Zahájení, kontrola usnesení, informace ze zásadních jednání, informace od zástupců zaměstnavatele (Ing. Mojmír Bakalář, ředitel personálního odboru - na snímku, Mgr. Pavla Kreischová, vedoucí oddělení sociální a mzdové), organizační záležitosti, různé a závěr; jinými slovy samé tradiční body mělo na programu první letošní zasedání (ve čtvrtek 11. 1. 2018) Podnikového výboru (PV) OSŽ ČD Cargo, které řídil jeho předseda, místopředseda OSŽ Radek Nekola.

Samozřejmě hlavním, nebo přesněji řečeno nosným tématem celého jednání byla kolektivní smlouva, ostatně od 18. 12. 2017, kdy byla ve společnosti ČD Cargo podepsána podniková kolektivní smlouva (PKS), se členové PV OSŽ ČD Cargo viděli poprvé. „Kolektivní vyjednávání skončilo konsensem, který vyjadřuje vůli obou stran dospět ke konci. I když jednu chvíli bylo namále a hrozilo, že se někdo utrhne, přesto jsme dokázali udržet emoce na uzdě a dotáhli kolektivní vyjednávání až do úspěšného konce – drželi jsme se filosofie růstu nominální hodnoty všech tarifních stupňů,“ ohodnotil PKS Radek Nekola. „Zatím nemám žádnou negativní odezvu. Uvidíme výsledně, jestli i ta odezva od nízkopříjmových skupin bude pozitivní, jestli nám nebudou utíkat k jiným společnostem,“ dodal s tím, že letošní rok bude „bojem“ o udržení zaměstnanosti v pozitivním slova smyslu. „Letos by mělo odejít kolem stovky zaměstnanců do důchodu; půjde o to, jestli dokážeme na trhu práce uspět a přitáhnout za ně náhradu.“ Radek Nekola zmínil i uzavřenou kolektivní smlouvu ve společnosti Unipetrol doprava (působí tam ZO OSŽ), která je podobná kolektivní smlouvě ve společnosti ČD Cargo. „I tam dostali vánoční odměnu.“

Poté dal Radek Nekola prostor dalším kolektivním vyjednávačům za OSŽ. „Z mého pohledu bylo letošní kolektivní vyjednávání složitější, protože tam byli noví kolektivní vyjednávači za jiné odborové centrály. I když tam byly i kotrmelce, tak musím říct, že jsme drželi zajedno, až i zaměstnavatel tím byl překvapen,“ uvedla Blanka Lomnančíková a dodala: „Samozřejmě, všichni bychom potřebovali pět, deset tisíc navíc, ale brali bychom výplatu půl roku a ne dalších dvacet let.“ Zdeněk Radkovič zase ocenil, že zaměstnavatel dal nakonec víc, než původně sám navrhoval. „Škoda, že z toho není veřejný audiozáznam, pak byste pochopili, co se podařilo.“ Výsledky kvitoval i nový člen vyjednávacího týmu - Petr Doležal: „Nová zkušenost,“ přiznal. „Ale bohužel jsem nepotěšil kolegy ve správkárně, takový už je někdy osud.“ A nakonec, v době, kdy na jednání podnikového výboru dorazili výše jmenovaní zástupci zaměstnavatele, hodnotil kolektivní vyjednávání i Petr Skrečka: „Nemá cenu to víc rozpitvávat; je lepší, když se táhne za jeden provaz. A příště by to chtělo vůči zaměstnavateli víc přitlačit,“ dodal s úsměvem.

Zdraví a pohodu popřál v úvodu svého vystoupení členům PV i personální ředitel Ing. Mojmír Bakalář. I on se vyjádřil k tématu kolektivní vyjednávání. „I tentokrát sem tam zaznívaly nespokojené hlasy, možná ale méně než v minulosti. Vy, kteří mě ještě pamatujete, když jsem sedával na straně odborů, tak mi dáte za pravdu, že je to agresivnější, než bývalo. Agresivita lidí, kteří jsou naladěni na negativní notu, stoupá s tím, jak se mají lidé lépe,“ všiml si Bakalář. „Z hlediska optima bylo ale podepsanou kolektivní smlouvou dosaženo dobré dohody. Nervozita byla vygradována avizovaným mzdovým nárůstem ve státní správě, ale v nominále žádný velký rozdíl mezi námi a státními institucemi není a myslím si, že ani nebude. I díky vám jsme se domluvili včas, protože jste na výsledném dokumentu významně participovali,“ shrnul Mojmír Bakalář. I on ostatně doufá, že kolektivní smlouva přispěje k tomu, že letošní rok bude klidný.
Další prostor pak Mojmír Bakalář věnoval na základě dotazů jízdním výhodám (prolongaci, prolongačním částkám, příplatkům na komerční vlaky, příplatkům za zavazadla včetně jízdních kol) a problémům v přípravě jejich aplikace.

Definitivně jasno zatím není ani u aplikace IN-PLUS (to je jízdní doklad pro zaměstnance, kteří ke společnosti nastoupili až po odčlenění od ČD). V následné diskusi byly ze strany členů podnikového výboru zmíněny již existující slevy pro důchodce v rámci IDS i fakt, že spíše než jako jízdenka slouží režijka pro důchodce jako „doklad jisté sounáležitosti se svým podnikem“. „Nelze tedy cenu režijek šroubovat nesmyslně na sumu, která toho člověka bude spíše odrazovat,“ zaznělo mimo jiné. „I toto se musí stát součástí té debaty nad budoucí podobou jízdních výhod u nově příchozích zaměstnanců,“ shrnul Radek Nekola.

O chystaných školeních (která letos budou koncipována trochu jinak – formou testu), která budou zahájena v pondělí 15. 1. 2018 v Praze, informovala Mgr. Pavla Kreischová. „Budeme především poukazovat na rozdíly (moc jich není), a tam, kde byly nejvýraznější rozdíly, i na časté chyby. Zaměříme se i na čerpání Sociálního fondu (o přídělu se bude ještě jednat, změnu zásad čerpání předloží zaměstnavatel v pátek 12. 1. 2018), a zazní tam i informace ke KOP (u Rajeckých Teplic došlo k navýšení počtu poukazů) a k jízdním výhodám. Připomínám, že školení jsou určena pro všechny zaměstnance.“

V diskusi se mluvilo o zpoždění dodání (tisku) kolektivní smlouvy, padla i připomínka, aby vánoční odměna za plnění podnikatelského plánu (3000 Kč) nebyla napříště spojována s nárůstem mzdy za rok 2018. Kritice byla podrobena i výroční medaile (stříbrný pamětní medailon), respektive načasování jejího vydání. („Lidé očekávali peníze na Vánoce, namísto toho dostali medaili, to nebylo úplně šťastné...“), a mluvilo se i o cenách za stravenky. Nekola: „Jsme na stropu, co může dávat zaměstnavatel.“

Řeč také byla i o posledním jednání dozorčí rady a chystaném podnikatelském plánu, respektive o vzrušené debatě na dozorčí radě na téma mzdy versus podnikatelský plán. „Museli jsme vrátit vedoucí pracovníky ze skleníku na zem,“ poznamenal s úsměvem Radek Nekola s tím, že nakonec se podařilo zástupcům zaměstnanců vedení podniku přesvědčit pro růst mezd při zachování investic. „Jde o historicky nejvíce peněz, které se pouštějí do firmy. To nedělá firma, která má za dva roky skončit!“ zdůraznil. „Právě to byste měli říkat lidem. Už to není o zrezivělé babičce lokomotivě a vozu, ze kterého čouhají kusy dřeva, ale o významném rozvoji firmy a jejích dceřiných společností, a to vše v evropském kontextu.“

Úsměvně působila historka, kterou na závěr diskuse vyprávěl Radek Nekola, která se skutečně stala a která pojednávala o tom, jak se rozhořčený penzista na nádraží domáhal jízdenky zdarma, "když přece Babiš důchodcům slíbil jízdné zdarma!" A za zmínku stojí i to, že se na jednání řešila i problematika personálního obsazení sportovních komisí.

Michael Mareš