (daně, bezpečnostní normy, ochrana před hlukem aj.). Prezentoval i iniciativy a záměry Evropské komise, jakož i návrhy členských železnic CER, které mají vést k nápravě.

Podle slov Tomáše Čočka, 1. náměstka ministra dopravy a předsedy řídícího výboru ČD, dojde v budoucnu ke změně v provozu, kdy zatímco dnes dopravci inkasují peníze za to, že poskytují službu, napříště by podle koncesního zákona mohli dopravci platit za trasu v exponované poloze. Jedná se o spoje mezi Prahou a Ostravou, do budoucna i mezi Prahou a Brnem. Dále řekl, že je třeba se zamyslet z ekonomického hlediska nad rozsahem sítě, který máme a nad tím, kde je dopravní obsluha na železnici ještě ekonomicky efektivní, kde by bylo efektivnější přesměrovat údržbové peníze pro tratě na hlavní koridory a potlačit výdaje do tratí, kde jezdí poměrně malý počet vlaků. K financování vysokorychlostní železnice řekl, že stát by neměl příliš dotovat provoz vysokorychlostních vlaků, avšak provoz vysokorychlostních tratí bude dotován určitě. Podle názoru Tomáše Čočka bude cena jízdného ve vysokorychlostních vlacích 1 Kč/km v současných cenách.

Podle Pavla Surého, generálního ředitele SŽDC, by se první úseky vysokorychlostních tratí s rychlostí až 350 km/h měly začít stavět v letech 2025 až 2030. Úkolem SŽDC je připravit zadávací dokumentaci pro jednotlivé tratě tak, aby se ve zmíněném období se stavbou skutečně mohlo začít. Z mezinárodního hlediska je klíčová trať Praha - Drážďany, pro kterou by studie proveditelnosti měla být dokončena v lednu 2019, doplnil první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

Předseda představenstva a generální ředitel ČD Pavel Krtek (na snímku) řekl, že ČD se chovají jako standardní obchodní korporace hájící zájmy akcionáře, věřitelů a zaměstnanců. Informoval o pohledu národního dopravce na otevírání trhu a obnovu ŽKV. V závěru ujistil, že ČD podporují výstavbu vysokorychlostních tratí. Zvýší se tím konkurenceschopnost, výkonnost a význam české železnice. Z Prahy do Brna nebo do Drážďan se má cesta rychlovlakem zkrátit na zhruba jednu hodinu.

Podle předsedy představenstva ČD Cargo Ivana Bednárika je třeba v zájmu přesunu nákladní přepravy na železnici vytvořit předpoklady na straně infrastruktury, umožňující vozbu vlaků o délce 740 m, sjednotit trakční napájecí soustavu na 25 kV 50 Hz umožňující provoz výkonných lokomotiv s nižšími proudy a ztrátami při přenosu, omezující průjezdné profily pro kombinovanou přepravu atd. Vyjmenoval budoucí hrozby a prezentoval i mezinárodní produktové vlaky ČD Cargo.

V závěru vystoupil předseda představenstva a generální ředitel Výzkumného ústavu železničního (VUZ) František Bureš na téma zajištění technicky vzdělaných odborníků do budoucna. Prezentoval aktivní přístup VUZ ke spolupráci s univerzitami v rámci technologické platformy ČR.

Roman Štěrba